Přeskočit na obsah

Sůl může zabíjet. Internisté chtějí snížit její příjem v populaci o 30 procent

prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.

Nadměrná konzumace soli se stala jedním z témat 30. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Jak ovlivňuje nadměrné solení prevalenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice? Jaký výrazný pozitivní dopad může přinést omezení její konzumace a jak toho chtějí internisté dosáhnout? Na tyto a další otázky nám odpovídal prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D. z Interní kliniky LF UO a FN Ostrava.

  • Příjem soli je v praxi často podceňovaným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Zároveň jde o faktor relativně dobře ovlivnitelný. Jak na tom Česká republika s příjmem soli je?

Bohužel Česká republika je na špičce příjmu soli v Evropě. Průměrný příjem soli je zhruba 13,5 gramu. To výrazně převyšuje evropský průměr, který je kolem 10 gramů denně, a ještě více to převyšuje doporučení WHO, podle kterého bychom měli přijímat zhruba 5 gramů soli denně.

  • Co se dá na základě populačních dat říci o efektu intervencí zaměřených na snížení příjmu soli? Jak se projeví na výskytu kardiovaskulárních příhod?

Máme poměrně robustní data, že snížení soli o 2,5 gramu denně vede zhruba k 20procentní redukci kardiovaskulárních příhod. V Národním programu pro snížení příjmu soli, který jsme představili, jsme vytyčili cíl do roku 2030 snížit příjem soli o 30 procent. Tím bychom se dostali zhruba na průměrné hodnoty v Evropě. Nedávno byla publikována studie, která modelovala snížení příjmu soli například pro Polsko. Tam je příjem soli trošku nižší než u nás, a 30procentní snížení by tam znamenalo zhruba 24procentní snížení výskytu kardiovaskulárních příhod.

VIDEO: Rozhovor s prof. MUDr. Václavíkem si také můžete pustit zde

  • Které strategie ke snížení soli na populační úrovni vědou? Kdo všechno se musí domluvit?

Zásadní bude asi dialog s potravinářským průmyslem, protože asi tři čtvrtiny soli přijímáme v potravinách, které koupíme – ať už se jedná o pečivo, uzeniny nebo nějaké konzervované produkty, kde je často velké množství soli. Budeme muset hovořit s ministerstvy zdravotnictví, zemědělství, školství a snažit se ovlivnit obsah soli v potravinách. Druhá úroveň potom bude, aby se méně používala sůl při přípravě pokrmů ať už v restauracích, nebo doma a aby si lidé tolik nedosolovali.

  • Jak by měla probíhat edukace o příjmu soli na individuální úrovni, když lékař hovoří v ordinaci s konkrétním pacientem. To už je zase trošku jiná problematika…

Myslím si, že je dobré pacientovi říci, aby volil potraviny, které obsahují méně soli. Aby se díval na štítky. Některé potraviny už jsou označeny barevnými štítky, které obsahují procenta denního příjmu soli, tuků, cukrů atd. Tak aby volil preferenčně pokrmy, které obsahují soli méně.

  • Je šance na takovou redukci při požívání jiných solí, než je NaCl?

Ano, například náhrada části chloridu sodného chloridem draselným. Stačí nahradit třeba jen čtvrtinu. Například čínská studie ukázala, že v dlouhodobém horizontu měli pacienti méně cévních mozkových příhod. Takže to také může fungovat.  

Rozhovor vznikl pro web InternaNews a videozpravodajství Minuty Medical Tribune s aplikací pro mobilní telefony MinutyMT.

Sdílejte článek

Doporučené