Vakcinace proti rotavirovým gastroenteritidám bezprostředně po narození – hodnocení účinnosti a bezpečnosti

Studie provedená v Indonésii hodnotila účinnost perorální vakcíny RV3-BB podané podle různých očkovacích schémat.

Úvod

Přestože očkování proti rotavirovým infekcím je prokazatelně účinnou formou ochrany dětí před závažnými rotavirovými gastroenteritidami, řada faktorů, jako jsou například náklady, dostupnost či obavy o bezpečnost této vakcinace, omezují jeho globální rozšíření. Perorální vakcína určená k podání bezprostředně po narození dítěte má potenciál tento stav změnit. Vakcína RV3-BB byla vyvinuta z lidského kmene rotaviru RV3 a poznatky naznačují, že tento kmen je přirozeně atenuovaný, vhodný pro organismus novorozence a není narušen mateřskými protilátkami. Koncept očkování ihned po narození, který není novinkou a byla mu věnována značná pozornost již v počátcích vývoje očkování proti rotavirovým infekcím, by mohl díky aktuálním poznatkům významně podpořit prevenci proti rotavirovým onemocněním na globální úrovni. Cílem studie prezentované v časopise The New England Journal of Medicine bylo zhodnotit účinnost tří dávek vakcíny RV3-BB proti závažným rotavirovým gastroenteritidám u dětí mladších 18 měsíců.

Popis a metodika studie

V rámci randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byla indonéským novorozencům podána rotavirová vakcína RV3-BB ve třech dávkách. Účastnit se mohly pouze zdravé donošené děti s porodní váhou 2,5–4 kg. Účastníci byli rozděleni do tří skupin – dvě skupiny měly dvě různá očkovací schémata, třetí skupině bylo podáváno placebo. Novorozenecké očkovací schéma spočívalo v podání první dávky během prvních 5 dnů života, druhé dávky v 8 týdnech věku a třetí dávky ve 14 týdnech věku. Do této skupiny bylo zařazeno 498 dětí. V kojeneckém očkovacím schématu byla první dávka podána ve věku 8 týdnů, druhá dávka ve 14 týdnech věku a třetí dávka v 18 týdnech věku. Schéma bylo aplikováno u 511 dětí. Kontrolní skupina s placebem zahrnovala 504 dětí.

Primární analýza spočívala v porovnání účinnosti očkování proti závažným rotavirovým gastroenteritidám v období od dvou týdnů po podání poslední dávky do 18 měsíců věku dítěte v obou očkovaných skupinách se skupinou dostávající placebo. Děti absolvovaly lékařské prohlídky v měsíčních intervalech až do 18 měsíců věku. Rodiče zaznamenávali zdravotní stav dítěte (tělesná teplota, projevy gastrointestinálního onemocnění, celkový stav) vždy po dobu 7 dní po podání vakcíny. V případě laboratorně potvrzené rotavirové gastroenteritidy bylo onemocnění hodnoceno jako závažné na základě Vesikariho skóre (≥ 11).

Výsledky

Výsledky analýzy per protocol hodnotící 1513 účastníků ukázaly, že závažná rotavirová gastroenteritida se vyskytla ve sledovaném období ve skupině očkované podle novorozeneckého schématu v 1,4 % případů (7 dětí ze 498). U dětí očkovaných podle kojeneckého schématu šlo o 2,7 % účastníků (14 dětí z 511). Mezi kojenci, kterým bylo podáváno placebo, byla zaznamenána závažná rotavirová gastroenteritida v 5,6 % případů (28 dětí z 504).

V rámci studie byla při dodržení novorozeneckého režimu očkování prokázána 75% účinnost vakcíny proti závažným rotavirovým gastroenteritidám do 18 měsíců věku, při hodnocení období do 12 měsíců věku dosahovala účinnost 94 %. Účinnost u kojeneckého schématu byla 51 % v případě závažných rotavirových gastroenteritid v období do 18 měsíců věku a 77 % pro období do 12 měsíců věku.

Podobné výsledky byly zjištěny v rámci analýzy ITT (intention-to-treat), do níž spadalo 1649 dětí. Účinnost vakcíny dosahovala 68 % (novorozenecké schéma) a 52 % (kojenecké schéma). Imunitní odpověď na vakcínu ověřovaná sérologicky a přítomností RV3-BB ve stolici byla prokázána u 94 % dětí očkovaných podle novorozeneckého schématu a u 99 % dětí spadajících do kojeneckého schématu. Vakcína byla dobře snášena a výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný ve všech sledovaných skupinách. V období 21 dní po podání vakcíny nedošlo k žádnému případu intususcepce, jediný zaznamenaný případ nastal 114 dní po podání třetí dávky v kojeneckém schématu a nesouvisel s rotavirovým očkováním.

Závěr

Očkování vakcínou RV3-BB dle popsaných očkovacích schémat se ukázalo jako účinná prevence závažných rotavirových gastroenteritid. Očkování zahájené bezprostředně po narození dítěte se jeví jako vhodná strategie, která eliminuje bariéry související se zahájením očkování v pozdějším věku dítěte. Zjištěná 75% účinnost vakcíny v novorozeneckém schématu by jen v indonéských podmínkách mohla v případě rozšíření očkování zabránit více než 5 000 úmrtí, 100 000 případů hospitalizace a více než 300 000 návštěv lékaře v souvislosti s rotavirovou gastroenteritidou u dětí mladších 5 let.

Zdroj: Bines JE et al. Human Neonatal Rotavirus Vaccine (RV3-BB) to Target Rotavirus from Birth. N Engl J Med. 2018 Feb 22;378(8):719-730. doi: 10.1056/NEJMoa1706804.

Zdroj: MT