Přeskočit na obsah

Studie: Prenatální expozice alkoholu a její neurologické a behaviorální důsledky

Dítě, vývoj mozku, prenatální vývoj, credit_Obrázek vytvořený pomocí DALL·E, OpenAI

Nedávná studie publikovaná v časopise Translational Psychiatry odhalila, že i mírná konzumace alkoholu během těhotenství může mít významné a dlouhodobé dopady na mozkovou funkci a zvýšené riziko užívání konopí v dospělosti. Výzkumný tým složený ze zástupců pracovišť CEITEC a RECETOX Masarykovy univerzity a Torontské univerzity sledoval 191 mladých dospělých narozených v letech 1991 až 1992 na jižní Moravě, jejichž matky ve studii ELSPAC poskytly informace o své spotřebě alkoholu před početím a v polovině těhotenství. Závěry studie zdůrazňují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu a podporovat úplnou abstinenci v těhotenství.

Konzumace alkoholu během těhotenství je stále kontroverzním tématem. I přes doporučení k úplné abstinenci mnoho žen nadále konzumuje alkohol v různých množstvích. Studie vedená Klárou Marečkovou a jejím týmem z Masarykovy univerzity v Brně přináší nové důkazy o tom, že i nízké až střední dávky alkoholu mohou mít dlouhodobé negativní účinky na potomky. Výzkumný tým sledoval skupinu 191 mladých dospělých, z nichž přibližně polovina byli muži. Tito jedinci byli součástí Evropské longitudinální studie těhotenství a dětství (ELSPAC), která poskytla cenná data o spotřebě alkoholu jejich matek před početím a během těhotenství.

Výzkum ukázal, že expozice alkoholu v polovině těhotenství, nikoli však před početím, byla spojena s významnými změnami v mozkové odezvě na odměnu a s vyšší konzumací konopí ve věku kolem 30 let. Tato zjištění podtrhují v poslední době lékaři často opakovaný apel, tedy že neexistuje bezpečná dávka alkoholu během těhotenství a že i relativně nízké dávky mohou mít dlouhodobé dopady na vývoj mozku dítěte.

Prenatální expozice alkoholu a změny v mozkové aktivitě

Autoři studie upozorňují, že alkohol snadno prochází placentou a může ovlivnit vývoj mozku plodu. Studie využila funkční magnetickou rezonanci (fMRI) k měření mozkové aktivity účastníků během úkolu zaměřeného na finanční odměny. Výsledky ukázaly, že jedinci, kteří byli vystaveni alkoholu během těhotenství, měli výraznější mozkovou odezvu na finanční odměny ve srovnání s těmi, kteří alkoholu vystaveni nebyli. Tato zvýšená mozková aktivita byla pozorována v šesti čelních, jednom temenním, jednom spánkovém a jednom týlním klastru.

Autoři studie uvedli, že tato zvýšená aktivita může být známkou nezralého zapojení prefrontální kůry, což může mít dopad na schopnost jedince zpracovávat odměny a rozhodovat se. „Výsledky naznačují, že i relativně malé množství alkoholu může mít hluboký vliv na vývoj mozku dítěte,“ uvedli autoři studie. Další podrobnosti pak ukazují, že tyto změny v mozkové aktivitě byly nezávislé na pohlaví účastníků. „Naše zjištění jsou konzistentní napříč pohlavími, což ukazuje, že účinky prenatální expozice alkoholu nejsou omezeny jen na muže nebo ženy,“ zdůraznili autoři.

Byly nicméně zaznamenány rozdíly mezi muži a ženami v reakci na ztrátu oproti zisku. Muži vystavení alkoholu během těhotenství měli výraznější mozkovou odezvu na „neztrátu“ ve srovnání se ztrátou v oblasti putamen a týlní oblasti než alkoholu prenatálně vystavené ženy. To podle autorů naznačuje, že alkohol může ovlivňovat mozkové funkce odlišně podle pohlaví.

Vztah mezi prenatální expozicí alkoholu a užíváním konopí

Jedním z klíčových zjištění studie také je, že expozice alkoholu v průběhu těhotenství byla spojena s vyšší konzumací konopí ve věku kolem 30 let. Autoři studie zdůraznili, že tento efekt byl nezávislý na současné konzumaci alkoholu a cigaret, což naznačuje, že zvýšené riziko užívání konopí může být přímo spojeno s prenatální expozicí alkoholu. „Naše analýzy ukázaly, že mozková odezva na odměny ve třech z devíti významných klastrů byla silně spojena s vyšší konzumací konopí,“ uvedli autoři, podle nichž tyto výsledky podporují hypotézu, že prenatální expozice alkoholu může programovat nervové okruhy související s odměnou, a zvýšit tak riziko pozdějšího užívání drog.

Dále studie ukázala, že míra užívání konopí ve věku kolem 30 let byla předpověditelná na základě mozkové odezvy na odměny v uvedených klastrech, což naznačuje, že dlouhodobé dopady prenatální expozice alkoholu se mohou projevovat v neurobiologických mechanismech spojených s odměnou. Navíc autoři uvedli, že změny v mozkové aktivitě během zpracování odměn byly pozorovány nejen v prefrontální kůře, ale také v dalších oblastech mozku, včetně temenního, spánkového a týlního laloku. Tyto oblasti jsou dle autorů klíčové pro různé kognitivní funkce, včetně prostorové orientace, sluchového zpracování a vizuálního vnímání.

Doporučení pro veřejné zdravotnictví a další výzkum

Závěry této studie mohou zásadně ovlivnit veřejné zdravotnictví. Autoři zdůrazňují nezbytnost informovat veřejnost o rizicích spojených s konzumací alkoholu během těhotenství a podporují úplnou abstinenci v tomto období. „Naše výsledky by měly sloužit jako klíčový základ pro tvorbu preventivních strategií a intervencí,“ uvedli autoři, kteří doporučují zkoumat, jak tyto dopady prenatální expozice alkoholu ovlivňují různé aspekty zdraví a vývoje dítěte.

Výsledky této studie by také podle výzkumníků měly sloužit jako důležitý podklad pro informování zdravotníků a širší veřejnosti o rizicích pití alkoholu během těhotenství. „Naše zjištění mají zásadní význam pro veřejné zdravotní kampaně a osvětu týkající se škod spojených s pitím alkoholu během těhotenství," uvádějí autoři, podle nichž efektivní intervence a osvěta mohou významně snížit rizika spojená s prenatální expozicí alkoholu. „Naše výsledky by měly být využity k informování a edukaci veřejnosti o těchto rizicích,“ uzavírají.

Výzvy a budoucí směr výzkumu

Jak autoři upozorňují, samotná studie čelila několika problémům, včetně malého vzorku žen, které konzumovaly alkohol během těhotenství. „Nižší prevalence expozice alkoholu v našich vzorcích je očekávaná, ale stále představuje výzvu pro statistickou analýzu,“ uvedli autoři. Další omezení zahrnují možné zkreslení spojené se sebehodnocením spotřeby alkoholu. Autoři studie nicméně věří, že použití anonymních dotazníků toto riziko minimalizovalo.

Vědci v této souvislosti zdůrazňují, že by budoucí výzkum měl zahrnovat větší a rozmanitější vzorky, které by jim umožnily lépe pochopit rozsah a mechanismy účinků prenatální expozice alkoholu. „Naše výsledky by měly být ověřeny v dalších nezávislých studiích s většími vzorky," doporučili autoři​​. Studie by měly zkoumat také dlouhodobé dopady na další aspekty zdraví a chování, včetně psychologických a sociálních faktorů. „Prenatální expozice alkoholu může mít široké spektrum dopadů, které přesahují oblast neurologického vývoje,“ konstatují autoři s tím, že budoucí studie by proto měly zahrnovat multidisciplinární přístup, který by komplexněji pokryl celou tuto problematiku.

Sem patří i analýza genetických faktorů a jejich interakce s environmentálními vlivy. „Genetické predispozice mohou hrát klíčovou roli v tom, jak prenatální expozice alkoholu ovlivňuje individuální rizika,“ vysvětlili autoři s tím, že identifikace těchto genetických markerů by mohla pomoci v lepším pochopení a prevenci dlouhodobých dopadů prenatální expozice alkoholu.

K věci...

Klíčové poznatky z výzkumu prenatální expozice alkoholu

  • Vývoj mozku pod vlivem alkoholu: Alkohol snadno prochází placentou a může ovlivnit vývoj mozku plodu. I mírná konzumace alkoholu v polovině těhotenství může vést k významným změnám v mozkové aktivitě dítěte, které mohou přetrvávat až do dospělosti. Studie Kláry Marečkové a jejích kolegů z Masarykovy univerzity poukazuje na to, že tyto změny mohou mít dlouhodobé důsledky na chování a kognitivní funkce jedince.
  • Konzumace alkoholu v těhotenství: I přes obecná doporučení k úplné abstinenci zůstává pití alkoholu během těhotenství rozšířeným problémem. V rámci Evropské longitudinální studie těhotenství a dětství (ELSPAC) bylo zjištěno, že 16 procent žen konzumovalo alkohol v polovině těhotenství​​. Toto zjištění podtrhuje nutnost zvyšování povědomí o rizicích spojených s prenatální expozicí alkoholu.
  • Rozdíly mezi pohlavími: Účinky prenatální expozice alkoholu nejsou jednotné mezi pohlavími. Muži vystavení alkoholu během těhotenství vykazovali výraznější mozkovou odezvu na „neztrátu“ ve srovnání se ztrátou v oblastech putamen a týlního laloku než ženy​​. Tato zjištění naznačují, že alkohol může ovlivnit sexuální diferenciaci mozku, což může vést k rozdílným neurobiologickým a behaviorálním důsledkům.
  • Mechanismy účinku: Prenatální expozice alkoholu může ovlivnit vývoj dopaminergního systému a endokanabinoidních receptorů, což může zvýšit citlivost na odměny a riziko pozdějšího užívání drog. Výzkum na zvířatech podporuje hypotézu, že tyto změny v nervových okruzích mohou vést k vyšší pravděpodobnosti závislosti na návykových látkách v dospělosti​​.
  • Dlouhodobé sledování: Data z ELSPAC poskytují jedinečný pohled na dlouhodobé dopady prenatální expozice alkoholu. Sledování účastníků od narození až do dospělosti umožňuje vědcům analyzovat dlouhodobé neurologické a behaviorální důsledky s vysokou mírou přesnosti a důvěryhodnosti​​.

Doporučené

Aireen se naučila poznat VPMD 

17. 7. 2024

Český startup Aireen si připsal významný úspěch. Z digitálních snímků sítnice umí poznat druhou diagnózu, věkem podmíněnou makulární degeneraci. Má…