Přeskočit na obsah

Screeningové vyšetření jako prevence proti komplikacím po očkování

V čem konkrétně spočívá přínos metody screeningového vyšetření poruch imunity u novorozenců?

Takzvané buněčné poruchy specifické imunity se projeví jako kombinované T a B buněčné imunodeficience. Z těchto důvodů neinvazivní vyšetření DNA episomů receptorů vyvíjejících se lymfocytů (TREC a KREC) z krevní kapky novorozenců zvýší včasný záchyt imunodeficiencí. Děti, které jsou transplantovány do 3 měsíců věku, mají mnohem větší šanci na přežití, než děti transplantované později. Imunitní systém dítěte se fyziologicky vyvíjí a při setkávání s antigeny vyzrává. V současné době jsme schopni správným klinickým přístupem a laboratorním vyšetřením, včetně neinvazivního vyšetření TRECů a KRECů ze zaschlé kapky krve novorozence, zavčas zjistit a odhalit, zda se jedná o některou ze závažných poruch imunitního systému, a dle diagnózy zahájit včasnou léčbu, včetně substituční (IVIG, SCIG) nebo život zachraňující transplantace kmenovými buňkami (HSCT).

screeningové vyšetření - suchá skvrnaSnažíte se osobně o to, aby se tento neinvazivní screening dostal do běžné praxe našich porodnic?

Ano. Nežádal jsem peníze na něco, co bych „teprve sliboval“. Bez financí a jakékoli podpory lidí v rozhodujících funkcích jsem se snažil tuto metodu systematicky prosadit do praxe, zajistil plasmid, jež je využívaný mj. také v Londýně a v Bostonu, a kvantifikaci testu z univerzity v Brescii (Itálie) a s touto mezinárodní kontrolou modifikoval a zavedl vyšetření ve spolupráci s genetiky do rutinní praxe v ČR. Takže tato neinvazivní screeningová metoda vyšetření TRECů/KRECů je na akademické bázi na LF MU v Brně a 2. LF UK v Praze již v ČR prostě k dispozici. A nyní jde o to odpovědným subjektům i za státní politiku ve zdravotnictví ukázat, že metoda je zde vytvořená, v praxi fungující, a položit otázku, zda ji chtějí nebo ne.

Jak na Vaše poznatky dosud reagovali pediatři?

Dětští lékaři v praxi v terénu by to vše velmi uvítali. Máme tuto osobní zkušenost s nimi z konkrétních setkání, metodu vítají i při velkých přednáškách určených pro pediatry. Jde o to, aby se o možnosti dozvěděli v co největší šíři a aby ji neblokoval stát, když je nová. V konečném důsledku je to totiž metoda pro screening vrozených poruch imunity, který z makroekonomického pohledu fakticky nic nestojí a přináší pouze výhody včasné prevence a tedy velké úspory.

Podpořili vaši metodu také vakcinologové?

Zatím si ještě ani vakcinologové (kteří jsou v naší zemi zejména epidemiologové) vůbec neuvědomují důležitý dopad pro přesnou levnou diagnostiku (3 – 5 EUR při plošném použití ve světě), koho očkovat bezpečně živou vakcínou, i když jsem vše nepřehlédnutelně odborně přednášel a publikoval. Také i v češtině, aby nikdo nemohl říci, že tomu z angličtiny nerozuměl nebo by bylo nedostupné. Ví o tom určitě. Metodu publikoval loni také odborný časopis Pediatrie pro praxi, k publikaci mně vyzvala redakce Solen.

Co říkáte na názory, že tuto metodu se nedaří prosazovat kvůli zájmům výrobců vakcín?

To nedává smysl. Bezpečné očkování dětí je v zájmu výrobců očkovacích látek. Konkrétně pro výrobce rotavirových vakcín, jež jsou replikace schopné, tzn. „živé“ a tím kontraindikované právě u dětí s poruchami buněčné imunity, to může být naopak jen přínosné. Neboť nebudou nebezpečně očkovány děti, které jsou v riziku v případě nerozeznané buněčné imunodeficience, kdy je podání živých vakcín kontraindikováno. V šestém týdnu života to však ještě klinicky rozeznat není možné, děti jsou ještě chráněny pasivně také protilátkami od matky. Neinvazivní funkční laboratorní test TRECů/KRECů ze suché krevní kapky po porodu však všechny zachytí. A kapka krve z patičky dítěte je odebírána vždy po porodu i z důvodu screeningů jiných metabolických vad, z nichž se některé vyskytují dokonce méně často, než vrozené poruchy imunity. To znamená, že není potřeba žádný další odběr. Dle mého názoru by to vše tedy mělo být ve velkém zájmu výrobců vakcín, aby test podpořili; a mohly by pro děti i finančně, aby byl pro ně plošně dostupný a oni mohli mít jistotu, že vakcínou nepoškodí. Vše jsem předal do našich podmínek zdarma, taktéž odsud na Slovensko. Je to hotové a je to dotažené.  Je nachystáno a je prostě k dispozici. Některé děti již takto cíleně vyšetřeny jsou. Využije toho stát?

V jakých zemích využívají tuto metodu pro screening vrozených imunodeficiencí?

Dnes již plošně ve 25 státech Spojených států amerických a k tomu District of Columbia a Navajo Nation. Toto číslo se postupně stále zvyšuje a doporučení platí pro všechny státy. Vše začalo v roce 2008 ve Wisconsinu a z tohoto jediného státu se postupně podařilo systematicky rozšířit. Také odborníci v Evropě uvedené podporují, v r. 2013 byla podepsána mezinárodní Berlínská deklarace za zavedení plošného vyšetření v dalších zemích. Nechybí podpis z ČR. Z evropských zemí pak přistoupilo jako první ke screeningu Norsko.
Zavedená metoda může být navíc přínosná i u sledování prognózy po transplantaci u pacientů s hematoonkologickými malignitami.

Existují v tomto kontextu nějaké typy vakcín, u kterých je povinné očkování k diskusi?

Nejen k diskusi, nýbrž k zásadní změně. Jde o správné použití vakcín tak, aby byla respektována imunitní odpověď a nebylo zvyšováno riziko případných nežádoucích účinků. V našich epidemiologických podmínkách není nezbytně nutné očkovat děti záhy po narození proti infekční žloutence typu B v takové kombinaci vakcínou, která obsahuje velké množství adjuvans (tzv. hexavalentní očkovací látka) a která může být u některých dětí značně reaktivní. Lege artis je možné použít i jiné pro děti šetrné schéma vakcinace, např. v současné době pentavalentní očkovací látkou, které obsahuje menší množství pro vakcínu nezbytného adjuvans a přitom má navíc v kombinaci pro navození aktivní ochrany proti pertusi antigeny fimbrií typu 2 a 3, které neobsahují hexavalentní očkovací látky registrované v ČR. Hepatitidu B je pak v takovém případě vhodné naočkovat později, např. mezi 2. – 12. rokem věku života.
Použití vakcíny proti tuberkulóze (BCG) je v platné vyhlášce o očkování kodifikováno bohužel nesprávně. Jedná se o živou atenuovanou vakcínu, jejíž účinek nastupuje až po několika měsících. To si odborně zákonodárce neuvědomil. Při skutečném riziku tuberkulózy, což je kontakt, je nezbytné nejprve nasadit chemoprofylaxi (INH) a podle výsledků testů očkovat až později. V našich podmínkách je BCG vakcína imunologicky nejúčinnější a nejbezpečnější při podání ve druhé polovině prvního roku věku života, jak víme již dlouhou dobu, přičemž epidemiologicky významné je, že chrání jak proti multirezistentním tuberkulózám, tak proti v našem prostředí rozšířeným netuberkulózním mykobakteriím. To, že z důvodu epidemiologické situace dojde také k posunu druhé dávky vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím do školního věku, je již vcelku jasné.

ivb, www.tribune.cz

 

 

 

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…