Válečná medicína je i závod s časem
Pomáhají přímo na místě. Jimi zajištěné zásoby i zkušení odborníci na krizové zásahy a profesionální zdravotníci začali do země proudit hned v prvním březnovém týdnu, přičemž týmy, které už byly na místě, dělaly vše pro to, aby zdravotnickým zařízením uprostřed bojů poskytly vše relevantní, co měly k dispozici. Od počátku bojů situaci monitorují, aby v případě nutnosti mohli své kapacity navyšovat. Lékaři bez hranic poprvé na Ukrajině působili už v roce 1999, přítomni byli i v době, kdy se roku 2014 rozhořel konflikt. Ten za sebou již tehdy zanechal nespočet lidí bez lékařské péče.
Aktuálně jsou Lékaři bez hranic v kontaktu s nemocnicemi po celé Ukrajině. „Školíme zdravotníky ve Lvově, ze kterého se stalo jakési humanitární centrum, aby zvládali přijímat velký příliv zraněných v případě potřeby, vysvětlujeme systém triáže. Už dříve, na přelomu února a března, jsme na dálku díky telemedicíně poskytli školení v oblasti traumatologie pro 30 chirurgů z východní Ukrajiny,“ popisuje pro MT tisková koordinátorka české pobočky Lékařů bez hranic Nikola Kaňovská Tenevová. Jak dodává, pracovníci se také snaží o zásobování nemocnic v Kyjevě a nemocnic dál na východ. Zatím dorazily první dva náklady, další jsou na cestě. Součástí byly chirurgické a traumatologické sety, léky pro chronicky nemocné, ale také třeba stany a hygienické potřeby pro lidi čekající na hranicích. Také v obléhaném Mariupolu mají Lékaři bez hranic tým místních zaměstnanců, který pomáhá v nemocnici opět s chirurgií a s traumatologií.
„Předběžný průzkum aktivit jsme podnikli i v Oděse, kde se nemocnice připravují na příliv raněných. Jedná se o velká, dobře vybavená zdravotnická zařízení, ale personálu chybějí praktické zkušenosti s péčí o velké počty pacientů s válečnými zraněními. Zajistíme jim proto školení a pomůžeme jim s triáží a stabilizací pacientů. Zvažujeme také otevření malých pohotovostí, kde bychom poskytovali první pomoc pacientům před jejich převozem do nemocnic,“ dodává.
Vzhledem k tomu, že se situace mění každou hodinou, připravují Lékaři bez hranic další projekty, především aby dokázali vykrýt narůstající potřeby v oblasti urgentní medicíny a psychologické péče, kde teď kapacity na Ukrajině hodně chybějí. Na Ukrajinu už například dorazily první mobilní kliniky, díky kterým mohou lékařskou pomoc přesunout tam, kde bude nejvíce potřeba.
Za zmínku určitě stojí také přítomnost na hranicích, kde pomáhají lidem prchajícím ze země. Působí ve všech sousedních zemích: Polsku, Moldavsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku, Rusku i Bělorusku. Aktuálně se počítá s tím, že týmy ve Lvově, Kyjevě, Mariupolu, Žitomyru a Doněcku se budou pravděpodobně rozšiřovat.
Co odlišuje misi na Ukrajině?
Jak se pracovníci Lékařů bez hranic shodují, odlišné je především to, jak je tato válka brutální, intenzivní a rychlá, což překvapilo i kolegy, kteří jsou na práci v konfliktních oblastech zvyklí. Odlišným rysem od většiny jiných misí je i skutečnost, že týmy navíc musejí být velmi flexibilní, protože situace se mění z hodiny na hodinu. Extrémní situace je v Mariupolu. „Není dostupná pitná voda, dochází jídlo, nefunguje elektřina, mobilní signál neustále vypadává. Bez zpřístupnění dodávek potřebného materiálu a léků je tam poskytování krizové zdravotní péče nemožné,“ popisuje situaci Nikola Kaňovská Tenevová s tím, že jinak organizace funguje jako ve všech ostatních konfliktech, tedy neutrálně, nestranně a nezávisle.
Aktuální mise na Ukrajině se ale odlišuje i nárůstem zájmu o tuto práci. „Určitě evidujeme větší zájem dobrovolníků o výjezd na misi. Například minulý týden na infovečer pořádaný naším HR oddělením pro medicínské profese dorazilo přes 50 lidí, což je nadprůměr. Válka na Ukrajině je ale tzv. emergency mise – a tam nové zájemce, kteří by vyjížděli poprvé, zpravidla neposíláme. Prostředí konfliktu vyžaduje zkušené kolegy ze všech oblastí – od komunikačních koordinátorů přes HR manažery po zdravotnické profese, jako jsou lékaři se zkušeností z traumatologie,“ vysvětluje Nikola Kaňovská Tenevová. Noví zájemci tedy musejí projít klasickým výběrovým řízením a platí, že si nemohou předem vybrat zemi, kam pojedou. Nabídky pro dané profese pak chodí podle toho, kde je toto zaměření zrovna nejvíce potřeba.
K největším problémům, na které v současné době při pomoci na Ukrajině zdravotníci narážejí, je přístup k nemocnicím, kterým docházejí zásoby. Ukrajinský zdravotnický personál na to neustále upozorňuje, přesto je ale v zemi stále hodně míst, kam se kvůli probíhajícím bojům humanitární pracovníci nemohou dostat.
„Mariupol je nejviditelnější, dost možná nejhorší, rozhodně ale ne jediný případ. Podle svědectví našich týmů jsou stále v některých městech pod útoky jak rezidenční oblasti, tak zdravotnická infrastruktura. Dokud nebudou strany tohoto konfliktu dodržovat pravidla války, civilisté na Ukrajině za to budou platit svými životy,“ popisuje situaci Nikola Kaňovská Tenevová.
Závod s časem
Zdravotnický materiál je potřeba dostat na ta správná místa dřív, než budou města zcela obklíčena. Nemocnice na východě Ukrajiny jsou zahlceny přívalem pacientů s válečnými zraněními. A jejich zásoby léků a materiálu se ztenčují. Naštěstí Lékaři bez hranic už do země dostali první dodávky zdravotnického vybavení a další jsou na cestě.
„Destrukce, bombardování, dělostřelecká palba, útočící tanky, obklíčená města, válka v ulicích, lidé ukrývající se v bunkrech a sklepech, zatímco jim dochází voda a elektřina. Tohle se děje. A je to čím dál horší – brutální, intenzivní a rychlá válka. Už dlouho jsme nebyli svědky něčeho takového. Lékařská humanitární pomoc se musí navýšit a urychlit,“ popsala situaci již před deseti dny Anja Wolzová, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic na Ukrajině.
První pomoc směřovala do Kyjeva a Oděsy. První zásoby z logistického skladu Lékařů bez hranic v Bruselu dorazily do země v sobotu 5. 3. 2022. O pár hodin později už mířily vlakem do hlavního města Ukrajiny, následně putovaly do konkrétních nemocnic. „Bylo nutné zařídit převoz velmi rychle. Závodíme s časem, nikdo neví, jak dlouho budou vlaky moci do Kyjeva jezdit,“ uvedl tehdy Christopher Stokes, koordinátor krizové pomoci na Ukrajině. Doručené zásoby o objemu 40 m3 tehdy odpovídaly tamním potřebám a posloužily k péči o pacienty zraněné ve válce. Zahrnovaly chirurgické a traumatologické sady, základní vybavení pro jednotky intenzivní péče, pohotovosti i operační sály, a to včetně nástrojů i léků.
O pomoc s vybavením ale volají i další nemocnice a zdravotnická zařízení ve válkou zasažených místech na Ukrajině. Lékaři bez hranic proto hledají způsoby, jak poskytnout to, co je zrovna potřeba, a tam, kde to nejvíce schází. V následujících dnech do země dorazí další zásoby z mezinárodních skladů v Moldavsku, Maďarsku i Polsku, odkud také přijíždějí zkušení zdravotníci této mezinárodní organizace.
Obléhání čelí i téměř milionová Oděsa, jeden z nejstrategičtějších přístavů země. Zdravotníci na místě zůstávají a připravují se na příjem zraněných. Chybějí však zkušenosti s válečnou medicínou i léky. O situaci v přístavním městě na jihu Ukrajiny informovala Carla Melkiová, koordinátorka krizového zásahu Lékařů bez hranic, která přímo na místě zjišťovala, co pro zdejší obyvatele mohou udělat. „Část populace uprchla k moldavským hranicím. Ti, kteří zůstali, se nijak významně nepřesunují. Přesto je pohyb po městě komplikovaný, a to kvůli zácpám u mnoha kontrolních stanovišť ukrajinských ozbrojených sil. V noci je zakázáno vycházet. Několikrát denně se rozezní sirény. Z dálky jsme slyšeli několik výbuchů, ale nevíme, kdo je způsobil nebo odkud přišly. Většina obchodů je zavřená. Alkohol se nesmí prodávat. Palivo je na příděly a výběr hotovosti omezený. Nikdo si nedělá iluze o tom, co přijde. Všichni se připravují na nejhorší,“ popisuje na stránkách Lékařů bez hranic první dny války Carla Melkiová.
S válečnou medicínou musíte mít praxi
Jak Carla Melkiová, která s týmem navštívila místní nemocnice připravující se na příliv zraněných, uvádí, i když jde o velká a dobře vybavená zdravotnická zařízení, personálu chybějí praktické zkušenosti s péčí o velké počty pacientů s válečnými zraněními. „Zajišťujeme jim proto školení a pomáháme s triáží a stabilizací pacientů. Zvažujeme také otevření malých pohotovostí, kde bychom poskytovali první pomoc pacientům před jejich převozem do nemocnic,“ popisuje s tím, že válečnou medicínu lze jen velmi těžko uchopit teoreticky. „Musíte mít praxi. Většina zdravotníků ale ve městě zůstává a nemá v úmyslu odejít. Všichni tvrdě pracují a jsou odhodláni zvládnout cokoli,“ dodává.
Lékaři bez hranic působí také na ukrajinsko‑moldavských hranicích, ke kterým míří hlavně ženy a děti prchající před boji. Před hraničními přechody se tvoří několikakilometrové kolony. Mnoho lidí jde pěšky. Trpí zimou, únavou i nervozitou. Uprchlíkům na obou stranách hranice poskytují Lékaři bez hranic zdravotní i psychologickou péči.
Lékaři bez hranic již do země vyslali 120 m3 zdravotnického vybavení. Aktuálně expedují dalších 160 m3. Obsahem je materiální pomoc lidem v pohraničních oblastech, kde se teploty pohybují i okolo –7 °C. Na místo zasílají spacáky, zateplené deky, čepice, pláštěnky, stany a další hygienické potřeby. Až na místo pomoc dorazí, týmy ji předají organizacím, které ji lidem budou dále distribuovat. Organizace se mimo jiné soustředí na dodávky chirurgických a traumatologických sad, a to včetně vybavení pro urgentní příjmy a jednotky intenzivní péče. K pacientům s chronickými nemocemi se také snaží dostat inzulin, léky na astma, vysoký tlak či HIV. Do Lvova také dorazil první chirurgický tým Lékařů bez hranic. Zdravotníci se snaží přiblížit k oblastem, kde se aktivně bojuje, a poskytovat tam lékařskou péči.
Hrozba šíření infekčních chorob
V řadě obklíčených měst již došlo nebo dochází základní vybavení, voda, jídlo i léky. Obzvláště nebezpečné to může být pro děti, které jsou náchylnější k dehydrataci než dospělí. Kontaminovaná voda může navíc způsobit průjem. V extrémních situacích to může vést ke smrti. Lidé se také nyní před ostřelováním schovávají na přeplněných místech, kde nemohou správně dodržovat hygienu, což může vést k šíření infekcí dýchacích cest nebo covidu‑19. Kvůli nedostatečnému množství vody a užívání vody znehodnocené zdravotníci varují také před cholerou. Ta se tu rozšířila naposledy v roce 2011, tudíž bakterie, které tuto nemoc způsobují, jsou v regionu přítomné. Zvyšuje se i riziko šíření dalších nemocí, jako jsou spalničky nebo obrna.
Válka narušila i dodávky pohonných hmot a donutila tamní obyvatele omezit pohyb – což je zásadně limituje ve vyhledání lékařské pomoci. Lékaři bez hranic se vzhledem k více než 50letým zkušenostem v konfliktních zónách obávají také o psychické zdraví Ukrajinců. Nejen v Mariupolu již lidé ztratili veškeré bezpečí, pevnou půdu pod nohama i oporu svých blízkých. Mnozí město již opustili nebo se skrývají. Na velkých částech území už neexistuje bezpečné místo.
Při válce na Ukrajině dochází k porušování pravidel války. Jak Lékaři bez hranic uvádějí, situace je komplikovaná pro všechny, kteří aktuálně na Ukrajině či v jejím pohraničí působí. Když je však ohrožena bezpečnost civilistů a jejich možnost vyhledat lékařskou péči, je to proti pravidlům války. A civilistům nesmějí být tato práva za žádných okolností odepřena.
