Vliv maternálních tyreoidálních funkcí na dosažené vzdělání u dětí: výsledky prospektivní kohortové studie

Tyreoidální hormony jsou nezbytné pro normální vývoj mozkové tkáně plodu během těhotenství. 

Úvod

Manifestním a subklinickým onemocnění štítné žlázy je ovlivněno až 10 % těhotenství. Hormony štítné žlázy jsou přitom nezbytné pro správný vývoj mozkových funkcí plodu, přičemž s dlouhodobým kognitivním postižením je spojena deficience hormonů štítné žlázy i nadměrná expozice k nim. Plod je na maternálních tyreoidálních hormonech závislý až do konce prvního trimestru, závažná neléčená hypotyreóza v časném těhotenství je asociována s poklesem inteligenčního kvocientu dítěte o sedm bodů na IQ škále.

Maternální subklinický hypotyreoidismus a izolovaná hypotyroxinémie byly ve studiích také asociovány s poruchami inteligenčního kvocientu dítěte, školní výkonnosti, motorických schopností a s dalšími abnormalitami. Subklinický hypotyreoidismus matky byl také asociován se zvýšeným rizikem abortu, gestační hypertenze a diabetu, preeklampsie a předčasného porodu. Suplementace tyreoidálními hormony vedla v některých studiích k zlepšení sledovaných parametrů, což vyvolalo otázku ohledně univerzálního tyreoidálního screeningu a terapie manifestního i subklinického hypotyreoidismu v těhotenství.

Studie zaměřené na tuto problematiku však neprokázaly jasný benefit substituční terapie subklinické hypotyreózy během těhotenství z hlediska neurokognitivních funkcí v časném dětství. Studie britských lékařů se proto soustředila na zhodnocení vlivu dysfunkce štítné žlázy během prvního trimestru na školní výkonnost dětí a jejich dosažené vzdělání v pozdějším životě.

Metodika studie

Pro účely tohoto výzkumu byla použita data z dlouhodobé prospektivní studie ALSPAC (Avon Longitudinal Study of Parents and Children). Kritéria přijetí do studie splnilo 4 615 párů matka-dítě, u kterých bylo k dispozici vyšetření tyreoidálních funkcí během prvního trimestru těhotenství.

Medián odebrání laboratorních vzorků činil 10. týden gestace. Hodnocen byl volný tyroxin (FT4), tyreotropní stimulační hormon (TSH), protilátky proti tyreoperoxidáze (TPOAb). Ženy byly následně rozděleny do sedmi klinických kategorií podle tyreoidálních funkcí.

Akademické výsledky dětí byly hodnoceny podle britského vzdělávacího systému. U celkového počtu 3 580 dětí byly k dispozici výsledky vstupního vzdělávacího testu v 54 měsících života. Výsledky finálního testování v 15 letech života byly k dispozici u 4 461 dětí.

Výsledky studie

U 34 žen (0,74 %) byl diagnostikován hypotyreoidismus, u 166 žen (3,6 %) subklinický hypoteroidismus, u 93 žen (2 %) izolovaná hypotyroxinémie, u 57 žen (1,2 %) subklinický hypertyreoidismus a u 40 žen (0,87 %) hypertyreoidismus.

V dosaženém skóre při vstupním testu v 54 měsících života dítěte nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl mezi dětmi zdravých matek a dětmi matek s tyreoidální dysfunkcí. Současně nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl ve skóre tohoto testu mezi dětmi matek s různým typem tyreoidální dysfunkce.

V rámci finálního vzdělávacího testu v 15 letech života také nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl ve výsledcích mezi jednotlivými skupinami dětí. Asociace mezi materiálním volným tyroxinem nebo tyreotropním stimulačním hormonem a výsledky ve finálním testu se blížila nule (pro FT4 bylo RR = 1; 95% CI 1,00‒1,01; pro TSH bylo RR = 0,98; 95% CI 0,94‒1,02).

Závěr

Z výsledků této analýzy vyplývá, že maternální tyreoidální dysfunkce v časném těhotenství není asociována se signifikantní poruchou školní výkonností a dosaženým vzděláním dětí.

Zdroj: Nelson S. M., Haig C., McConnachie A. et al. Maternal thyroid function and child educational attainment: prospective cohort study. BMJ 2018 Feb 20; 360: k452. doi: 10.1136/bmj.k452.

Zdroj: MT