Výsledky studií prezentované na ESMO 2017 mění guidelines

K desítce států s největším počtem delegátů patřily USA, Francie, Španělsko, Velká Británie, Německo, Itálie, Švýcarsko, Čína, Japonsko a Rusko.

Na odborném setkání byl předložen rekordní počet abstrakt, z nichž bylo 1 736 vybráno pro prezentaci. Výsledky výzkumů a studií prezentované na ESMO 2017 byly současně publikovány ve významných vědeckých časopisech, včetně New England Journal of Medicine (NEJM), Lancet Oncology a Annals of Oncology. Zveřejněné poznatky ovlivnily některé změny v léčebných doporučeních. K těm nejdůležitějším patří studie:

• PACIFIC: nový standard péče o lokálně pokročilý, neresekovatelný nemalobuněčný karcinom plic III. stupně (NSCLC),
• IFCT‑0302: zpochybnění pravidelné výpočetní tomografie (CT) u resekovaných NSCLC,
• COMBI‑AD: nová možnost adjuvantní léčby pro vysoce rizikový melanom,
• CheckMate 238: zlepšená adjuvantní terapie pro pacienty s chirurgicky resekovaným melanomem III/IV s vysokým rizikem relapsu,
• LORELEI: výrazné zmenšení nádorů u estrogen‑receptor pozitivního a HER2 negativního časného karcinomu prsu,
• MONARCH 3: zlepšené výsledky s novou výchozí strategií pro postmenopauzální ženy s HER2 pozitivním a negativním pokročilým karcinomem prsu,
• ARIEL 3: nová udržovací terapie pro opakující se karcinom ovaria,
• RANGE: slibné výsledky léčby pokročilého nebo metastazujícího uroteliálního karcinomu,
• CheckMate 214: kombinovaná terapie snižující riziko úmrtí na karcinom ledvin.

Značná pozornost byla věnována i prevenci onkologických onemocnění. „Dnes víme, že čtyřiceti procentům případů nádorových onemocnění je možné předcházet. Onkologie není jen o lécích. Měli bychom nepřetržitě zdůrazňovat potřebu změn životního stylu, které by snížily výskyt těchto onemocnění. K těm nejdůležitějším patří hlavně přestat kouřit, snižovat příjem alkoholu, mít vyváženou stravu s nízkým obsahem červeného masa, cvičit a vyhnout se expozici látkám, u nichž se ukázalo, že jsou karcinogenní,“ upozornil profesor Josep Tabernero, budoucí prezident ESMO. Na poli odborných doporučení byla častým tématem diskusí udržitelnost a nákladová efektivita onkologické léčby. Jako pro onkologii nová možnost terapie zde byly vůbec poprvé představeny některé biosimilární léky, které v klinických studiích potvrdily svoji účinnost. Jejich zavedení do první linie onkologické léčby má nejen usnadnit přístup k novým terapiím, ale přispět k úspoře financí v současném přetíženém systému zdravotní péče.

Důležitost psychologických faktorů při léčbě

Se zájmem se setkaly i výsledky studie, která ukázala, že sociálně‑psychologické faktory jsou pro dnešní pacienty významnější než fyzické nežádoucí účinky léčby, jako je nevolnost a zvracení, které podle starších studií patřily mezi hlavní obavy. Nežádoucí účinky chemoterapie vážně ovlivňují každodenní život pacientů s onkologickým onemocněním a jejich zvládnutí je dlouholetým problémem. Hodnocení pacientů na toto téma bylo prováděno pravidelně od roku 1983. Nová studie představená na ESMO 2017 ukázala, že vnímání nežádoucích účinků chemoterapie se u pacientů s karcinomem prsu a vaječníků mění nejenom v průběhu času, ale také v průběhu léčby.

„Vycházeli jsme z poslední analýzy z roku 2002 a cítili jsme, že je načase shromáždit nová data a aktualizovat formát interview. Za ta léta se změnily jak životní podmínky, tak doprovázející terapie spojené s chemoterapií. A jako lékaři chceme vědět, co naše pacienty trápí nejvíc,“ řekla autorka studie dr. Beyhan Ataseven, Kliniken Essen Mitte Evang, Huyssens‑Stiftung v německém Essenu.

Na rozdíl od předchozích studií se tým zaměřil výhradně na pacienty s karcinomem prsu a vaječníků a přidal analýzu tří samostatných rozhovorů provedených před chemoterapií, během ní a na konci chemoterapie. Celkem 141 pacientům, u nichž byla plánována chemoterapie nebo kteří ji podstupovali, byly rozdány dvě skupiny karet, které obsahovaly fyzikální a nefyzikální nežádoucí účinky. Pacienti si v každé skupině vybrali pět pro ně nejtěžších příznaků a hodnotili je podle důležitosti. Z těchto deseti hlavních nežádoucích účinků byli potom požádáni, aby vybrali pět nejdůležitějších z obou skupin.

„Zjistili jsme, že na jedné straně nežádoucí účinky, jako je nevolnost a zvracení, již nejsou pro pacienty tak velkým problémem. To lze vysvětlit skutečností, že moderní léky jsou již proti těmto příznakům velmi účinné. Na druhé straně ztráta vlasů, která postihuje zejména pacienty na počátku léčby, stále zůstává přetrvávajícím nevyřešeným problémem,“ řekla dr. Ataseven. Jak vysvětlila, s postupem času si na to sice pacienti zvyknou, avšak jejich obavy se vyvíjejí a další nežádoucí účinky se stávají významnějšími. „Sledujeme‑li pacienty po celou dobu jejich chemoterapie, jsou nejobtížnějšími nežádoucími účinky poruchy spánku, které časem nabývají na závažnosti. Avšak nejdůležitějším problémem se dnes ukazuje hlavně strach o to, jaký vliv může nemoc mít na partnera nebo rodinu. Tato zjištění by měla vést lékaře k úvahám o možných zlepšeních doprovodných terapií, které nabízíme našim pacientům. Například léky na spaní nebyly až dosud součástí rutinního režimu. Navíc se ukázal jasný důkaz toho, že je třeba silnější psychologické podpory k řešení sociálních úzkostí pacientů a rodinné problematiky,“ vysvětlila.

ESMO by již brzy měla zveřejnit stanovisko k potřebě integrovat podpůrnou a paliativní péči pro pacienty od diagnózy po celý průběh onemocnění. Dr. Karin Jordan, předsedkyně Fakultní skupiny ESMO pro paliativní a podpůrnou péči a vedoucí lékařka Kliniky hematologie, onkologie a revmatologie Univerzitní nemocnice v Heidelbergu, studii komentovala: „Výsledky ukazují, že existuje mezera mezi tím, co lékaři považují za důležité nebo znepokojující pro pacienty, a tím, co za důležité nebo znepokojující považují sami pacienti. Fyzická, psychologická, sociální a duchovní podpora je nutná v každé fázi onemocnění.“ Podobné studie je třeba udělat také u jiných typů onkologických onemocnění, včetně analýz toho, jak optimální zvládnutí nežádoucích účinků ovlivňuje trajektorii onemocnění.

Vliv onkologického onemocnění na další život

Na setkání byla prezentována i studie, která se zaměřila na faktory, jež omezují pracovní schopnost mladých dospělých, kteří přežili onkologické onemocnění. Pozdní nežádoucí účinky se mohou objevit po měsících nebo letech po onkologické léčbě a u pacientů s diagnostikovaným onkologickým onemocněním v mladém dospělém věku pak mohou narušit vývoj kariéry.

Studie NOR‑CAYACS zkoumala pracovní schopnost pacientů s diagnostikovaným onkologickým onemocněním ve věku od 19 do 39 let. Jednalo se o nemocné, kterým byl diagnostikován melanom, kolorektální karcinom, karcinom prsu ve stadiu I–III, non‑Hodgkinův lymfom nebo leukémie v letech 1985 až 2009. Ti, kteří přežili, byli v září 2015 identifikováni prostřednictvím norského onkologického registru Kreftregisteret. Na dotazník odpovědělo celkem 1 198 účastníků. Střední věk v době průzkumu byl 49 let, medián 13 let od onkologické léčby, přičemž 60 procent respondentů pracovalo na plný úvazek.

Jak se ukázalo, nízký index pracovních schopností byl spojen s nízkou úrovní vzdělání, byl častější u žen, u těch, kdo trpěli lymfedémem, únavou, depresí, sníženou fyzickou kvalitou života a zdravotním postižením. Pacienti s non‑Hodgkinovým lymfomem měli vyšší riziko snížení pracovní schopnosti ve srovnání s těmi, kdo onemocněli melanomem. „Zjistili jsme, že psychické a fyzické pozdní účinky onkologického onemocnění a dalších stavů jsou významně spojeny se sníženou pracovní schopností,“ upozornila autorka studie dr. Cecilie Kiserud, University Hospital, Oslo. Jak zdůraznila, je zapotřebí většího povědomí o tom, že přeživší pacienti s karcinomem mohou být méně schopní pracovat po léčbě kvůli možným pozdním účinkům léčby.

Podle prof. Gillese Vassala, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro dětskou onkologii (SIOPE), může přibližně 80 procent mladých lidí s onkologickým onemocněním být vyléčeno, ale léčba je intenzivní a dvě třetiny lidí, kteří přežili, mají dlouhodobé fyzické a psychologické následky. Výsledky studie podle něho ukazují, že psychologické a somatické účinky léčby jsou spojeny se sníženou pracovní schopností spíše než samotné zhoubné onemocnění.

Druhá prezentovaná studie ukázala, že více než dvě třetiny poskytovatelů zdravotní péče, kteří léčí dospívající a mladé dospělé s karcinomem v Evropě, nemají přístup do specializovaných center. Rozdíl v péči byl výraznější ve východní a jižní Evropě ve srovnání se západní a severní Evropou. Zjištění pochází z průzkumu o stavu péče a výzkumu u těchto pacientů, který provádí společná pracovní skupina ESMO/SIOPE pro adolescenty a mladé dospělé s tímto onemocněním. Odkaz na online průzkum byl zaslán členům obou společností a několika evropským onkologickým skupinám. Z 323 odpovědí bylo 266 z Evropy.

Ukázalo se, že 67 procent zdravotnických pracovníků nemělo přístup k službám specializovaným na zvládnutí pozdních účinků léčby onkologického onemocnění u této skupiny pacientů. Většina respondentů (lékařů) byla schopna odkázat mladé pacienty na profesionální psychologickou podporu a specializované sociální pracovníky. Téměř polovina měla přístup ke specializované zdravotní sestře. Celkově 38 procent dotázaných uvedlo, že mladí pacienti se zhoubným onemocněním nemají přístup ke specialistům na plodnost a ve východní Evropě toto číslo činí dokonce 76 procent. Respondenti požadovali vzdělávání o tom, jak zlepšit péči poskytovanou mladým pacientům, jak řešit pozdní účinky léčby, zabránit dalším typům onkologických onemocnění a zlepšit molekulární profil nádorů vyvinutých u mladých jedinců.

Jak shrnul vedoucí autor studie dr. Emmanouil Saloustros, General Hospital of Heraklion na Krétě, průzkum zjistil mezery a nerovnosti v oblasti onkologické péče o dospívající a mladé dospělé v celé Evropě. Zdůraznil, že zlepšení péče prostřednictvím vzdělávání a výzkumu v této věkové skupině je pro ESMO a SIOPE prioritou.

„Tito pacienti mají specifické potřeby, které nejsou kryty pediatrickými nebo obecnými onkologickými centry, a tento průzkum ukazuje, že většina z nich nemá přístup k doporučené zvláštní péči,“ uzavřel dr. Vassal s tím, že země bez těchto služeb se mohou nechat inspirovat stávajícími příklady, např. Velkou Británií nebo Francií.

Zdroj: MT