Vzestup a pád dimebonu
Na základě této publikace se pokusili Rusové získat silné investory ve Spojených státech. S pomocí finančníka Davida Hunga založili společnost Medivation a ta najala několik špičkových amerických expertů na organizaci velkých klinických studií. Pro Medivation pracuje neurolog Paul Aisen z University of California v San Diegu, Rachel Doodyová z houstonské Baylor College of Medicine a Mary Sanová z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku.
Výsledky této studie přinesl v roce 2008 prestižní lékařský časopis Lancet. Osmdesát devět pacientů s mírnou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou užívalo dimebon a vykázalo průkazné zlepšení paměti a kognitivních funkcí. Tito pacienti rovněž snáze zvládali problémy každodenního života. Efekt dimebonu překonal vše, co se zatím v léčbě Alzheimerovy choroby podařilo.
O lék projevily zájem přední farmaceutické společnosti. Firma Pfizer zaplatila za práva na dimebon 225 milionů dolarů. Někteří vědci však byli k úspěchu dimebonu skeptičtí. Vadil jim například nejasný mechanismus účinku antihistaminika.
Mnohem větší ránu než zdravá skepse odborné veřejnosti zasadily budoucnosti dimebonu výsledky větší studie, která byla uspořádána téměř identicky s průlomovou studií zveřejněnou v Lancet. Tentokrát do ní bylo zapojeno bezmála šest set pacientů s Alzheimerovou chorobou. Výsledky léčby dimebonem se v tomto případě nelišily od výsledků u skupiny dobrovolníků užívajících placebo, což zaskočilo i tak zkušené harcovníky klinických zkoušek, jako je Paul Aisen.
„Rozdíl oproti předchozí studii nedokážu zatím vysvětlit,“ přiznal Aisen v rozhovoru pro vědecký týdeník Science. „Na druhou stranu by nebylo poprvé, kdy zkoušky léku před konečným schválením přinášely protichůdné výsledky.“
Pokračují další tři klinické zkoušky dimebonu cílené na léčbu Alzheimerovy choroby a jedna studie, testující účinky léku proti Huntingtonově chorobě. Lék svou bitvu ještě zdaleka neprohrál. Nutně ale potřebuje pozitivní výsledky z právě probíhajících studií.
Zdroj: Medical Tribune
