Většina rozhodnutí lékaře závisí na práci biochemiků

Praha - Tři čtvrtiny rozhodnutí lékaře o postupu léčby závisí na práci biochemiků a jiných specialistů. Dodávají jim výsledky laboratorních, zobrazovacích a dalších vyšetření.

"Bez nich by medicína zůstala v době císaře Rudolfa II. a pracovala by metodou pokus-omyl, což by se pacientům asi nelíbilo," řekl novinářům prezident 34. kongresu Federace evropských biochemických společností (FEBS) a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima.

"Rozhodování v medicíně se odvíjí od laboratorních a zobrazovacích vyšetření, ale také léčba je v současné době postavena na poznání genomu, receptorů a signálních kaskád," uvedl děkan.

Biochemie a molekulární biologie stojí také u zrodu moderních léků proti rakovině. K více než 2000 účastníků pražského kongresu z 68 zemí promluvil David Lane, objevitel proteinu p53, který reguluje buněčné dělení. Představil možnosti stabilizace proteinu, jehož změny vedou k rakovině. Tato mutace se nachází u zhruba poloviny všech nádorových onemocnění.

"Smyslem zkoumání je najít nízkomolekulární látky, které by byly schopny modulovat dráhy, v nichž hraje tato molekula klíčovou úlohu. Tyto látky pak mohou být izolovány z rostlin, teoreticky mohou být použity někdy v budoucnu jako řízené protinádorové léčivo," vysvětlil docent Dalibor Valík z brněnského Masarykova onkologického ústavu.

Podle profesora Zimy bude muset medicína v blízké budoucnosti přehodnotit přístup k nejrůznějším onemocněním. "Dosavadní velmi neurčitý termín dispozice či dědičné pozadí musí být nahrazen skutečným pojmenováním změny, ale přesné vyjasnění vztahu mezi molekulární a funkční změnou nebude ihned a bude možná ještě složité," shrnul.

ČTK

Zdroj: ČTK