Přeskočit na obsah

Význam biomarkerů u karcinomu plic

C4 shutterstock_1765829399
Ilustrační foto: Shutterstock

Více než polovina pacientů s diagnózou pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) podstupuje testování biomarkerů a toto číslo se podle RWE ze španělského národního registru za posledních pět let zvýšilo. Výsledky této studie byly prezentovány na Evropském kongresu karcinomu plic (ELCC), který se konal 30. března až 2. dubna 2022.

„Celkové přežití pacientů s karcinomem plic se za poslední desetiletí zvýšilo přibližně o 15 procent, především proto, že nyní máme nové terapie, včetně cílených léků. Abychom mohli tyto terapie použít, musíme určit molekulární biomarkery nádoru pacienta. Naše studie analyzovala rychlost tohoto molekulárního testování v reálné klinické praxi,“ vysvětlila hlavní autorka Virginia Calvo de Juanová z Nemocnice Universitario Puerta de Hierro‑Majadahonda ve španělskám Madridu.

Studie hodnotila testování biomarkerů v Registru hrudních nádorů, což je observační prospektivní registr ve Španělsku, který zahrnoval údaje 9 239 pacientů s diagnózou NSCLC ve stadiu IV od roku 2016 do současnosti. „Výsledky ukázaly, že testování nádorových biomarkerů bylo provedeno u 85 procent pacientů s neskvamózními nádory a u 56,3 procenta pacientů s dlaždicovými nádory, což je důležité pro rozhodování o léčbě,“ uvedla dr. Calvo de Juanová. Téměř polovina (44,5 %) pacientů podstupujících testování měla pozitivní výsledek pro EGFR, ALK, KRAS, BRAF, ROS1 nebo PDL‑1.

Analýza registru ukázala významný nárůst všech molekulárních testů v posledních několika letech. „Klíčovým poselstvím je, že je velmi důležité mít registr pro shromažďování informací o skutečné onkologické péči. Nemůžeme to dělat lépe, pokud nemáme jasnou představu o tom, co děláme v rutinní klinické praxi,“ uvedla dr. Calvo de Juanová s tím, že do registru plicních nádorů je zapojeno 182 nemocnic po celém Španělsku.

Podle prof. Rolfa Stahela, prezidenta Evropské platformy hrudní onkologie (ETOP), je právě španělská skupina jednou z nejlepších studijních skupin v Evropě, která je zároveň odhodlána poskytovat pacientům s karcinomem plic cílenou léčbu. Analýza dat z registru ukazuje velmi vysokou míru molekulárního testování po dobu pěti let. Jak prof. Stahel dodal, užitečné by bylo podívat se také na to, jak často molekulární testování vedlo k tomu, že jednotliví pacienti dostávali vhodnou cílenou léčbu.

„Onkologické registry jsou velmi důležité pro zlepšení výsledků u pacientů se zhoubným onemocněním, a to hned z několika důvodů. Za prvé, mohou být užitečné pro zlepšení standardu péče o pacienty. Populační nebo nemocniční registr shromažďuje údaje o pacientech, které pak mohou být analyzovány z hlediska konkrétních aspektů diagnostiky, léčby a výsledků léčby. Můžeme se podívat i na to, jak si konkrétní nemocnice nebo region vede, porovnat s ostatními populacemi a zjistit, jak si stojíme a jak se můžeme zlepšit. Za druhé, onkologické registry mohou poskytnout způsob, jak studovat účinky léčby u velmi vzácných druhů nádorového onemocnění, kde je příliš málo pacientů na to, aby byly prováděny randomizované studie,“ vysvětlil prof. Stahel.

ESMO spolupracovala s Mezinárodní agenturou pro onkologický výzkum (IARC) a institucemi na vybudování populačního registru karcinomu plic v asijských zemích, včetně regionů Malajsie, Thajska, Indonésie a klinického registru v Singapuru. První otázkou, kterou registr analyzoval, byl podíl pacientů s patologickou diagnózou nebo klinickou diagnózou, než se zaměřil na molekulární testování dostupných cílených léků. „Výsledky byly mezi těmito zeměmi velmi heterogenní. Současný krok spočívá v identifikaci mezer, které vedou k rozdílům v péči, a v tom, jak mohou být poskytovatelé zdravotní péče podporováni při řešení těchto mezer,“ uvedl prof. Stahel. Jak uzavřel, díky podpoře onkologických registrů lze pomoci podpořit šíření pokroku v onkologické péči v různých regionech, a dosáhnout tak zlepšení léčby, včetně toho, že z ní mohou profitovat všichni ­pacienti.

Sdílejte článek

Doporučené

Bez pohybu to nepůjde

23. 6. 2022

V průběhu druhého dne XXX. výročního kongresu České kardiologické společnosti byla v rámci sekce České asociace preventivní kardiologie věnována…