Přeskočit na obsah

Velká česká práce popisuje efekt vakcinace v hematoonkologii

očkování, aplikace, injekce
Foto: shutterstock.com

Na nedávném Českém hematologickém a transfuziologickém sjezdu byla prezentována práce autorů z Kliniky hematoonkologie Fakutní nemocnice Ostrava, zabývající se efektem vakcinace proti COVID‑19 u hematoonkologických pacientů. Analyzovala data od 750 nemocných, šlo tedy o velký soubor i v mezinárodním kontextu. Zařazeni byli pacienti napříč diagnózami ve všech fázích onemocnění, polovina z nich byla na aktivní léčbě. K očkování byla využita vakcína COMIRNATY. Autoři sledovali, jak byla očkovací látka efektivní ve srovnání s normální populací a jak se imunologické parametry vyvíjejí po třech a šesti měsících. „Vakcinaci jsme doporučovali všem pacientům bez odhledu na fázi léčby. Výjimkou byli nemocní s akutní leukémií léčení intenzivní chemoterapií, tam jsme čekali na reparaci kostní dřeně. Naprostá většina pacientů s vakcinací souhlasila, odmítnutí bylo výjimkou. Naši nemocní vědí, že je jakákoli infekce může ohrozit na životě,“ řekl autor studie MUDr. Ondřej Šušol z Kliniky hematoonkologie LF OU a FN Ostrava. Významně horší účinnost vakcinace se prokázala u nemocí, při nichž se na vakcinaci odpovídá špatně obecně, což je chronická lymfatická leukémie a lymfomy. Sledování bylo zaměřeno i na vliv jednotlivých léčiv. Ukázalo se například, že 80 procent pacientů, kteří byli v posledním půlroce léčeni rituximabem, nevytvořilo protilátkovou odpověď. „Víme již dlouho, že rituximab negativně ovlivňuje jakoukoli očkovací strategii, a tady se to jen potvrdilo. Protilátka proti CD38 daratumumab naopak efekt vakcinace nesnížila, což nás možná trochu překvapilo,“ říká prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., přednosta Kliniky hematoonkologie LF OU a FN Ostrava. Hodnota studie je podle něj i v tom, že pacienti budou dále monitorováni, což přispěje k tomu, aby včas dostali třetí dávku.

Sdílejte článek

Doporučené