Přeskočit na obsah

Úspěchy českého zdravotnictví v roce 2016

 

-Šance na přežití novorozenců zvýší transportní inkubátor

-Čeští vědci objevili gen, jehož mutace mohou způsobit oslepnutí

- Homolka zavedla novou metodu léčbu vysokého krevního tlaku

- Čeští vědci zjistili souvislost genů Rh-faktoru a nemocí

- IKEM transplantoval játra pacientce se zrcadlově uloženými orgány

- Lékaři provedli 1. úspěšnou transplantaci vaječníkové tkáně v ČR

- IKEM poprvé v ČR transplantoval dělohu, ukáže pacientku i dárkyni

-V ČR startuje program léčby erekce voperováním náhrady do penisu

- Novorozenecký screening v ČR se od června rozšířil na 18 nemocí

 

Šance na přežití novorozenců zvýší transportní inkubátor

Praha 20. ledna (ČTK) - Šance na přežití novorozenců, jimž selhal krevní oběh a nemohou dýchat, zvyšuje transportní inkubátor. Mají v něm při převozu z běžné porodnice do centra zajištěnu veškerou péči. Bez ní by nepřežili, s ní přežijí v průměru tři čtvrtiny, řekl dnes novinářům vedoucí lékař jednotky intenzivní a resuscitační péče a převozové služby novorozenců kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK Václav Vobruba.

Převozová služba této kliniky zajišťuje ročně 850 až 900 převozů, podporu dýchání potřebuje během transportu 180 až 190 dětí.

Převozová služba této kliniky zajišťuje ročně 850 až 900 převozů, podporu dýchání potřebuje během transportu 180 až 190 dětí.

"Výjimečnost tohoto transportního systému spočívá v možnosti integrace zařízení pro mimotělní oběh. Významnou měrou se tak zvyšuje mobilita, bezpečnost a komfort pro pacienta i ošetřující personál," řekl Vobruba.

Nezralých novorozenců v ČR přibývá, počty stouply z 5,5 procenta v roce 2000 na osm v roce 2013. Většina těchto dětí přijde na svět v perinatologických centrech, část se ale stále rodí mimo ně. V tom případě nejlepším řešením je převoz do centra, stejně jako pro tzv. patologické novorozence, kteří nemají ještě vyvinuté plíce tak, aby sami dýchali.

Dosud se novorozenci převážejí v běžném inkubátoru a sanitka veze také pumpu pro mimotělní oběh. VFN nyní příspěvku 600.000 od hlavního města a 700.000 korun od Středočeského kraje koupí speciální převozový inkubátor s kompletním vybavením za téměř dva miliony korun. Součástí je i pumpa pro mimotělní oběh, uvedla ředitelka VFN Dana Jurásková.

Inkubátor umístěný na povozku se dá upevnit ve většině sanitních vozů. Inkubátor je dvoustěnný, má vlastní bateriový zdroj. Je doplněn přístrojem pro plicní ventilaci různé intenzity. Životní funkce sleduje monitor. Součástí vybavení je i několik infuzních pump pro velmi přesné podávání tekutin a léků.

Sanitka se speciálním inkubátorem bude převážet zejména děti z Prahy a Středočeského kraje, za určitých okolností i z Libereckého kraje.

nam rot

 

Čeští vědci objevili gen, jehož mutace mohou způsobit oslepnutí

Praha 22. ledna (ČTK) - Čeští vědci objevili gen, jehož mutace způsobují vážnou dědičnou vadu oční rohovky. Postižení mohou oslepnout. Objev umožní snáze určit diagnózu a v budoucnu snad i cílenou léčbu. Výsledky patnáctiletého výzkumu Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní

nemocnice, na němž se podílel tým University College London, publikoval v první půli ledna prestižní časopis The American Journal of Human Genetics. ČTK to sdělil šéf týmu docent Stanislav Kmoch.

"Zadní polymorfní dystrofie rohovky je sice vzácné onemocnění, ale v Česku jím trpí v přepočtu na počet obyvatel nejvíc lidí na světě, zhruba jeden člověk ze 100.000. Pro velkou část představuje vážný handicap. Pacient špatně vidí, nezřídka musí podstoupit transplantaci rohovky a zrak se může zhoršit až do úplné slepoty," uvedla členka týmu Petra Lišková.

Nemoc lze díky objevenému genu poměrně jednoduše zjistit jen z krve. U malých dětí tak odpadnou náročná vyšetření oka v celkové narkóze. Postiženým rodinám objev umožní zabránit přenosu genu do další generace - už ve zkumavce lze otestovat embryo a vybrat takové, které mutaci nemá.

Tým při bádání zjistil, že všichni postižení mají stejnou mutaci, kterou získali od společného předka. Všechny nalezené rodiny pocházejí z okolí Klatov. Průkaz mutací ve stejném genu i v dalších třech britských rodinách vedl ke sloučení dvou onemocnění, dosud považovaných za samostatná, v jedno onemocnění se širokou škálou závažnosti projevů.

"Gen se nám podařilo objevit díky novým metodám a technologiím, které jsme před 15 lety, kdy jsme s naším bádáním započali, neměli k dispozici. Bez nich bychom nemohli objev dotáhnout do konce," shrnula Lišková.

Dvacetičlenný tým docenta Kmocha odhaluje genetické a molekulární příčiny vzácných nemocí a charakterizuje úlohu vzácných genetických variant v jejich rozvoji. Vyvíjí na základě zjištěných poznatků nové diagnostické metody a léčebné postupy.

Expertiza je dostupná v nově ustavené výzkumné infrastruktuře - Národním centru lékařské genomiky. Centrum sdružuje výzkumné týmy 1. a 2. LF UK v Praze, LF UK v Plzni, Ústavu molekulární a translační medicíny LF Univerzity Palackého v Olomouci a Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity Brno.

 

Homolka zavedla novou metodu léčbu vysokého krevního tlaku

Praha 25. ledna (ČTK) - Nemocnice Na Homolce zavedla novou metodu léčby vysokého krevního tlaku. Podle primáře kardiologie Petra Neužila tamní kardiologové jako první na světě v sobotu provedli unikátní zákrok, kdy dvěma pacientům ultrazvukem přes stěnu krční žíly usměrnili zvýšenou aktivitu tzv. karotidového tělíska. To má vliv právě na hladinu krevního tlaku. Neužil to dnes sdělil ČTK a vyzdvihl, že tímto šetrným zákrokem se pacienti vyhnuli náročné chirurgické operaci.

"Cílem zákroku je významné snížení krevního tlaku, popřípadě snížení dávky podávaných léků," vysvětlil s tím, že lékaři budou tlak u obou pacientů dál průběžně sledovat.

Vysoký tlak patři k nejčastějším onemocněním srdce a cév, v Česku jím trpí zhruba dva miliony lidí. Neléčená nebo špatně léčená hypertenze vede k rozvoji nemocí srdce a cév. V ČR na ně zemřelo v roce 2014 téměř 55.000 lidí, což je 50 procent všech úmrtí.

Neužil připomněl, že přes veškerou snahu se daří snížit vysoký tlak pomocí léků jen asi u 75 procent léčených. Zhruba čtvrtině tak lékaři dosavadními metodami nemohli pomoci. Nyní v projektu ověřují metodu, kdy se vyřadí z funkce karotidové tělísko. Hodnotit se bude bezpečnost a účinnost ultrazvukové energie na toto tělísko. Projektu se má účastnit pět až osm center v zemích EU, z Česka právě Homolka.

Karotidové tělísko se nachází v krku v místě, kde se tepna směřující do hlavy větví na vnější a vnitřní krkavici. Tělísko vnímá koncentrace oxidu uhličitého a kyslíku v krvi. Je tvořeno specializovanými buňkami. Pokud je zjištěna nízká koncentrace kyslíku a vysoká koncentrace oxidu uhličitého, je signál předán do centrální nervové soustavy.

Horní hranice tlaku, nad niž se již hovoří o hypertenzi, je 140/90, u diabetiků 130/80. Řada lidí o svém vysokém tlaku neví, zásadní potíže nemají, cítí se zdraví. Jen někdy mají bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, krvácení z nosu. Většinou se hypertenze ohlásí až ve chvíli, kdy způsobila postižení životně důležitých funkcí, vyústí v infarkt, mrtvici či srdeční selhání.

nam mha

 

Čeští vědci zjistili souvislost genů Rh-faktoru a nemocí

Praha 27. ledna (ČTK) - Lidé s různými formami genu pro Rh-faktor se odlišují odolností vůči nemocem. Objev učinil vědecký tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením předního českého evolučního biologa a autora teorie zamrzlé evoluce Jaroslava Flegra. Studii českých vědců zveřejnil americký odborný časopis Plos One, zprávu o ní předalo ČTK oddělení vnějších vztahů fakulty.

"V zemích, kde je hodně Rh negativních, je méně neuropsychiatrických onemocnění a více nemocí srdce a cév a některých typů rakoviny. V zemích, kde je hodně Rh pozitivních heterozygotů, což jsou lidé nesoucí jednu kopii genu pro Rh pozitivitu a jednu pro Rh negativitu, je to naopak," řekl profesor Flegr ČTK. Závěr podle něho představuje řešení 80 let staré hádanky.

Až doposud bylo podle něj naprostou záhadou, jak je možné, že se v populaci společně vyskytují nositelé dvou různých variant genů pro Rh faktor. Před nástupem moderní medicíny umíralo jen v USA ročně 10.000 Rh pozitivních dětí narozených Rh negativním matkám na hemofilickou anemii, neboli chudokrevnost.

Zajímavé podle profesora je, že děti, které se těmto ženám narodí a přežijí, jsou výrazně odolnější, stejně jako když se narodí Rh pozitivní matce dítě s Rh negativním otcem, tak také přežívá mnohem lépe než dítě, které má dvě kopie pro Rh negativitu, nebo dvě kopie pro Rh pozitivitu. "Kdyby nebylo mimořádné odolnosti heterozygotů, tedy jedinců nesoucích obě varianty příslušného genu, musela by být méně hojná alela rychle odstraněna z jakékoli populace," uvedl profesor.

Jednu záhadu se podle něj sice podařilo vyřešit, dvě nové však vyvstaly. Flegr považuje za zvláštní, že vztah mezi zátěží nemocí a četností výskytu jednotlivých genotypů nebyl popsán podstatně dříve. Všechna potřebná data jsou dostupná na stránkách Světové zdravotnické organizace a příslušnou analýzu podle něj zvládne i student za pár hodin. Stejně tak jsou data, která ukazují na horší zdravotní stav u Rh negativních, k dispozici v mnoha databázích, včetně celonárodních skandinávských databází.

"Druhá záhada mne provokuje snad ještě více - jaký fyziologický mechanismus stojí za lepším zdravotním stavem Rh pozitivních heterozygotů, tedy těch, kdo nesou jednu bezchybnou kopii genu a druhou, která je zásadním způsobem poškozena - prakticky úplně chybí," řekl.

Biologická funkce tzv.iontové pumpy, jejíž součást kóduje právě Rh gen, je podle profesora Flegra stále neznámá. Nový objev českých vědců by mohl napovědět, jaká by tato funkce mohla být. Objev může být do budoucna využit pro léčbu, která by se dala "šít na míru" danému pacientovi, tedy v tzv. personalizované medicíně.

nam rot

 

IKEM transplantoval játra pacientce se zrcadlově uloženými orgány

Praha 7. března (ČTK) - Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantoval játra pacientce se zrcadlově uloženými orgány hrudníku a dutiny břišní. O unikátním zákroku, který provedli lékaři před šesti týdny, informovala dnes ČTK mluvčí IKEM Veronika Velcová. Nikdo na světě dosud takový zákrok neprovedl, dodala. Technicky náročná operace trvala přes deset hodin a osmapadesátileté Aleně Dargajové zachránila život. Necelé dva týdny po transplantaci šla z nemocnice domů.

O vzácné anomálii, tedy že srdce a žaludek má vpravo a játra vlevo, věděla žena o dětství. Žádné komplikace jí to nepůsobilo, protože do roku 2005 byla zdravá. Pak u ní lékaři zjistili hepatitidu C.

"Léčba nezabírala, postupně se můj stav zhoršoval. Jaterní testy byly čím dál horší, až mi lékaři sdělili, že mám cirhózu. Loni v létě mi pak našli v játrech více než dva centimetry velký karcinom. V tu chvíli jsem věděla, že je zle," řekla Dargajová.

Bylo jasné, že transplantace jater bude technicky náročná kvůli jejich umístění vlevo. "Pacientce jsem musel odstranit její játra zasažená nádorem a pak přišla na řadu samotná transplantace.

Musel jsem vymyslet, jak játra upravit, abych je mohl paní Dargajové uložit na levou stranu. Nakonec jsem se rozhodl játra od zemřelého dárce pomocí metody redukce upravit do požadovaného tvaru a velikosti a poté jsem tento štěp po směru hodinových ručiček otočil o 90 stupňů, abych mohl napojit cévy a žlučovod," popsal přednosta Kliniky transplantační chirurgie docent Jiří Froněk.

Pacientka byla v nemocnici 12 dní, z toho šest dní na jednotce intenzivní péče.

Na světě se podle dostupných statistik rodí se zrcadlově uloženými orgány jeden člověk z 10.000, někteří mají opačně uložené jen některé orgány. Transplantace jater byla dosud na celém světě provedena 90 lidem s touto anomálií. Jen ve 12 případech šlo o dospělého pacienta - devět dostalo celá játra od zemřelého dárce, tři část jater od žijícího dárce, v jednom případě šlo o levý lalok jater. Dargajová je první pacientkou se zrcadlově uloženými orgány na světě, která dostala jaterní štěp od zemřelého dárce redukovaný na levý lalok.

Loni v IKEM transplantovali 137 štěpů jater, což je 73 procent zákroků provedených v Česku, 14 pacientů bylo mladších 18 let.

nam jw

 

Lékaři provedli 1. úspěšnou transplantaci vaječníkové tkáně v ČR

Praha 22. března (ČTK) - První úspěšná transplantace tkáně vaječníku po léčbě rakoviny prsu v Česku dává dvaatřicetileté ženě naději, že otěhotní a bude mít vlastní dítě. Provedlo ji pražské centrum reprodukční medicíny Sanatorium Pronatal v půli října 2015 a po třech měsících už vaječník normálně fungoval. Žena zatím těhotná není, ale možnost otěhotnět už má, řekl dnes novinářům ředitel pro léčebnou péči docent Tonko Mardešić.

Před zahájením onkologické léčby byla ženě odebrána část pravého vaječníku se zárodečnými buňkami, pětimilimetrové proužky tkáně se zmrazily. Po kombinované chirurgické léčbě, tedy vynětí nádoru a mízních uzlin v podpaží, chemoterapii a radioterapii rakovina zcela vymizela. Onkologická léčba ale vaječníky poškodila, přestaly tvořit hormony a nedozrávala vajíčka, popsal situaci Mardešić.

S odstupem 3,5 roku od léčby souhlasil onkolog s transplantací vaječníkové tkáně, která byla uchovávána v tekutém dusíku při teplotě minus 196 stupňů Celsia. "V polovině října 2015 byla provedena transplantace části zmražené vaječníkové tkáně do levostranného ovaria. Po třech měsících od transplantace bylo možné dokumentovat normální růst folikulů obsahujících vajíčka, ovulaci a kompletní úpravu všech hormonálních parametrů," shrnul lékař.

Metoda je podle něj nadějí pro pacientky, jimž rakovina poškodí funkci vaječníků. Více než deset procent zhoubných onemocnění se zjistí u pacientek v plodném věku, které se teprve chystají k založení rodiny. Transplantace je jednou z možností, jak jim znovu dát naději na dítě.

"Je to ale logisticky poměrně náročné, náročnější než ostatní postupy, z toho důvodu se většinou sahá k těm jednodušším postupům. A toto je postup, který se i ve světě používá výrazně méně," řekl lékař.

Jednodušší postupy se volí podle typu plánované léčby. Pokud se má jen ozařovat malá pánev, umístí se chirurgicky vaječníky mimo ozařované pole, tím se ochrání. Pokud se plánuje chemoterapie, lze v některých případech převést vaječníky do klidového stadia, a tím zárodečné buňky ochránit.

Pokud není onkologická léčba akutní, lze odebrat ženě neoplodněná vajíčka a zamrazit. Nebo má-li manžela či stálého partnera, je možné zamrazit oplodněná vajíčka, embrya. Žena je pak může využít po léčbě, pokud se zjistí, že funkce vaječníků byla poškozena. Transplantace vaječníkové tkáně je další metodou, která šance žen rozšiřuje.

nam mha

 

V ČR startuje program léčby erekce voperováním náhrady do penisu

Praha 14. dubna (ČTK) - Léčbu poruch erekce voperováním protézy do penisu podstoupilo loni 500 mužů v Německu, stejný počet ve Francii, 360 v Itálii, 330 ve Španělsku a 200 v Británii. V Česku tato léčba byla poprvé použita v roce 1992, muži ji ale dostávali jen výjimečně, například loni a předloni žádný. Letos začal v Praze program, v němž by tuto protézu mohlo dostat 20 mužů. Penilní implantáty jsou pro muže, u nichž se neosvědčily běžné metody léčby pomocí léků či vakuových pump.

"Letos jsme operovali už dva pacienty. První byl devětačtyřicetiletý muž, který po léčbě rakoviny prostaty přišel o možnost erekce, což přispělo k rozpadu jeho dlouhodobého vztahu," řekl dnes novinářům specialista klinického centra Iscare pro implantaci penilních protéz Libor Zámečník. Druhým pacientem byl dvaasedmdesátiletý muž, kterého vzhledem k věku a špatnému stavu cév postihly poruchy erekce. Zprvu ji léčil tabletami, ale nevyhovovaly mu, proto se rozhodl pro implantát.

"Oba byli druhý den propuštěni domů v dobrém stavu, pooperační průběh byl bez komplikací a nyní už nacvičují použití implantátů," uvedl lékař.

Operace trvá dvě hodiny, pacient pak zůstává na klinice jeden až dva dny. Po propuštění do domácí péče by měl být několik dní v klidu, měl by se vyhnout sezení. Celková pracovní neschopnost je jeden až dva týdny. Čtvrtý až osmý týden po operaci je možno pumpu aktivovat, a jakmile pacient bezpečně ovládne její obsluhu, může zahájit sexuální život.

Nejčastější příčinou poruch erekce je cévní porucha, obvykle jako následek vysokého tlaku, cukrovky nebo vysoké hladiny cholesterolu.

Implantáty se vyrábějí jako nenafukovací polotuhé nebo nafukovací dvou či trojdílné, právě tento typ si mohou muži zaplatit v programu centra.

U nenafukovacích se ohybem penisu nastaví poloha vhodná pro pohlavní styk. Nevýhodou je trvalá erekce, což může být obtěžující. Celosvětově tvoří tento typ pětinu z implantovaného počtu.

Nafukovací implantáty se ovládají speciální pumpičkou. Přečerpávací mechanismus nahrazuje funkci topořivých těles. "Na těle pacienta není mechanismus znát, ani když je zcela nahý.

Většina partnerek rozdíl od běžného penisu nerozpozná," uvedl operatér Lukáš Bittner.

Nenafukovací protéza stojí 99.000 korun, nafukovací 275.000 korun, zdravotní pojišťovny je nehradí. Při volbě typu se zvažuje vedle ceny i zdravotní stav pacienta a prodělané operace v oblasti pánve. Pokud pacient má zvětšenou prostatu či je podezření na nádor prostaty, musí se to před implantací vyřešit.

nam snm

 

IKEM poprvé v ČR transplantoval dělohu, ukáže pacientku i dárkyni

Praha 12. května (ČTK) - Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl první transplantaci dělohy v Česku. Po zákroku může žena otěhotnět a donosit zdravé dítě. IKEM představí pacientku i dárkyni na páteční tiskové konferenci, informovala dnes ČTK mluvčí Veronika Velcová. Podle odborných odhadů je tři až pět procent žen plodného věku neplodných.

První dítě na světě u ženy po transplantaci dělohy se narodilo v září 2014 ve Švédsku. Dárkyní byla zdravá žena v menopauze, která dříve porodila dvě děti.

Průkopníkem oboru je švédský profesor Mats Brännström, jemuž Česká transplantační společnost loni udělila za sérii 11 úspěšných transplantací dělohy završených narozením čtyř zdravých dětí výroční cenu za rok 2014.

Bez dělohy se narodí zhruba jedna žena z 5000. Další o ni přijdou během života. Důvodem může být onkologické onemocnění, myomy či vážné komplikace při porodu, kdy je nezbytné dělohu odstranit.

Přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk, který se části švédské studie zúčastnil, už dříve v médiích uvedl, že transplantace dělohyby se mohla stát v budoucnu programem pro léčbu některých vrozených a získaných vad.

Jde podle něj o další z mnoha orgánových transplantací v řadě, byť proti transplantacím srdce, plic nebo ledvin je zde obrovský rozdíl. Stále nejde o běžně dostupnou terapii, ale o výzkum, do kterého je zapojeno na celém světě pouze několik desítek žen.

Česká medicína je v transplantacích na světové špičce. Už v roce 1905 například oční chirurg Eduard Zirm jako první na světě úspěšně transplantoval v olomoucké Zemské nemocnici lidskou rohovku.

Jako první ve východní Evropě provedli v roce 1984 v IKEM úspěšnou transplantaci srdce. IKEM má na svém kontě i další prvenství, například v listopadu 2007 tam provedli první úspěšnou kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR, v dubnu 2003 v IKEM jako první v postkomunistické Evropě transplantovali mechanické srdce, jež je přechodnou podporou do transplantace srdce biologického. Jako první na světě v IKEM v dubnu 2012 voperovali pacientovi místo jeho srdce dvě mechanické pumpy, muž s dvěma pumpami se ale nového biologického srdce nedočkal.

Vůbec první transplantaci ledviny realizovali lékaři ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové v roce 1961. Transplantace jater měla v Československu premiéru na chirurgické klinice brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny v roce 1983. Klinika se tehdy stala teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra.

V roce 1985 byla v ČR provedena první transplantace kostní dřeně u dospělého, u dítěte realizovali transplantaci v roce 1989 v pražské motolské nemocnici. V roce 1997 transplantoval tým profesora Pavla Pafka z pražského Motola poprvé plíci.

nam ped snm

 

Novorozenecký screening v ČR se od června rozšířil na 18 nemocí

Praha 6. června (ČTK) - Novorozenecký screening v Česku se od 1. června rozšířil o pět onemocnění, celkový počet testovaných nemocí stoupl z 13 na 18. Lékaři při zákroku z pár kapek krve zjistí onemocnění dřív, než se může projevit. Dítě tak dostane šanci na včasnou léčbu. Na vydání metodického pokynu ve věstníku ministerstva zdravotnictví upozornil Zdravotnický deník.

V Česku prochází novorozeneckým screeningem děti mezi 48. až 72. hodinou života, krev se odebírá z paty na speciální papírek. Test provádějí akreditované laboratoře. K provedení novorozeneckého screeningu je nezbytný souhlas rodičů. Testování je součástí hrazené preventivní péče.

V souboru 18 testovaných nemocí je 15 dědičných onemocnění látkové výměny, dále vrozené selhání štítné žlázy, vrozené selhání funkce nadledvin a vrozená porucha vazkosti hlenu dýchacích cest. Vybraných 18 nemocí se řadí mezi vzácná onemocnění, kterých je 6000 až 8000, vyskytují se u méně než pěti z 10.000 lidí.

Před rozšířením screeningu bylo v pilotní studii vyšetřeno téměř 50.000 novorozenců z 58 porodnic. Z vyšetřovaných 20 metabolických chorob se pět ukázalo jako vhodných k zařazení do plošného programu. Nově se testuje například porucha metabolismu aminokyselin homocystinurie či porucha cyklu močoviny argininémie. Bez léčby poškozují v různé míře centrální nervový systém.

V současnosti neexistuje žádný mezinárodně přijatý seznam nemocí, které by měly být ve screeningovém programu. Za mezinárodní minimum se považuje testování k odhalení dědičné poruchy látkové přeměny fenylalaninu, tedy fenylketonurie, a vrozené nedostatečnosti štítné žlázy, tedy kongenitální hypotyreózy. V Evropě se vyhledává od jedné nemoci v Černé Hoře a Makedonii až po 33 nemocí v Itálii. V USA má screeningový program okolo 50 chorob. Typické rozmezí novorozeneckého screeningu je deset až 20 nemocí.

nam jw

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

3. 10. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…