Přeskočit na obsah

Stovky gastroenterologů se sjely do Prahy

Připraveno bylo 26 odborných sekcí, šest ranních setkání s experty, deset satelitních sympozií a oblíbené hands‑on tréninky, které byly na letošním kongresu rozšířeny o hands‑on trénink sonografický. Letošní ročník čeští gastroenterologové připravili ve spolupráci se Slovenskou gastroenterologickou společností.


Idiopatickými střevními záněty (IBD), kam patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, trpí v ČR na 55 000 lidí. Jen u Crohnovy choroby za posledních 12 let narostl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. Každý rok si vyslechne diagnózu IBD asi 2 000 Čechů, dalších přibližně 7 600 ročně se od lékaře dozví, že má karcinom tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ malignit díky účinnému screeningovému programu za posledních deset let v ČR klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o čtyři až pět procent narůstá.

Jak připomíná prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP (ČGS), díky screeningovým programům se nám podařilo dostat se z nelichotivého prvního místa v úmrtnosti na kolorektální karcinom ve světě až do druhé desítky. „Avšak roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety, tedy již 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla,“ dodává.

Jak se odborníci shodují, významným důvodem nárůstu incidence IBD jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, která prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. „Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty stále více postihují mladší ročníky, což platí zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou její výskyt u předškolních dětí a školáků, a to asi u 15–20 procent.

IBD navíc patří k onemocněním se značným dopadem na kvalitu života. Ačkoli jejich incidence stoupá, podle údajů prezentovaných na kongresu klesá počet žádostí o invalidní důchod. Nemoci trávicí soustavy sice představují pouhá dvě procenta osob posuzovaných lékařskou posudkovou službou, nejčastější diagnózou jsou však právě idiopatické střevní záněty. A přestože o invalidní důchod žádá méně než deset procent pacientů s tímto onemocněním, jejich úspěšnost je velmi vysoká.

V léčbě IBD hraje stále důležitější roli biologická léčba, která byla ještě před šesti lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech výrazně zlepšilo zejména díky příchodu biosimilars, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. „Protože cena biosimilárních přípravků byla řádově nižší a měly potvrzeny stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na jednoho pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů. Kvůli vyšší cenové flexibilitě výrobců biosimilars je pro centra, která se léčbou střevních zánětu zabývají, zpravidla výhodné využít právě biosimilars,“ vysvětluje prof. Lukáš.

K diskutovaným tématům patřila např. i celiakie, jejíž výskyt také narůstá. Ta se projevuje například bolestmi břicha, nadýmáním, ale i anémií či neplodností. Jediným lékem na toto autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, je celoživotní přísná bezlepková dieta. „Na tuto dietu přispívají zdravotní pojišťovny pouze určitým skupinám celiaků, nejčastěji dětem a studentům. Je to jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázáni sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Právě na úhradu léčby pacientů s celiakií upozorňuje nově vzniklá Pracovní skupina pro celiakii při ČGS. Nemoc se může objevit v jakémkoli věku. Často se celiakie objeví již v dětství, projevit se ale může i v dospělosti. Velká část nemocných, zhruba kolem 80 procent, přitom o celiakii vůbec neví. Onemocnění může být zaměněno za jiné poruchy trávicího ústrojí nebo být sdruženo s dalšími nemocemi, například s diabetem nebo s autoimunitním zánětem štítné žlázy. Celiakii lze prokázat sérologickým vyšetřením u většiny pacientů z krve a odběrem vzorku sliznice tenkého střeva při gastroskopii.

V dalších přednáškách se lékaři věnovali ve značné míře i endoskopii, a to nejen jako diagnostické, ale zejména jako léčebné metodě. Diskutovány byly nedostatečné úhrady výkonů, které se provádějí moderními endoskopickými přístroji, jejichž cena je oproti dosavadním více než dvojnásobná.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…