Vědci objasňují vztah mezi hyperinzulinemií, depresí a mozkovou aktivitou

Pocity smutku, zlosti nebo úzkosti prožívají miliony lidí s obezitou nebo diabetem téměř každý den. Odborný časopis Psychosomatic Medicine zveřejnil závěry nové studie, podle kterých mohou tyto negativní emoce pramenit z poruchy regulace koncentrace krevního cukru, která ovlivňuje zpracování emocí v mozku.

Studie americké lowa State University zjistila, že lidé s prediabetem a diabetem 2. typu mají mnohem větší tendenci vnímat a silněji reagovat na hrozby a negativní podněty, což zhoršuje jejich kvalitu života a zvyšuje riziko deprese.

Analýza mozkové aktivity

Tým vědců ve svém výzkumu analyzoval úlekové reakce, mozkovou aktivitu, koncentraci kortizolu a kognitivní funkce. Data pocházela z americké studie MIDUS.

Měření úlekové reakce pomocí elektrod umístěných pod očima umožnilo vědcům hodnotit aktivitu centrálního nervového systému. Účastníkům studie byly promítány série negativních, pozitivních a neutrálních obrázků k vyvolání emoční reakce. Elektrody zachytily při každém snímku rychlost a míru cuknutí, které nemůže být ovládáno vůlí. „Lidé s vysokou koncentrací inzulinu při inzulinové rezistenci se u negativních snímků lekali více. Tito lidé budou zřejmě silněji reagovat na negativní věci v běžném životě,“ vysvětluje jeden z autorů studie a výživový poradce Auriel Willette.

Dodává, že metabolické problémy mohou souviset s naším vnímáním stresových podnětů a schopností se s nimi vypořádat. Jako důkaz vědci uvádí, že EEG vyšetření v klidu u osob s prediabetem a diabetem 2. typu zaznamenalo větší aktivitu v pravé hemisféře mozku, která je asociována s depresemi a negativními emocemi. Pokud někdo vykazuje predispozici k upínání pozornosti na negativní věci, může to být překážka k hubnutí a přechodu k zdravému životnímu stylu, říká hlavní autorka studie Tovah Wolf.

Dalším zjištěním bylo, že pacientům s prediabetem a diabetem naměřili nižší koncentraci kortizolu, který se vyplavuje ve zvýšené míře u chronického stresu. U kognitivních testů dosahovali diabetici nižšího skóre.

Stres může oslabovat motivaci

Podle autorů je pochopení vlivu biologických faktorů na obezitu a hyperinzulinismus důležitým krokem k efektivnější pomoci pacientům. Podle zkušeností Tovah Wolf reagují lidé na stres odlišně a je otázkou, do jaké míry zvládání stresu ovlivňuje jejich motivaci k zdravějšímu životu.

„U lidí s poruchami regulace glykemie může podrážděnost a stres způsobit vzestup koncentrace glukózy v séru. I když se lidé se prediabetem a diabetem snaží léčit, stresové události mohou jejich úsilí bránit,“ vysvětluje Wolf. „Časté negativní reakce na stresové události mohou vést k snížení kvality života a vytvoření bludného kruhu, který ztěžuje docílit zdravého těla,“ dodává.

Další z autorů studie Willete, který sám bojoval s nadváhou, říká, že rizika vážných chronických onemocnění spojených s obezitou jsou dobře známá, ale lidé si přesto neuvědomují, že výkyvy glykemie si na nich vybírají svou daň každý den.

Vědci chtějí ve svém výzkumu pokračovat, aby určili, zda je souvislost mezi inzulinovou rezistencí a emocionální odpovědí opravdu kauzální.

Zdroj: https://www.news-medical.net/news/20180507/Brain-activity-reactivity-associated-with-depression-and-negative-feelings-in-diabetics.aspx

Zdroj: MT