Spolupráce kardiologů z ČKS a Mayo Clinic přináší novou dimenzi kardiovaskulární medicíny v ČR

Spolupráce českých a amerických kardiologů z Mayo Clinic se datuje od roku 2001. Letos se setkali na XXXI. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) v Brně, kde zástupci obou skupin vystoupili na společném sympoziu. Tématem byly nejen další formy spolupráce, ale i například využití umělé inteligence (AI) v kardiologii, novinky v preventivní kardiologii, včetně významu zdravého životního stylu prezentovaného v knize Stephena Kopeckyho, která mění pohled na KV prevenci.

Oba týmy plánují další spolupráci i v oblasti výzkumu a dalšího vzdělávání a přípravy edukačních materiálů pro lékaře, zdravotní sestry, pacienty a širokou veřejnost. Nové společné preventivní programy probíhají hned v několika oblastech. Primární prevence se zaměřuje na edukaci populace a kontrolu základních rizikových faktorů, rozvíjí se i práce v sekundární prevenci, probíhá přímá osobní spolupráce i spolupráce institucí a odborníci se společně podílejí na výzkumu a vývoji. Společným mottem je snaha i nadále usilovat o lepší ochranu kardiovaskulárního zdraví.

Profesor Paul A. Friedman z Mayo Clinic například informoval o Mayo WATCH Study, která znamená rozšíření moderních technologií mimo prostory zdravotnického zařízení. Aplikace Mayo AI do chytrých hodinek s EKG slouží k detekci nízké ejekční frakce. Studie probíhala v nemedicínském prostředí ve 46 státech USA a jedenácti dalších zemích. Během pěti měsíců obdrželi výzkumníci přes 125 000 záznamů EKG, které potvrdily, že tato aplikace může zachránit životy díky včasné detekci život ohrožujících situací.

S dalším příkladem využití AI v kardiologii seznámil přítomné prof. Virend K. Somers, který informoval o využívání umělé inteligence u 12svodového EKG v souvislosti s poruchami spánku a KV onemocněním. „Umělá inteligence může vidět, co lidské oko nemůže. Otázkou je, jak může být EKG využito ve screeningu, co může s AI vidět jiného? Člověk se dívá na jednotlivé signály, volí kritéria, AI hodnotí vše bez předchozí limitace…,“ uvedl prof. Somers. Jak připomněl, k běžným rizikovým faktorům KV onemocnění a spánkové apnoe patří vyšší věk, mužské pohlaví, obezita, hypertenze a fibrilace síní. Hluboké neuronové sítě poskytují z analýzy 12svodového standardního EKG přesné hodnocení věku, pohlaví a rizik poruch předčasného stárnutí, dysfunkce levé komory, HCM, AS, fibrilace síní a OSA. Jedná se o vyvíjející se obor s obrovskými důsledky nejen pro screening pacientů, ale i ekonomiku zdravotní péče.

Šest základních kroků k prevenci

Součástí společného sympozia byl křest knihy prof. Stephena Kopeckyho Jak žít déle a cítit se mladší? obsahujících šest základních kroků k prevenci. Těmi jsou správná strava a hmotnost, dostatek fyzické aktivity, dostatek spánku, kontrola stresu, nekouření a restrikce alkoholu. „Zdraví je ovlivněno pěti základními faktory, ze 40 procent chováním, 30 procent tvoří genetika, 15 procent sociální prostředí a okolnosti, jen deset procent zdravotní péče a pět procent vlivy prostředí. Více než z 80 procent je naše zdraví závislé na životním stylu,“ uvedl prof. Kopecky s tím, že životní styl je spojen s dietou, kouřením, hypertenzí, BMI, fyzickou neaktivitou, vysokou koncentrací glukózy nalačno, abúzem alkoholu, užíváním drog, nízkou hustotou kostních minerálů. „Strava je nyní příčinou číslo jedna u předčasných úmrtí a onemocnění v USA a ve světě. Již pouhé snížení konzumace červeného masa o tři procenta má pozitivní dopad na naše zdraví. Každá malá zdravá změna znamená pro naše tělo hodně. Např. rázná fyzická aktivita i kratší než dvě minuty dvakrát denně je spojena s 35% snížením KV mortality, KV zdraví má vliv i na onkologická onemocnění. Benefity intervalové aktivity můžeme pozorovat nejen na zdraví srdce, ale i cévách, abdominálním tuku a redukci onkologických onemocnění a Alzheimerovy choroby. Význam spánku pro KV zdraví dokládá například studie, podle níž je o hodinu kratší spánek spojen s 24% nárůstem AIM, naopak hodinové prodloužení spánku na podzim se pojí s 21% poklesem této nemoci. Obecně se v západním světě doba spánku zkracuje, jen ve 20. století se zkrátila z devíti na současných 7,5 hodiny. Značný vliv na lidské zdraví mají i psychologické faktory a v současné době častý pesimismu s tendencí vidět věci černě a beznadějí. Právě posilování pozitivního myšlení a optimismus může zlepšit zdraví srdce až o 25 procent. „Je smutné, že lidé nechápou, z jak malých věcí nemoci vznikají. V USA každý čeká na nějaký velký zázrak, ten ale může spočívat v maličkostech – v jediné minutě cvičení, zhubnutí jednoho kilogramu, hodině spánku navíc nebo minutě relaxace,“ uvedl prof. Kopecky.

Vysoká zátěž KV onemocnění v české populaci

Díky KV plánu máme k dispozici aktuální data ukazující, že česká populace čítající 10,5 milionu obyvatel, která rapidně stárne, se potýká stále častěji s KV chorobami, na čemž se podílí i prodlužující se délka života. „Žijeme sice déle, ale ne ve zdraví a dobré kondici, více let trávíme v nemoci,“ připomněl prof. Aleš Linhart s tím, že i přes dosažené úspěchy si v porovnání s Evropou nevedeme dobře. V KV mortalitě jsme na 10. místě stejně jako v roce 2011 a koronární onemocnění zůstává i nadále závažným problémem, který je potřeba řešit, např. včasným zahájením KV prevence. I když se česká kardiologie významně posouvá, existují zde velké rozdíly zejména mezi špičkovými centry a malými regionálními pracovišti. Data ukazují, že patříme ke státům s nejvyšší prevalencí hypertenze.

Dobrou zprávou je pokles počtu hospitalizací (18,3/1 000 osob ročně), dochází k poklesu IM, ale bohužel je to kompenzováno častějším výskytem srdečního selhání, fibrilací síní a obecně arytmií. Pokud jde o rizikové faktory, to, co se můžeme naučit od přístupu prof. Kopeckyho, spočívá v tom, že musíme dříve zjišťovat, jak rizikoví naši pacienti jsou. Pokud jde o prevenci, zaznamenali jsme již pokroky. Zatímco dříve se preventivních prohlídek účastnilo jen 20 procent populace, dnes již 60 procent obyvatel participuje na preventivních kontrolách u PL.

Jak prof. Linhart připomněl, prevalence hypertenze je velmi vysoká, povědomí v populaci však není dostatečné a léčba zůstává daleko za ideálem. Starší pacienty léčíme lépe, ale problémem zůstává mladší populace, kde se hypertenze objevuje stále častěji. Obdobně jsme na tom s dyslipidémií, s níž má dnes problém téměř každý starší 55 let. Počet kuřáků sice klesá, ale jen pomalu, bohužel narůstá počet žen kuřaček, zejména v těhotenství. Narůstá ale i BMI a ČR nyní zaujímá přední příčky, pokud jde o nadváhu a obezitu. Počet lidí, kteří cvičí více než 150 minut týdně, je nejnižší v Evropě.

„Zátěž KV onemocnění je v ČR vysoká a patří k nejvyšším v Evropě. U KV onemocnění dochází k výrazné změně trendů. Pozitivní je, že se zvyšuje podíl obyvatel navštěvujících preventivní programy, i proto je na prevenci nutné pracovat i do budoucna. Spektrum rizikových faktorů je nepříznivé – vysoká zátěž hypertenze, vysoká proporce dyslipidémie, narůstající obezita, jen pomalu se snižující kuřáctví a nízká fyzická aktivita. Jde o velmi jednoduché věci, které však mohou změnit zdraví celé populace,“ uzavřel prof. Linhart.