Užívání ASA je spojeno se zvýšeným rizikem srdečního selhání
Užívání kyseliny acetylsalicylové (ASA) je spojeno s 26procentním zvýšením rizika srdečního selhání u lidí s alespoň jedním predisponujícím faktorem pro tento stav. To je zjištění studie, která byla 23. listopadu 2021 zveřejněna v časopise Evropské kardiologické společnosti ESC Heart Failure. Predisponující faktory zahrnovaly kouření, obezitu, hypertenzi, vysoký cholesterol, diabetes a kardiovaskulární onemocnění.
„Jedná se o první studii, která uvádí, že mezi jedinci s alespoň jedním rizikovým faktorem srdečního selhání měli ti, kteří užívali ASA, vyšší pravděpodobnost následného rozvoje tohoto onemocnění než ti, kteří léky neužívali,“ řekl autor studie dr. Blerim Mujaj z University of Freiburg v Německu. I když zjištění vyžadují ještě další potvrzení, již nyní naznačují, že je třeba objasnit potenciální souvislost mezi ASA a srdečním selháním.
Vliv ASA na srdeční selhání je kontroverzní. Cílem této studie bylo zhodnotit vztah ASA k výskytu srdečního selhání u lidí se srdečním onemocněním a bez něj a posoudit, zda užívání léku souvisí s novou diagnózou srdečního selhání u rizikových pacientů.
Analýza zahrnovala 30 827 jedinců ze západní Evropy a USA s rizikem rozvoje srdečního selhání, kteří byli zařazeni do studie HOMAGE. Jako ohrožující faktory byly definovány kouření, obezita, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, diabetes a kardiovaskulární onemocnění. Účastníci byli ve věku 40 let a více a na začátku neměli srdeční selhání. Užívání ASA bylo zaznamenáno při zápisu. Účastníci byli sledováni pro první výskyt fatálního nebo nefatálního srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci. Průměrný věk účastníků byl 67 let a 34 procent byly ženy. Na začátku užívalo ASA celkem 7 698 účastníků (25 %). Během 5,3letého sledování se u 1 330 účastníků rozvinulo srdeční selhání.
Vyšetřovatelé hodnotili souvislost mezi užíváním ASA a srdečním selháním po úpravě podle pohlaví, věku, BMI, kouření, užívání alkoholu, hodnot krevního tlaku, srdeční frekvence, cholesterolu v krvi, kreatininu, hypertenze, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a léčby inhibitory RAAS, blokátory kalciových kanálů, diuretiky, betablokátory a hypolipidemiky. Užívání ASA bylo nezávisle spojeno s 26procentním zvýšením rizika nové diagnózy srdečního selhání.
„Jedná se o první studii, která zkoumala vztah mezi užíváním ASA a incidencí srdečního selhání u jedinců se srdečním onemocněním a bez něj a alespoň s jedním rizikovým faktorem. ASA je běžně používaným lékem a v naší studii jej bral jeden ze čtyř účastníků. V této populaci bylo užívání ASA spojeno se srdečním selháním, nezávisle na jiných rizikových faktorech. K ověření těchto výsledků jsou zapotřebí velké nadnárodní randomizované studie u dospělých s rizikem srdečního selhání. Do té doby naše pozorování naznačují, že ASA by měla být předepisována opatrně u pacientů se srdečním selháním nebo s rizikovými faktory pro tento stav,“ shrnul výsledky studie dr. Mujaj.
