Střet zájmů – máme o něm vědět?

Výzkum těchto souvislostí uskutečnila Michelle Rosemanové z McGill University v Montrealu.

Již dřívější analýzy se zaměřovaly na randomizované, kontrolované studie. V několika z nich se dalo vypozorovat, že pokud byly financovány přímo farmaceutickými společnostmi, vždy vyšly dobře, i přes potenciální rizika pro pacienty: buď byla některá data jednoduše zamlčena, nebo byla seřazena tak, že minimalizovala statistickou významnost potenciálních nežádoucích výsledků.

Proto také začal být v odborných časopisech kladen zvýšený důraz na to, aby autoři uváděli všechny zdroje financování studií a bylo jasné, kdo platil veškerou práci všech autorů. Avšak v metaanalýzách, jak zjistila dr. Rosemanová, lze nalézt skulinu.

Obvyklou praxí odborných časopisů je, že autoři metaanalýz uvádějí své finanční zdroje – „ale není ošetřeno uvádění střetu zájmů se zahrnutými klinickými studiemi. To by se mělo změnit,“ říká dr. Rosemanová.

Pro svoji analýzu dr. Rosemanová a její kolegové vyhledali metaanalýzy publikované v období leden až říjen 2009 v pěti největších všeobecně lékařských časopisech, v největších časopisech pěti lékařských odborností (onkologie, kardiologie, respirační medicína, endokrinologie a gastroenterologie) a v Cochrane Database of Systematic Reviews. Nalezli 29 metaanalýz zahrnujících celkem 509 klinických studií.

Téměř dvě třetiny srovnávaných studií obsahovaly data o svém financování. Z nich 68,9 % obsahovaly jméno alespoň jedné financující farmaceutické společnosti. Pouze čtvrtina obsahovala informaci, kým byl placen autor studie, z nich 68,9 % informovalo alespoň o jednom autorovi, jenž měl finanční propojení s farmaceutickou společností.

Avšak pouze dvě metaanalýzy přiznaly, že obsahují studie financované farmaceutickými firmami. Jedna z nich tyto informace uvedla v poznámce pod čarou a u druhé byla informace obsažena v „charakteristice studie“, která následuje až po primárním textu a referencích.

Tyto dvě užité metody neposkytují dostatečné varování, že metaanalýzy mohou nést potenciální střet zájmů, protože poznámky pod čarou či text obsažený až za referencemi jsou typickými pasážemi, které čtenáři zpravidla nečtou.

Navíc, žádná z metaanalýz, včetně dvou výše zmíněných, nezveřejnila žádné informace o propojení farmaceutické společnosti a autorů originálních klinických studií.

Pokud tyto informace čtenář nemá, „může to vést k tomu, že uvěří závěrům metaanalýzy, jimž by potenciálně věřit neměl,“ říká dr. Rosemanová pro Journal of the American Medical Association, ve kterém byly otištěny detailní výsledky její studie.

Samozřejmě existuje řada dalších problémů, kterými jsou metaanalýzy zatíženy. Ne všechny porovnávají porovnatelné skupiny nemocných, mnoho z nich zahrnuje originální studie s velmi malým počtem probandů apod. Problém s metaanalýzami bude vždycky, tak proč se zabývat tím, kdo získá negativní či pozitivní výsledky, ptá se Janet Raloffová, autorka původního článku v časopisu Science.

MUDr. Iva Jaklová, Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune