Přeskočit na obsah

Svůj cholesterol zná jen 28 procent lidí

cholesterol
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Obecné povědomí o zdravotních dopadech vysoké koncentrace LDL cholesterolu (LDL‑C) v krvi je sice mezi dospělými lidmi silné, ale neznají vlastní laboratorní výsledky.

Společnost Empirica provedla pro Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR v listopadu loňského roku průzkum veřejného mínění na téma povědomí o cholesterolu.

„Většina populace má celkem dobré povědomí o tom, že vysoká koncentrace cholesterolu v krvi je zdravotním rizikem. S obecným povědomím můžeme být relativně spokojeni,“ komentoval výsledky prof. Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie, který byl odborným garantem průzkumu.

U všech výroků, jejichž cílem bylo zmapovat povědomí o cholesterolu, výrazně převažují správné odpovědi nad chybnými. Celých 71 procent populace má povědomí o tom, že existují dva typy cholesterolu, HDL a LDL. Znalost roste lineárně s věkem (ze 48 % v nejmladší kategorii na 89 % v kategorii 70+). Statisticky významně vyšší je také mezi lidmi s maturitou a vysokoškoláky.

Méně už se mezi lidmi ví, že cholesterol je pro tělo nezbytná látka, i to, že to je látka, kterou si tělo umí vyrobit.

„Měli bychom se více zaměřit na to, že je něco jiného cholesterol v buňkách a krevní cholesterol. Cholesterol je jen jeden, to transportní systémy určují biologický osud cholesterolu, jestli se cholesterol bude chovat spíše negativně, nebo pozitivně,“ poznamenal prof. Vrablík.

  • Jde vše spravit stravou?

Převážně nesprávné odpovědi získali výzkumníci na otázku po příčinách zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi. Takové špatné povědomí pak může mít negativní důsledky na preventivní chování lidí. 58 procent dotázaných se nesprávně domnívá, že za vysokými koncentracemi LDL‑C stojí výhradně nadmíra tuků ve stravě. Jen 52 procent lidí si uvědomuje, že jednou z běžných příčin zvýšené koncentrace LDL‑C v krvi je dědičná porucha metabolismu.

„Málo si uvědomujeme genetickou determinaci. Ne za všechno může naše stravování. Myslím, že to je důležité. Když se někdo domnívá, že celá výše koncentrace LDL‑C v krvi je regulovatelná příjmem v potravě, uniká mu, že je potřeba se problematice cholesterolu věnovat už v mladém věku, kdy jsou genetické faktory mnohem důležitější,“ upozornil Vrablík.

Slabé povědomí je také o tom, jak moc je hypercholesterolémie rozšířená. Pouze 21 procent dotázaných dokázalo správně určit, že vyšší koncentraci cholesterolu v krvi má v České republice 80 procent dospělé populace. Polovina lidí tipovala, že vysoký cholesterol má každý druhý dospělý. Ani vzdělanější lidé nemají lepší znalosti.

  • „Cholesterol neřeším, jsem mladý“

Relativně nízké (28 %) je také povědomí o tom, že s měřením cholesterolu počítá preventivní prohlídka při registraci k praktickému lékaři pro dospělé ve zhruba 18 letech. Na otázku, v jakém věku by měl člověk podstoupit první měření cholesterolu při preventivní prohlídce u praktického lékaře, pokud nemá genetické předpoklady k jeho vysoké koncentraci, se často respondenti přikláněli k možnosti ve třiceti letech (27 %) nebo až čtyřiceti letech (18 %).

„To je zcela jistě pozdě, protože mineme případy geneticky podmíněné. Familiární hypercholesterolémie je přitom nejčastější vrozené metabolické onemocnění. Usilujeme také o to, abychom toto onemocnění zařadili do univerzálního dětského screeningu,“ připomněl prof. Vrablík. „Přestože preventivní prohlídky mají v Česku dobrou tradici a svým rozsahem nemají v evropském a troufám si říci ani světovém kontextu obdobu, Češi je nevyužívají. Možná i proto, že nemají povědomí o jejich obsahu a o tom, co vše se při nich mohou dozvědět. Ačkoli lidé vědí, že koncentrace cholesterolu je významný zdravotní ukazatel, většina z nich neví, že si ho může nechat při preventivní prohlídce v 18 letech zjistit. To je určitá diskrepance, na které bychom mohli zapracovat,“ myslí si Vrablík.

Mnoho lidí se domnívá, že komplikace souvisejí s věkem nad 50 let. „Je to veliká chyba. Cholesterol má kumulativní působení, které se střádá po celý život. Výsledky toho, jak se cévní postižení nakumuluje ve druhé, třetí a čtvrté dekádě života, vidíme pak v dekádě šesté. Připomínám, že v České republice většina infarktů myokardu proběhne v produktivním věku před 65. rokem. V mladších ročnících můžeme udělat z hlediska prevence nejvíce. Potřebujeme mít dlouhodobě nízkou koncentraci cholesterolu, tady nejde o dva tři roky, ale o dekády,“ zdůraznil prof. Vrablík.

Zároveň volá po posílení zdravotní osvěty. „Měli bychom si zvyknout, že tato čísla rozhodují o tom, jak kvalitně a jak dlouho budeme žít. Pacient by měl vyžadovat, aby měl optimální koncentraci cholesterolu, měl by sám na svého lékaře apelovat: já chci mít 1,4, co s tím budeme dělat…“

Průzkum se zaměřil i na povědomí o lékové skupině statinů. O statinech obecně již někdy slyšelo 43 procent dospělé populace ČR. Informovanost o jejich účincích a fungování ale má výrazné rezervy. V souvislosti se statiny se objevují dva mýty. Jednak že užívání statinů je dočasné a po snížení koncentrace cholesterolu je lze vysadit, a dále že jejich užívání poškozuje játra a ledviny.

  • I lidé s vysokým rizikem mají mezery

Průzkum se zabýval i otázkami na životní styl (kouření, pohybovou aktivitu, BMI) a na prodělaná onemocnění (infarkt, diabetes, vysoký tlak). Na základě toho pak respondenty rozdělili do skupin podle míry kardiovaskulárního rizika. Ukázalo se, že pouze polovina osob spadajících do kategorie s velmi vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění zná koncentraci vlastního LDL‑C (51 %). Mezi osobami s vysokým rizikem onemocnění ji nezná 70 procent, v nejméně rizikové skupině dokonce 80 procent.

Z osob, které znají koncentraci svého LDL‑C (v populaci je jich pouze 28 %), ji mají téměř dvě třetiny vyšší, než by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu měly optimálně mít. Z těch osob, které svou koncentraci cholesterolu znají, 94 procent osob s velmi vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění má vyšší než optimální koncentraci LDL (tedy více než 1,4 mmol/l). Mezi osobami se středním rizikem je nadlimitní LDL‑C (více než 1,8 mmol/l) přítomen u 63 procent. Vyšší než optimální hodnoty LDL‑C (více než 3,0 mmol/l) mají zřejmě také minimálně dvě pětiny lidí se středním a nízkým rizikem (41 %).

  • Na prevenci dorazí méně než polovina lidí

Pro ZPMV jsou hypercholesterolémie a další nemoci spojené s hypercholesterolémií významné. ZPMV vynakládá ze základního fondu na hrazenou léčbu svých klientů ročně kolem 50 miliard korun. Z toho více než 2,5 miliardy jdou na léčbu ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Další dvě miliardy stojí léčba hypertenze a s ní souvisejících komplikací. „Za léky snižující koncentraci lipidů v krvi, které mělo předepsáno více než 410 000 našich pojištěnců, jsme loni zaplatili přes 300 milionů korun, z toho více než 200 milionů představovaly náklady na nejběžněji používaná léčiva, statiny. Asi pěti stům pojištěnců jsme loni uhradili léčbu inhibitory PCSK9. Za ty jsme vydali přes 44 milionů korun,“ uvádí ředitelka zdravotnického úseku pojišťovny MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová.

Přitom na preventivní prohlídku, kterou má každý dospělý pojištěnec absolvovat jednou za dva roky, dorazilo v průběhu dvouletého období z dospělých klientů, kterých má pojišťovna něco přes milion, pouhých 450 000 lidí.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč bychom měli analyzovat cesty pacientů

29. 2. 2024

V anglickém jazyce rozlišujeme „patient pathway“ a „patient journey“. Zvláště zajímavým tématem s velkým potenciálem ke zlepšení je cesta pacienta v…

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…