Přeskočit na obsah

Úspěchy i problémy začátků vakcinace proti COVID‑19

Práce na očkování proti COVID‑19 pokračují. Nemocnice již zadávají údaje o očkovaných do nového modulu ISIN očkování, kde o nich bude přehled. Minulý týden byl představen i centrální rezervační systém, který bude s ISIN propojen. Schválen byl také metodický pokyn k vakcinaci.

To vše vzniká souběžně s podáváním prvních desetitisíců dávek vakcín. Do 14. ledna bylo do České republiky dodáno zhruba 170 000 dávek vakcín proti COVID‑19. Z toho 82 000 jich bylo ke 14. lednu také aplikováno a vykázáno. Start očkování se ovšem neobešel bez zádrhelů, kvůli jednomu z nich musel na svou funkci rezignovat ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.


Metodický pokyn je na světě

Očekávaný Metodický pokyn pro očkovací kampaň dokončilo ministerstvo zdravotnictví minulý týden po zapracování mnoha připomínek. Vláda jej vzala na vědomí 13. ledna a zároveň mimořádným opatřením nařídila poskytovatelům zdravotních služeb se jím řídit. Metodický pokyn má včetně příloh 150 stran, vychází z 35stránkové Strategie očkování proti COVID‑19 v České republice ze 22. prosince, kterou dál rozvíjí a mění mimo jiné nastavení prioritních skupin. Zhruba dva týdny po oficiálním zahájení očkování tak vláda dala poskytovatelům jasné pokyny, jak postupovat.

Metodický pokyn je nejen podrobnější a závaznější než předchozí strategie, ale přinesl v porovnání s ní i několik změn oficiálního přístupu. V první fázi (I. A) plánované na leden až únor 2021 mají být očkováni všichni zdravotničtí pracovníci. A také senioři ve věku od 80 let, klienti a pečující zaměstnanci z určených pobytových sociálních služeb, pacienti hospitalizovaní v zařízeních následné a dlouhodobé péče a dále také osoby podílející se na péči o COVID‑19 pozitivní osoby a osoby pracující na odběrových místech či s potenciálně infekčním materiálem.

Ve fázi I. B (od února 2021 do června 2021) pak dostanou přednost také senioři od 65 let, osoby vykonávající povolání důležitá pro zachování základních funkcí státu (například nezdravotníci z nemocnic, učitelé, hasiči, policisté nebo zaměstnanci kritické infrastruktury) a chronicky nemocní podle vyjmenovaných diagnóz. V této fázi má být plně implementován centrální rezervační systém na všech typech očkovacích míst. Také se má začít očkovat v ordinacích praktických lékařů. Pro objednávání lidí na očkování v ordinacích praktiků nebude používán centrální rezervační systém, praktik je bude zvát podle svých zvyklostí.

Podle platného metodického pokynu spadá do prioritních skupin pro fázi I. A 778 000 lidí a cílem je očkovat minimálně 70 procent z nich.

Ve fázi I. B mají být očkovány skupiny, do kterých patří celkem 3,7 milionu lidí, z toho 1,5 milionu chronicky nemocných.


Body za diagnózy i profese

Kromě toho Metodický pokyn pro očkovací kampaň popisuje centrální rezervační systém. Ten podporuje prioritizaci podle věku, povolání a zdravotní anamnézy. Při svém spuštění 15. ledna měl v sobě rezervační systém zatím jednu z těchto komponent, a to věk. Od 15. ledna je centrální rezervační systém určený pro registraci zájemců o vakcínu z věkové skupiny od 80 let výše. Objednávání zdravotníků bylo nakonec naplánováno na 18. ledna, protože k 15. lednu nebylo hotové propojení na registry pro kontrolu tvrzení zájemce o očkování, že je zdravotník. V únoru by mělo být možné registrovat i všechny ostatní zájemce.

Systém přidělí zájemci body rizikového skóre a podle nich by měl nabídnout dřívější termíny lidem s vyšším počtem bodů. Každý zdravotník má 11 bodů. Lidé od 80 let mají 13 bodů. Chronicky nemocní s vyšší prioritou získají pět bodů a budou se prokazovat lékařskou zprávou. Jedná se o pacienty s diabetem léčeným perorálními antidiabetiky nebo inzulinem, lidi s BMI nad 35, pacienty s chronickým plicním onemocněním v péči specializované ambulance, pacienty s vážným chronickým onemocněním ledvin, srdce či jater, osoby po transplantaci nebo na čekací listině k transplantaci, onkologicky nemocné, osoby s vysokým krevním tlakem léčeným dvěma a více léky a také pacienty s vážným neurologickým onemocněním postihujícím dýchací systém.

Aktualizovaný harmonogram očekávaných dodávek vakcín v metodickém pokynu předpokládá v lednu celkem 346 000 dávek vakcín, v únoru pak 618 000 dávek, ale z toho 346 000 bude potřeba využít na druhé várky pro již očkované. Přes milion dávek měsíčně by mohlo začít přicházet od dubna.


Úhrada a elektronický záznam

Od 14. ledna mají očkovací centra povinnost nahlásit údaje o poskytnutých vakcínách ještě stejný den. Na přehled o tom, kdo je očkovaný, jakou vakcínou a kdy, se využívá modul informačního systému ISIN Očkování. „Využije se třeba v případě kontaktu s nakaženým, kdy nebude naočkovanému jedinci nařízena karanténa. Podobně nebude muset do karantény ani očkovaný po návratu z oblasti se zvýšeným výskytem onemocnění COVID‑19,“ popisuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. „Časem se tento systém napojí na mezinárodní aplikaci EU a nejspíš v květnu se spustí digitální mezinárodní očkovací průkaz,“ dodává. Do systému se zadávají identifikační údaje pacienta, jeho indikace, konkrétní vakcína a datum aplikace, ale také případné reakce.

Domluvena je už úhrada očkování z veřejného zdravotního pojištění. Kromě samotné úhrady aplikace je bonifikován dostatečný provoz očkovacího místa. Pojišťovna hradí výkon očkování, fixní denní paušální platbu za provoz vakcinačních center a samotnou očkovací látku. „Ke 12. 1. 2021 zažádalo a dodalo veškeré podklady prozatím 50 poskytovatelů tak, aby mohlo dojít k nasmlouvání vakcinačního centra, a tento počet se rychle mění,“ uvádí Milan Řepka, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pojišťovna rozlišuje vakcinační centra tří typů a očkování v samostatných ambulancích stojí mimo ně. Od centra I. typu očekává pojišťovna minimální kapacitu 300 očkování denně a provoz sedm dní v týdnu, 12 hodin denně. Očkovací centrum II. typu by mělo být otevřené pět dní v týdnu, každý den osm hodin, a minimální kapacitu mít pro 200 očkování denně. Velkokapacitní očkovací centra jsou pak taková, kde se vakcinuje sedm dní 12 hodin a denní kapacita dosahuje alespoň 600 očkování. „Počítáme s průběžným zapojením a nasmlouváním dalších vakcinačních center, tak aby byla zajištěna dostatečná regionální dostupnost očkování a dostatečné kapacity. Samozřejmě počítáme se zapojením zejména praktických lékařů a dalších poskytovatelů zdravotních služeb,“ dodává Řepka.

Paušální denní platba za provoz velkokapacitního očkovacího místa činí 12 000 korun, pokud dodrží minimální pracovní dobu a do 30. června provede alespoň 90 000 očkování. Denní paušál za provoz vakcinačního centra I. typu činí 6 000 korun.


Kdo už dostal vakcínu

Před dokončením metodického pokynu a jeho schválením 13. ledna byla hlavním vodítkem obecná Strategie očkování proti COVID‑19 v České republice. Podle té měli být v první fázi, nazvané I. A, očkovány přednostně jen velmi úzce vymezené skupiny. A sice zdravotníci pracující na vyjmenovaných nemocničních odděleních (covidária, infekční, ARO, JIP, urgentní příjem, geriatrie, LDN, očkovací centra, odběry na testy COVID‑19, plicní), dále pacienti hospitalizovaní v nemocnicích, jež se staly distribučními centry, kteří zároveň jsou buď chronicky nemocní vyjmenovanými diagnózami, nebo starší 65 let, praktičtí lékaři a jejich sestry, klienti a zaměstnanci domovů pro seniory, dále pracovníci armády, kteří pomáhají při pandemii, a záchranné složky (hasiči, policie, záchranka). Ostatní zájemci o očkování měli přijít na řadu až po nich.

Vakcíny byly rozvezeny do 31 center, která je dál rozdělila, a celkově se minulý týden očkovalo na 164 místech v republice. Postupy se v jednotlivých očkovacích centrech mohly lišit. MT oslovila několik velkých nemocnic a nemocničních holdingů, všechny deklarují, že při vybírání zájemců o očkování vycházejí z doporučení ministerstva zdravotnictví. To ale neznamená, že by před vydáním metodického pokynu očkovali jen vyjmenované zdravotníky podle oficiální strategie. „Na prvním místě jsou samozřejmě pracovníci z takzvané první linie. Ale v tuto chvíli se může lehce stát, že kdo jeden den na covidovém oddělení nepracuje, na ně může být druhý den povolán. I z toho důvodu je pro nás očkování zdravotníků napříč VFN prioritou,“ uvedla mluvčí VFN Marie Heřmánková.

Fakultní nemocnice Brno zahájila už před publikováním metodického pokynu i očkování zdravotníků mimo nemocnici. „Vakcínu dostalo zhruba kolem 2 500 našich zdravotníků v nemocnici, plus stovky zdravotníků mimo nemocnici, případně stovky seniorů. Ambulantní lékaři se mohou hlásit e‑mailem, nerozlišujeme mezi zdravotníky, kteří se nám přihlásí,“ popsala mluvčí FN Brno Veronika Plachá. Očkování zaměstnanců tu probíhá na jednotlivých klinikách a pokud některý z přihlášených zdravotníků očkování nakonec nepodstoupí, shání očkující tým jiné zdravotníky přihlášené třeba na jiný den, popsala Plachá. I při očkování mobilním týmem, který si s sebou vozí již rozplněné dávky, zatím vždy sehnali v případě potřeby náhradníky z prioritní skupiny. Třeba zaměstnance domova pro seniory místo klienta, který onemocněl.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v e‑mailové zprávě lékařům uvedl, že nemocnice očkují i jiné zaměstnance než zdravotníky. Objevují se informace o očkování příbuzných zaměstnanců, kteří přitom nejsou ve věku nad 80 let. Některé konkrétní případy se objevily v médiích.

Městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem zveřejnila na svém facebookovém profilu fotografii manželů Zdeňka a Elišky Finkových, kteří dostávají vakcínu proti COVID‑19. Zdeněk Fink je lékař a radní Královéhradeckého kraje. Jeho manželka ale není zdravotnice ani seniorka nad 80 let. Upozornil na to redaktor České televize Vlastimil Weiner. Fink zdůvodnil přednostní očkování tím, že manželka zvažuje dobrovolnickou administrativní práci v očkovacím centru. Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček pro server iDnes u té příležitosti podotkl: „První etapa očkování je svým způsobem živelná, máme málo vakcín a svým způsobem to funguje na bázi udělejte to, co je nejlepší.“

Postupy by mohl sjednotit zmíněný metodický pokyn, ale také další případ nezvládnuté prioritizace a reakce ministra zdravotnictví na něj. 14. ledna rezignoval na svou funkci ředitele Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Důvodem byly informace, které přinesl server Seznam Zprávy, že ústav nabízel v první vlně vakcíny proti COVID‑19 nejen svým zaměstnanců včetně administrativních, ale i příbuzným svých zaměstnanců, kteří nepatřili do prioritní skupiny I. A. „Je pro mě naprostou prioritou, aby byl v současné době zachován bezproblémový chod Státního zdravotního ústavu. Jako ředitel za vzniklou situaci přijímám veškerou odpovědnost. Z tohoto důvodu jsem se dnes rozhodl na svoji funkci rezignovat,“ uvedl den po zveřejnění článku Březovský. V první chvíli přitom mluvčí ústavu reagovala na zveřejněný článek slovy, že se „SZÚ v současné době pokouší maximálně reflektovat požadavek vlády na neprodlené zahájení očkování od doby samotných dodávek vakcín na náš ústav“. Březovský po své rezignaci krátce pro Seznam Zprávy potvrdil, že se cítil pod tlakem a že mu psal premiér Andrej Babiš, aby proočkoval vakcíny co nejrychleji.

Tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví na otázku MT, jestli poskytovatelům za očkování mimo pořadí stanovené metodickým pokynem hrozí nějaký postih, odpovědělo pouze, že je nutné se metodickým pokynem řídit.

Ministr Jan Blatný v reakci na pochybné očkování na Státním zdravotním ústavu prohlásil, že je zásadní, aby byla prioritizace dodržována v celé republice stejně. „Kdyby někdo nedodržoval prioritizaci a chtěl se podvodem domoci, aby se mu dostala vakcína dříve než těm, kdo patří do prioritní skupiny, nebude to tolerováno,“ řekl Blatný.

Průběh projektu očkování kritizuje opozice. „Vláda nechává prostor k tomu, že dochází k očkování těch, co to teď urgentně nepotřebují, a ti, co to potřebují, stále čekají,“ uvedl šéf KDU‑ČSL Marian Jurečka, podle kterého měly být přesné centrální pokyny k očkování připraveny mnohem dříve.

Premiér Babiš 14. ledna uvedl, že není spokojen s rychlostí podávání vakcín. „Pokud to nebude fungovat, bude pan ministr muset přemýšlet, jak své ředitele donutit, aby tyhle triviální povinnosti plnili,“ řekl Babiš. Na straně vlády, co se týká rychlosti zavádění očkování, žádné nedostatky nevidí.


Kraje budují vakcinační centra

Jednotlivé kraje mezitím přistupují k tomu, že budují mimo areály nemocnic v místech s dobrou dopravní obslužností a dostatečným prostorem vakcinační centra. Jedno takové vybudovala FN Brno ve spolupráci s krajem a městem v prostorách záložní nemocnice na brněnském výstavišti. V pondělí 11. ledna začal jeho zkušební provoz. Očkování tu v rámci pilotního provozu absolvovali policisté, hasiči a senioři a do 13. ledna bylo podáno 1 500 dávek. V plném provozu bude mít kapacitu 3 000 očkování denně. Kromě toho jižní Morava chce zřídit pět regionálních očkovacích center v Blansku, Vyškově, Hodoníně, Znojmě a v Břeclavi ve spolupráci s tamními nemocnicemi.

Jihočeský kraj začal v úterý 12. ledna s výstavbou vakcinačního centra v jednom pavilonu v areálu českobudějovického výstaviště. Cílem bylo mít v pondělí 18. ledna vakcinační centrum připravené. Kraj očekává, že v tomto centru začne očkování veřejnosti v únoru, chce ale být připraven pro případ, že bude k dispozici dostatečné množství vakcín i dříve. „Vše závisí na množství vakcín, které budeme mít od státu k dispozici,“ řekl ČTK jihočeský hejtman MUDr. Martin Kuba. Vakcinační centra chce Jihočeský kraj vytvořit v každém okresním městě. Hejtman Kuba soudí, že to je jediná cesta, jak očkovat velké množství lidí v rychlém čase. Menší nemocnice v kraji naznačily, že na to kapacity nemají.

Pražská Ústřední vojenská nemocnice má budovat velkokapacitní očkovací centrum v 02 aréně v Libni.

Středočeský kraj počítá s patnácti očkovacími centry, z toho pět je v krajských nemocnicích, další v jiných nemocnicích. Velkokapacitní očkovací centra chce Středočeský kraj zřídit na více než deseti místech.

Pardubický kraj plánuje od 18. ledna zahájit testovací provoz očkovacího centra na svém úřadě.

V Olomouci kraj zvažuje pro výstavbu očkovacího centra nabídku pavilonu Výstaviště Flora Olomouc, v úvahu také přichází spolupráce s Univerzitou Palackého. Olomoucký kraj chce v každé obci s rozšířenou působností očkovací centrum mimo nemocnici.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…