Přeskočit na obsah

Večerní dávkování antihypertenziv není lepší než dávkování ranní

Fotografie jsou ilustrační, všechny zobrazené osoby jsou modelem. Zdroj: iStock.

Pragmatická randomizovaná studie TIME u více než 21 000 pacientů s vysokým krevním tlakem sledovaných déle než pět let dospěla k závěru, že ochrana před srdečním infarktem, cévní mozkovou příhodou a úmrtím z vaskulárních příčin není ovlivněna tím, zda jsou antihypertenziva užívána ráno, nebo večer. Tento recentní závěr je v rozporu s předchozími zjištěními, která naznačovala významný kardiovaskulární přínos nočního dávkování.

Vysoký krevní tlak (TK), se kterým se celosvětově potýká více než miliarda lidí, je hlavní příčinou předčasných úmrtí – v roce 2015 přitom v důsledku hypertenze zemřelo téměř deset milionů pacientů. Ukazuje se, že hodnoty TK v noci jsou lepším prediktorem kardiovaskulárních výsledků než hodnoty denní, a již dřívější studie naznačily, že antihypertenziva užívaná spíše večer než ráno vedla k výraznějšímu poklesu nočního TK.

Cílem rozsáhlé prospektivní, randomizované studie TIME, kterou na kongresu ESC 2022 prezentoval prof. Thomas MacDonald z University of Dundee, Velká Británie, bylo otestovat, zda večerní dávkování antihypertenzní léčby zlepší hlavní kardiovaskulární výsledné ukazatele ve srovnání s dávkováním ranním. Složený primární cílový ukazatel sestával z hospitalizace pro nefatální infarkt myokardu či nefatální cévní mozkovou příhodu nebo úmrtí v důsledku vaskulární příhody. Celkem bylo zařazeno 21 104 dospělých pacientů, kteří byli v poměru 1 : 1 randomizováni k tomu, aby buď ráno, nebo večer užívali svou obvyklou dávku antihypertenziv. Průměrný věk účastníků byl 65 let, 58 procent tvořili muži a 98 procent běloši. Medián sledování dosáhl 5,2 roku, nicméně někteří pacienti byli ve studii déle než devět let. Primární cílový ukazatel se vyskytl u 362 jedinců (3,4 procenta) ve skupině s večerním dávkováním (0,69 příhody na 100 pacientoroků) a u 390 jedinců (3,7 procenta) ve skupině s ranním dávkováním (0,72 příhody na 100 pacientoroků), což znamená neadjustovaný poměr rizik 0,95 (95% interval spolehlivosti 0,83–1,1; p = 0,53). Výsledky se nelišily ani v analýzách předem specifi kovaných podskupin. Užívání antihypertenzních léků večer nebylo shledáno škodlivým.

Profesor MacDonald jako hlavní investigátor okomentoval závěry studie následovně: „TIME představuje jedno z největších kardiovaskulárních klinických hodnocení, která kdy byla provedena, a poskytuje defi nitivní odpověď na otázku, zda by se antihypertenziva měla užívat ráno, nebo večer. Studie jasně prokázala, že srdeční infarkt, iktus a úmrtí v důsledku vaskulární příhody se vyskytly v podobné míře bez ohledu na dobu podání léků. Lidé s vysokým krevním tlakem by proto měli svá antihypertenziva pravidelné užívat v tu denní dobu, která jim vyhovuje a minimalizuje jakékoli nežádoucí účinky.“

Sdílejte článek

Doporučené

Spánkové poruchy spojené s covidem‑19

20. 9. 2022

Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) realizují rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění covid‑19 na…

Využití telemedicíny v diabetologii

19. 9. 2022

Na největším letošním setkání diabetologů, 58. diabetologických dnech v Luhačovicích, v bloku věnovaném technologiím představil předseda ČDS prof.…