Přeskočit na obsah

Tři oborové pohledy na biologickou léčbu


O úvodní shrnutí minulosti, současnosti a perspektiv podání biologické léčby se postarali (každý za svůj obor) prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP, a prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., koordinátor pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

V revmatologii existují v současné době čtyři indikace pro podání biologické léčby (revmatoidní artritida, psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a juvenilní idiopatická artritida) a dohromady má revmatolog k dispozici osm přípravků z této skupiny - infliximab, etanercept, adalimumab, golimumab, certolizumab, rituximab, abatacept a tocilizumab, přičemž pro všechny indikace je určen pouze etanercept a adalimumab, ostatní jen pro některé.

"Jsou to léky, které nám umožnily pomýšlet u našich nemocných na dosažení remise nebo alespoň nízké klinické aktivity. Podávání biologik inhibuje poškození kostních struktur v kloubu, tedy zpomaluje radiologickou progresi, což je spjato s pomalejším průběhem nebo zástavou nemoci a především se zachováním funkčních schopností nemocného. Takové cíle jsme si předtím s klasickými konvenčními léky dávat nemohli," upozornil prof. Vencovský s tím, že stěžejní je při léčbě zánětlivých revmatických onemocnění zachovat kvalitní plnohodnotný život bez dlouhodobého poškození kloubů. (Další podrobnosti z jeho přednášky viz rámeček.)

"Myšlenku na pořádání tohoto multidisciplinárního kongresu jsem velmi uvítal. V gastroenterologii používáme u nemocných s nejtěžšími formami Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy pouze dvě biologika a vzhledem k tomu, že tyto přípravky se ve větším měřítku používají také v některých revmatologických či dermatologických indikacích, zkušenosti kolegů z dalších oborů jsou pro nás cenné," prohlásil v úvodu prof. Lukáš. Naděje vkládané do této léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty spočívají v předpokladu, že se podaří do budoucna dlouhodobě ovlivnit průběh těchto onemocnění a v neposlední řadě kvalitu života pacientů. Tento efekt je nejlépe patrný u dětských pacientů s nespecifickými střevními záněty, u kterých je tato léčba také řadu let užívána.

Před uvedením biologické léčby do praxe byl u řady dětských pacientů ovlivněn růst a výživa průběhem onemocnění - velká řada pacientů při dosažení 18. roku měla více než podprůměrnou výšku a velmi nízkou váhu. Při použití biologické terapie se dostávají do péče dospělých gastroenterologů s normálním vzrůstem a váhou a na pohled je nelze odlišit od zbytku zdravé populace.

"V dermatologii je biologická léčba, stejně tak jako v jiných oborech, velkým přelomem a představuje pokračování vývoje samotného oboru. Těší mě, že můžeme tyto léky našim pacientům nabídnout, o to více, že ještě nedávno byla představa, že budeme v dermatovenerologii podávat léky dražší než 100 korun v takovémto měřítku, neuvěřitelná. Přesto i nadále zůstává naší doménou zevní terapie, na druhou stranu nám systémová léčba přináší možnost rozšíření schopnosti dermatologa léčit závažné kožní projevy a působit preventivně i proti systémovým následkům chorob, které se projevují na kůži," uvedl prof. Arenberger s tím, že biologickou léčbu v dermatologii lze rozdělit dle mechanismu působení na léky blokující TNFalfa (adalimumab, etanercept a infliximab) a přípravek blokující interleukin 12 a 23 (IL-12/23) - ustekinumab.

Výzkum v oblasti biologik však pokračuje neuvěřitelnou rychlostí, v současnosti probíhá několik klinických studií ve II. a III. fázi. V přípravě k registraci je látka briakinumab s podobným mechanismem jako ustekinumab, otázkou ale stále zůstává bezpečnost při dlouhodobém podávání. Další nejistoty souvisejí s úhradou této nákladné terapie, která je indikovaná u středně těžké až těžké psoriázy.

Ze statistik vyplývá, že těžkou formou psoriázy trpí v ČR asi 30 000 lidí, nicméně podle prof. Arenbergera je biologická léčba podávána pouze 700 nemocných, což odpovídá aktuální proléčenosti cca 2,3 % a nákladům přibližně 230 milionů korun.

Podle prof. Arenbergera však lze odhadovat, že se do roku 2012 počty nemocných zvýší celkově na 1 000 pacientů, což by představovalo náklady ve výši 300 milionů korun. Na druhou stranu úspěšně léčení pacienti se z těžkého (často invalidizujícího) postižení mohou vrátit do plnohodnotného života, včetně návratu do zaměstnání.

Více o I. kongresu biologické léčby na straně C3

Zdroj: Medical Tribune

Doporučené

Proč bychom měli analyzovat cesty pacientů

29. 2. 2024

V anglickém jazyce rozlišujeme „patient pathway“ a „patient journey“. Zvláště zajímavým tématem s velkým potenciálem ke zlepšení je cesta pacienta v…

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…