Přeskočit na obsah

Zátěž intenzivní péče je nevídaná

V českých nemocnicích byla celkem obsazených k 20. 1. podle dat dispečinku intenzivní péče 3216 lůžek ARO a JIP pro dospělé. Tolik obsazených lůžek tohoto typu nebylo ani při vrcholu podzimní vlny epidemie, kdy čísla zůstala pod hranicí 3100.

Také vytížení přístrojů umělé plicní ventilace je rekordní od 1. září, kdy dispečink tyto údaje sbírá. Obsazených je 1541 ventilátorů. Na podzim jich nebylo v jeden den obsazeno více než 1300. Následující den oba ukazatele mírně klesly. Pokud příští dny potvrdí tento trend, mohly by počty hospitalizovaných na JIP a ARO začít následovat klesající křivku nových případů COVID-19.

Zdaleka ne na všech obsazených lůžkách ani na všech ventilátorech leží pacienti s COVID-19. Pro srovnání celkové zátěže a volné kapacity nemocnic jsou ale údaje o celkových počtech hospitalizovaných zajímavé. V nemocnicích totiž zůstává významné množství pacientů po covidu (i z předchozích vln) kteří nadále potřebují intenzivní nebo doléčovací péči, ale nejsou už vedeni ve statistikách nakažených.

 

Překlady pacientů častější, sedm krajů nemůže nabídnout kapacitu

„Ve vybraných krajích je kapacita lůžek JIP a ARO na hranici svých možností, patří mezi ně Karlovarský kraj, bylo nutné požádat o transporty pomocí vrtulníků. Mezikrajové transporty jsou způsob, jak vybalancovat kraje, které mají volnější kapacity a ty, které mají kapacity plné. Počet těch, které mají kapacity volnější, se naštěstí zvyšuje,“ uvedl ministr Blatný v pátek 22. ledna.

Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny prof. Vladimír Černý v pátek v ministerské tiskové zprávě uvedl, že počet pacientů, které je nutno z kapacitních důvodů převážet z plných nemocnic do jiných krajů, stoupá. „Situace v nemocnicích je nadále na hraně svých maximálních kapacit, především kvůli nákaze zdravotnického personálu. Ve zvládnutí současného stavu nám velmi pomáhá armáda, studenti lékařských fakult, zdravotních škol a dobrovolníci z Českého červeného kříže. V případě potřeby využíváme také Národní dispečink lůžkové péče, díky kterému realizujeme transporty pacientů mezi kraji, počet mezikrajových transportů mírně stoupá,“ uvedl prof. Černý.

Ve zveřejněné prezentaci pak popisuje zaplněnost nemocnic a překlady pacientů do jiných krajů v posledních dnech. 20. ledna byly koordinovány převozy z Karlovarského kraje, šest pacientů směřovalo z nemocnice v Chebu do Kadaně, Chomutova, a Plzně, jeden pacient na umělé plicní ventilaci do Sokolova.

Dále pak 21. ledna byl zorganizován překlad z ARO z Liberce do Českých Budějovic. Na dispečink přišla také žádost o překlad dvou dalších pacientů z Chebu, ale vyhovět se podařilo jen jedné z nich. „Druhý pacient neumístěn z důvodu nedostatečné kapacity sousedních krajů. Nejbližší možné umístění je v kraji Vysočina. (...) Pacient ponechán na místě z důvodu rizikovosti transportu,“ popisuje ve své prezentaci prof. Černý.

Prezentace uvádí, že v celkem sedmi krajích nejsou volná lůžka ARO/JIP, uvedené kraje nemohou přijímat pacienty ze sousedních či jiných krajů. Jedná se o kraje Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský, Ústecký, Liberecký, Středočeský a Praha.

V pondělí má vláda projednat změny Protiepidemického systému PES tak, aby k přechodu do nižšího stupně opatření nedošlo dříve, než se uvolní kapacita nemocnic. Návrh spočívá v tím, že by se z pátého na čtvrtý stupeň mohlo přejít jen po snížení počtu COVID+ pacientů na lůžkách pod 3000 a COVID+ na intenzivní péči pod 450 osob. „Je nezbytně nutné snížit počet hospitalizací pod 3000 a teprve až se bude pohybovat kolem 2000, může Česká republika zajistit poskytování plné ostatní péče mimo covidové pacienty, takzvané odložitelné, odkladné, elektivní péče. Pokles k oněm 3 000 bude trvat minimálně tři týdny,“ poznamenal ministr Blatný ve sněmovně 21. ledna, když žádal o schválení prodloužení nouzového stavu.

Kdyby platila taková pravidla dříve, nedošlo by k rozvolňování pravidel před Vánoci. Pod 450 COVID+ pacientů na intenzivní péči bylo v nemocnicích naposledy 11. října. 20. ledna bylo COVID+ na intenzivní péči 1075 pacientů, o 55 méně než týden předtím.

V Karlovarském kraji jsou nemocnice nadále přetížené. Záchranáři do čtvrtka převezli asi pět pacientů na intenzivní péči do vzdálenějších nemocnic armádním vrtulníkem.

Ve středočeských nemocnicích je v souvislosti s COVID-19 podle středočeské hejtmanky Petry Peckové v současnosti asi nejhorší situace, jaká kdy byla. „Zátěž zdravotníků je opravdu velmi velká,“ uvedla v pátek hejtmanka pro ČTK s tím, že přibývá nemocných mezi lidmi staršími 65 let. Hejtmanka zdůraznila, že statistiky hospitalizovaných COVID pozitivních pacientů nevypovídají plně o zátěži nemocnic, protože jsou hospitalizovaní po 20 dnech od pozitivního testu z této statistiky vyřazeni. Pokud by byli do statistik zařazeni i tito lidé, rozdíl může podle hejtmanky tvořit 30 i 40 procent.

Ve Slaném je v nemocnici 65 zdravotníků ze 400 pozitivních, omezili chod nejen lůžkové části, ale i ambulancí a využívají výpomoc armády i dobrovolníků. „Nemocnice Slaný je dnes skutečně na hraně svých možností - denně dostávám informace o dalších nakažených sestrách a lékařích. Celostátní tempo vakcinace a úvahy o rozvolnění opatření nedávají naději, že příští měsíce budou, co do počtu pacientů hospitalizovaných s covidem-19, jiné,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Štěpán Votoček.

Také Nemocnice Boskovice v Blansku našla hranice své kapacity. „Jednotka intenzivní péče je přeplněná, je to obrovská katastrofa. Všichni už jedeme jen na adrenalinových parách. Jsou chvíle, kdy jsou všechny ventilátory obsazeny,“ řekl ve středu ČTK jednatel nemocnice Dan Štěpánský. Nemocnice posílá své pacienty, kteří by měli být přeloženi na intenzivní péči, do Brna.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…