Transplantovaný pacient a COVID-19

Dosavadní počty nakažených nemocných po transplantacích jsou zatím malé a klinický průběh jejich onemocnění je zatím popsán pouze v několika kazuistických sděleních. Je ale možné předpokládat, že nemocní po orgánových transplantacích jsou ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci COVID‑19 a v riziku vyšší mortality, podobně jako tomu je v případě chřipky nebo jiných infekčních onemocnění. Uvádí to prof. MUDr. Ondřej Viklický z kliniky nefrologie IKEM Praha v aktuálním speciálu časopisu Postgraduální nefrologie www.postgradualninefrologie.cz .

„Nemocní po transplantacích orgánů jsou ve vyšším riziku různých komplikací, a proto je u nich třeba zvažovat hospitalizaci dříve než u nemocných s nižším rizikem,“ píše prof. Viklický. „Neexistují žádná doporučení pro vysazení imunosuprese v případě infekce SARS‑CoV‑2, a proto doporučujeme podobná opatření jako v případě jiných infekčních komplikací. Pokud je stav nemocných dobrý a nemocný není hospitalizován, nemocný by neměl sám o sobě vysazovat imunosupresiva,“ uvádí Viklický. Dále doporučuje, aby při případné hospitalizaci pracoviště kontaktovalo lékaře, který se o transplantovaného stará, případně koordinátorky transplantačního centra. „Při výskytu horeček a kašle připadá v úvahu zastavení podávání mykofenolát mofetilu (MMF) nebo azathioprinu v případech, kdy nemocní užívají také takrolimus nebo cyklosporin a steroidy. V případě závažného stavu a nutnosti oxygenoterapie je možno vysadit inhibitory kalcineurinu, takrolimus nebo cyklosporin A,“ uvádí Viklický.

Zdroj: MT