Ryby infarkt nezažehnají

Lékařský časopis European Journal of Heart Failure zveřejnil výsledky rozsáhlé studie, která začala už v roce 1990 a sledovala zdravotní stav mužů a žen ve věku nad 55 let z předměstí Rotterdamu v závislosti na tom, kolik konzumují rybího masa a kolik n-3 polynenasycených mastných kyselin tak přijímají s potravou.

„Vědci i zdravotníci jsou přesvědčeni, že konzumace rybího masa – dokonce i v malém množství – chrání před rizikem fatálního infarktu myokardu,“ říká vedoucí rotterdamské studie Marianne Galeinjseová z University ve Wageningenu. „Neexistuje však solidní důkaz o tom, že konzumace ryb chrání před selháním srdce. Jedna studie naznačila, že by to tak mohlo být, ale my jsme to na vybrané populaci nizozemských obyvatel nepotvrdili.“

V Evropě postihne selhání srdce asi 30 milionů lidí a tento počet neustále roste. Ve věkové skupině od 65 do 74 let se to týká jednoho z 35 Evropanů, nad 85 let už jednoho ze sedmi. Rotterdamská studie odhalila, že riziko srdečního selhání je u zkoumané nizozemské populace skutečně vysoké. V této situaci vystupuje do popředí prevence a konzumace rybího masa je považována za její nedílnou součást.

V rotterdamské studii bylo po dobu více než 11 let sledováno celkem 5 299 lidí s průměrným věkem 67,5 roku. Muži tvořili 41 % sledované populace, u 669 lidí došlo během sledovaného období k selhání srdce. Dieta sledovaných obyvatel rotterdamského předměstí byla hodnocena jednak celkově a jednak s ohledem na častost konzumace rybího masa, jeho množství a druh. Sledované osoby byly podle pojídání rybího masa zařazeny do pěti skupin.

Hlavním kritériem byla konzumace n-3 polynenasycených mastných kyselin EPA (eikosapentaenové) a DHA (dokosahexaenové), u nichž se předpokládají protizánětlivé účinky a v důsledku toho i pozitivní efekt na oběhový systém. Na účet EPA a DHA se připisuje i snížení obsahu triglyceridů v krvi, redukce rizika srdeční arytmie a vysokého krevního tlaku.

U lidí, kteří konzumovali největší množství EPA a DHA, však nedošlo k průkaznému snížení rizika srdečního selhání. Ochranný efekt se neprojevil ani u skupiny s nejvyšší spotřebou rybího masa, která konzumovala v průměru více než 20 gramů ryb denně.

„Řada zdravotníků doporučuje jako prevenci kardiovaskulárních chorob jíst ryby aspoň dvakrát v týdnu a doporučují ryby s vysokým obsahem tuku, jako jsou lososi, makrely nebo sledi,“ konstatuje Marianne Galeinjseová.

„Na základě našich výsledků nehodláme na tomto doporučení nic měnit, i když u námi sledované skupiny neměla konzumace rybího masa v tomto ohledu pozitivní vliv. Konzumace ryb v Nizozemsku je velmi nízká.

Rybí maso se jí v průměru méně než jednou týdně. Je možné, že pro ochranný efekt je nutné, aby byla spotřeba ryb mnohem vyšší. Kromě n-3 polynenasycených mastných kyselin obsahuje rybí maso i další velmi důležité komponenty, jako je vitamin D nebo selen. Ryby jsou kvalitním zdrojem proteinů a jejich maso je rozhodně zdravější než například červená masa.“

Podle nizozemských vědců jde teprve o druhou studii, která si vzala na mušku vliv spotřeby polynenasycených mastných kyselin na srdeční selhání. Druhá studie byla publikována v roce 2005 v Journal of the American College of Cardiology. Tým amerických lékařů pod vedením Dariushe Mozaffariana z Harvard School of Public Health v Bostonu v ní prokázal snížení rizika selhání srdce při zvýšené konzumaci masa tuňáka a dalších pečených či grilovaných ryb. Ochranný efekt nebyl patrný při konzumaci ryb upravených smažením.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., Medical Tribune