Přeskočit na obsah

Údaje o resuscitaci jako na dlani

resuscitace
Foto: Shutterstock

Přenos dat z monitorů‑defibrilátorů by mohl přinést zvýšení kvality kardiopulmonální resuscitace na záchranné službě.

Vysoká kvalita kardiopulmonální resuscitace prokazatelně zvyšuje šance na přežití pacienta. I proto začala Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje využívat systém pro sběr, zobrazení a analýzu dat z monitorů‑defibrilátorů o průběhu resuscitace a provedení stlačování hrudníku.

Software pracuje se zařízeními, která na záchrance už používají. Data z nich nově není potřeba po resuscitaci tisknout z monitoru‑defibrilátoru, ale shromažďují se automaticky centrálně.

Mimo jiné software vizualizuje míru shody provedení resuscitace s guidelines. Podle doporučení Evropské resuscitační rady jsou hlavní cíle pro komprese hrudníku při resuscitaci frekvence 100 až 120 stlačení za minutu, hloubka stlačení 5 až 6 centimetrů, úplné uvolnění tlaku na hrudník mezi kompresemi a frakce komprese hrudníku více než 80 procent.

Sledování kvality u KPR

„Celou problematikou KPR se nese vysoká kvalita KPR jako základní požadavek na úspěšnost a dobrý neurologický outcome. KPR má být včasná, okamžitě zahájena, jakmile je diagnostikována oběhová zástava. To může vést ke dvou‑ až čtyřnásobnému zvýšení šancí pacienta na přežití. Správná frekvence kompresí hrudníku s minimalizací přerušení zvyšuje úspěšnost KPR až o 300 procent,“ uvádí MUDr. Jan Lejsek, náměstek pro přednemocniční neodkladnou péči a vzdělávání Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Využití systému zpracování dat o resuscitaci prezentoval na konferenci Spojené akreditační komise.

Hlavními chybami při kardiopulmonální resuscitaci jsou dlouhé přestávky v masáži, vysoká frekvence kompresí nebo nedostatečná hloubka kompresí. Časté jsou i u profesionálních záchranářů. Po každé resuscitaci by se měl podle Lejska ideálně provádět debriefing se zúčastněným týmem, a to nejlépe nad konkrétními daty z proběhlé kardiopulmonální resuscitace.

„K naplňování cílů vysoce kvalitní kardiopulmonální resuscitace patří monitorování kompresí, tedy poskytování zpětné vazby,“ říká MUDr. Jan Lejsek. K tomu lze s výhodou využít systémy založené na akcelerometrech, senzorech síly nebo magnetické indukce, které lze připojit k používanému monitoru‑defibrilátoru, dodal.

Při nepřímé srdeční masáži prováděné záchranáři vznikají prodlevy, které je potřeba minimalizovat, jako přerušení při nabíjení defibrilátoru před podáním defibrilačního výboje, následně před nástupem srdeční masáže po podání defibrilačního výboje, nebo také přerušení při zajištění dýchacích cest a zajištění žilního vstupu. Jednotlivé přestávky by neměly být delší než deset vteřin.

I dosavadní monitor‑defibrilátor umí některá data poskytnout, buď tiskem, nebo přenosem dat. I tiskový výstup může určité informace podat. Přenos dat bez tisku je ale složitý a v praxi se kvůli složitému zpracování tyto výstupy pro zlepšování kvality a zpětnou vazbu nevyužívaly naplno. „Je to revoluční, že stačí po resuscitaci stisknout několik tlačítek a odešlou se data. Ta si můžeme v programu otevřít a vidíme v záznamech po minutách každou kompresi, ventilaci, defibrilaci, vydechovaný oxid uhličitý a další,“ popisuje Lejsek.

K VĚCI...

Možnosti vyhodnocování KPR

Komprese hrudníku podle aktuálně platných pokynů pro KPR

  • frekvence
  • přerušení

Doba do aplikace prvního výboje a strategie defibrilace

Doba do zajištění dýchacích cest

Ventilace – synchronizace, frekvence, normoventilace (EtCO2)

Záznam farmakoterapie a základních výkonů

První zkušenosti s analýzou záznamů

Mezi požadavky na systém sledování kvality resuscitace, jak si je liberecká záchranka formulovala, bylo sledování průběhu resuscitace na konkrétního záchranáře. Tak aby mohla konkrétní osoba dostat zpětnou vazbu. Systém měl sledovat i globální trendy a být přehledný pro interpretaci. Vybraný systém CODE‑Stat 9.0 je plně kompatibilní s vybavením, které záchranka používá, je to produkt stejné společnosti, která dodává monitory‑defibrilátory Lifepak.

Systém zaznamenává a hodnotí průběh KPR, průběh kompresí hrudníku, jejich frekvenci a délku přerušení, interpretuje strategii defibrilace, hlídá čas do zajištění dýchacích cest, synchronizaci ventilace se stlačováním hrudníku a také zajištění normoventilace. Systém umožňuje evidovat, které posádky se účastní KPR a které ne, sledovat individuální zlepšení kvality a podobně.

Zatím záchranka systém testuje a rozmýšlí jeho konkrétní zařazení do postupů. Na jednom z prvních záznamů jsou například znatelné nepřiměřeně dlouhé prodlevy v srdeční masáži a nesprávně vedená strategie defibrilace, kdy byla v kratších intervalech, než je doporučeno, a s neeskalujícími energiemi. Jindy se ukázala jen 75procentní doba provádění srdeční masáže během resuscitace a příliš vysoká frekvence masáže. Další záznamy naopak ukázaly případy velmi kvalitně vedené resuscitace.

„Zatím máme zhruba dvacet záznamů. Budeme je v pilotním režimu třídit a vyhodnocovat. Systém umí rozdělit záznamy podle nastavených kritérií, například vybrat ty, kde probíhala srdeční masáž alespoň po 80 procent doby resuscitace. Také chceme, aby vedoucí lékaři na jednotlivých oblastech s konkrétními posádkami tyto záznamy probírali,“ vysvětluje Lejsek. Zpětnou vazbu tak dostanou záchranáři v horizontu několika málo dnů. Mohou se tak v nepříliš velkém časovém odstupu zamyslet nad příčinami, proč se od doporučení odchýlili. Někdy k tomu jsou racionální důvody, se kterými nejde nic dělat, může například dojít k nezbytnému přerušení nepřímé srdeční masáže kvůli evakuaci pacienta na bezpečné místo. Jindy ale může být taková informace impulsem ke zlepšení do budoucna. „Co se bude jevit jako nejčastější chyby, to se také promítne do pravidelných školení,“ plánuje Lejsek.

K VĚCI...

The European Resuscitation Council (ERC) Guidelines:

  • Frekvence 100–120/min
  • Hloubka 5–6 cm
  • Úplné uvolnění tlaku na hrudník
  • CCF > 80 %

Sdílejte článek

Doporučené

Poruch příjmu potravy přibylo

18. 8. 2022

Letošní sedmý ročník Světového dne poruch příjmu potravy (World Eating Disorders Action Day – WEDAD) se zaměřil na zvýšení dostupnosti odborné péče.…