Terapie psilocybinem je opět blíže klinické praxi
Další výzkum opět přiblížil léčbu deprese i jiných psychických onemocnění nenávykovým psilocybinem klinickému použitíi. Nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) naznačuje, že psilocybin, látka obsažená v lysohlávkách, nemá negativní vliv na paměť. To je velmi důležité pro jeho další posuzování bezpečnosti pro možné léčebné účely. Studie byla recentně publikována v prestižním časopise European Neuropsychopharmacology.
Vědci se stále více zajímají o klasická psychedelika, jejichž výzkum, zejména v posledních letech, ukazuje na jejich významný potenciál při léčbě některých duševních onemocnění včetně deprese, úzkosti, PTSD, úzkosti na konci života a poruch souvisejících s užíváním návykových látek. Do centra pozornosti se dostává obzvláště psilocybin, klasické serotonergní psychedelikum s profilem agonistů 5-HT2A/C a 5-HT1A, který je intenzivně zkoumán jako rychle působící antidepresivum, anxiolytikum a antinávyková terapie efektivní ve spojení s psychoterapií. Mezinárodní studie, publikovaná v prestižním New England Journal of Medicine, na níž se podíleli vědci z Národního ústavu duševního zdraví, ukazuje na velmi slibné výsledky při léčbě rezistentní deprese. Vědci z NUDZ nyní na malém vzorku zdravých dobrovolníků zkoumali, zda a případně do jaké míry podání psilocybinu ovlivňuje tzv. konsolidaci paměti, tedy zapsání nově naučených vzpomínek do dlouhodobé paměti.
Konsolidace paměti jako důležitý aspekt pro bezpečnost terapie
„Konsolidace paměti je důležitým každodenním procesem pro naši práci a náš život. Začne hodiny po vstřebání informace a pokračuje hlavně během prvního spánku. Například když nám partner či partnerka řekne, abychom zítra vyzvedli potomka ze školy po obědě, informaci musíme správně zpracovat, pak ji uchovat během příslušné doby, a následně ji správně rozluštit další den. Pokud by psilocybin narušil proces uložení paměti, pak by samozřejmě bylo problematické jej využívat v terapii, která je zasazena do pacientova života,“ popisuje Marek Nikolič, MSc., MA z Národního ústavu duševního zdraví, který data analyzoval.
Zatím víme, že psilocybin v závislosti na dávce ovlivňuje smyslové vnímání a kognitivní funkce, nezodpovězeny však zůstávají otázky týkající se účinků této látky na tvorbu a konsolidaci paměti. Vzhledem k tomu, že lék je často používán ve spojení s psychoterapií, jsou procesy neporušené paměti pro jeho používání rozhodující.
Studie, která vznikla pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka, se zúčastnilo celkem 20 dobrovolníků, 10 žen a 10 mužů. Všem byl podán jak psilocybin, tak placebo ve dvojitě zaslepeném experimentu. Pro testování byly využity klasické testy kognice: před podáním psilocybinu/placeba si účastníci museli zapamatovat seznam slov a cestu virtuálním bludištěm, a po přibližně šesti hodinách po podání, kdy už odezněly účinky psilocybinu, absolvovali stejné testy, ve kterých si měli vybavit, co se naučili. Cílem bylo zjistit, jestli psilocybin zhoršuje, nebo zlepšuje konsolidaci paměti. Posléze následoval ještě jeden test na paměť v souvislosti se spánkem.
V první sadě měření byla tedy trénována a testována prostorová a verbální paměť subjektů bezprostředně před podáním léku. Ve druhém uspořádání se vědci zaměřili na interakci psilocybinu a spánku na konsolidaci paměti. Verbální paměť účastníků byla trénována večer po psilocybinovém sezení a vzpomínka byla testována před a po spánku. „Na základě našich předchozích zjištění u zvířat jsme předpokládali, že zvýšená plasticita způsobená psilocybinem by mohla zlepšit konsolidaci nově vytvořených vzpomínek a že zvýšená reorganizace během prvního postpsilocybinového spánku by zlepšila konsolidaci paměti,“ uvádějí autoři studie.
„Abychom zjistili efekt psilocybinu na konsolidaci během spánku, využili jsme tzv. Pair Associative Learning Test. V praxi to znamenalo, že se dobrovolníci museli před usnutím naučit nesouvisející dvojice slov – například mlýn – opice, středisko – lev. Ráno jsme tato párová spojení otestovali znovu, abychom zjistili, do jaké míry mohlo výsledky ovlivnit podání psilocybinu. Výsledky u účastníků naší studie ukazují na to, že psilocybin neovlivňuje informace naučené před sezením ani informace naučené po sezení a uložené do dlouhodobé paměti během prvního spánku. Výsledky bude třeba ještě verifikovat na větším vzorku účastníku, nicméně jde o důležitý poznatek pro bezpečné užívání psilocybinu v terapii a během normálního života plného osobních i pracovních povinností,“ vysvětluje Marek Nikolič.
Navzdory předpokládané pozitivní interakci psilocybinu s konsolidací paměti vědci v použitých testech nezjistili významný vliv této léčby. Zároveň ale potvrdili předchozí obecná zjištění, že ženy dosahovaly lepších výsledků než muži v testech verbální paměti. „Naše data z klinických studií se zdravými dobrovolníky ukazují, že akutní intoxikace psilocybinem neovlivňuje konsolidaci prostorové a verbální paměti ani konsolidaci paměti závislou na spánku během noci po akutní intoxikaci v obou směrech. Naše zjištění rozšiřují obecné chápání bezpečnostního profilu použití psilocybinu v klinickém i laboratorním kontextu,“ uvádí se ve článku.
Na tuto studii u zdravých dobrovolníků navazují v NUDZ studie pro pacienty s depresí. V současnosti je stále možné hlásit se do studie PSIKET, která zkoumá účinek psilocybinu a ketaminu právě při léčbě rezistentní deprese a jejím cílem je najít odpověď na to, jestli má psilocybin srovnatelný, nebo lepší a delší léčebný účinek než ketamin. Zásadním rozdílem oproti běžné léčbě antidepresivy je skutečnost, že jak psilocybin, tak ketamin účinkují prakticky bezprostředně, není tedy třeba dlouhého čekání na to, než se účinek dostaví. „Studie se může zúčastnit každý, kdo je starší 18 let a je léčen pro lékařsky ověřenou depresivní epizodu, která neodpověděla minimálně na dva různé způsoby léčby,“ uzavírá doktor Páleníček. O možnostech zapojení do studie se mohou zájemci dozvědět více na www.psiket.cz.
Nadějný výzkum psilocybinu probíhá celosvětově
Studium a výzkum psilocybinu, coby možného léku na řadu duševních poruch, začal již ve 40. letech 20. století. Veškerý výzkum a klinické použití této látky bylo ale zastaveno v 70. letech 20. století poté, co byla prohlášena za drogu, a nakonec se stala nezákonnou. Teprve v posledních deseti letech se výzkum zabývající se psilocybinem a dalšími psychedeliky dal na řadě světových pracovišť opět do pohybu. Například studie provedená na Universitě Johnse Hopkinse v roce 2022 ukázala, že psychedelická léčba psilocybinem zmírnila příznaky závažné depresivní poruchy u pacientů až na měsíc.
„Lidé užívající psilocybin mají často zkušenosti s významným vhledem do aspektů svých životů, vztahů a zdrojů jejich významu - kdo jsou jako osoba a jak to formovalo jejich životy," vysvětluje Benjamin Lewis, MD, ředitel kliniky ketaminem asistované psychoterapie (KAP) na Klinice behaviorálního zdraví v Park City Health University of Utah a odborný asistent psychiatrie na Huntsman Mental Health Institute s tím, že právě taková zkušenost je důležitou součástí léčby lidí s depresí.
„Existují mylné představy o psychedelikách, o tom, co dělají nebo nedělají, a jaká jsou rizika. Jednou z těchto mylných představ je možnost zneužívání psychedelických drog. Klasická psychedelika jako psilocybin nebo LSD ale ve skutečnosti nemají potenciál ke zneužívání stejným způsobem jako jiné drogy, jako je alkohol, nikotin, kokain a opioidy," dodává Lewis.
Ačkoli rané studie podle něho mnohé slibují, jedná se zatím spíše o studie malé a v určitých ohledech omezené. Některé z těchto výzkumných prací zkoumaly psilocybin jako léčbu velké depresivní poruchy a deprese rezistentní na léčbu. I když jsou studie malé a mají svá omezení, zahrnují účastníky, kteří jsou v průběhu procesu důkladně prověřováni a sledováni.
Zatímco výzkum psilocybinu neustále pokračuje, dosavadní poznatky již ukazují slibné výsledky v léčbě:
- velké depresivní poruchy,
- rezistentní deprese,
- poruchy užívání alkoholu,
- úzkosti na konci života nebo existenční tísně,
- poruchy užívání tabáku,
Odpovědí na otázku, proč právě psychedelika je i fakt, že zhruba 30 procent lidí léčených standardními antidepresivy nedosáhne remise. Psychedelika jako psilocybin by mohla být další možností pro ty, kteří trpí. Psilocybin podle odborníků představuje velký potenciál pro stavy, které se jinak léčí jen velmi obtížně a pro které existují jen omezené nástroje k řešení.
Jako u jakékoli jiné látky je potřeba i zde věnovat pozornost nežádoucím účinkům, které v případě psilocybinu mohou být mírné až intenzivní. Patří mezi ně bolest hlavy, nevolnost, změny tělesné teploty, zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Psilocybin může také způsobit řadu psychologických reakcí, které mohou být pro některé lidi obtížné nebo náročné, patří mezi ně úzkost, paranoia a dezorientace. „Psilocybin by mohl být v budoucnu novou léčebnou možností pro řadu duševních poruch. Je zřejmé, že je mnoho lidí, kteří trpí, a rádi bychom jim pomohli co nejrychleji. Je ale důležité postupovat opatrně a nevystavovat nikoho riziku,“ uzavírá Lewis.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0924977X23000937?via%3Dihub
