Zbytečný smutek astmatických dětí
Studie ukázala, že i přes poměrně jasné doporučené postupy a široce dostupné možnosti terapie nemají astma pod plnou kontrolou téměř dvě třetiny nemocných dětí.
Spoluautor studie dr. Will Carrol z pediatrické kliniky nemocnice v Derby ve Velké Británii k tomu říká: „Ukazuje to, že i přes vysoce účinnou dostupnou terapii je dětské astma špatně kontrolované a rodiče jsou špatně informováni ošetřujícími lékaři. Opravdu si nevedeme dobře. Pohybujeme se na spodní hranici našich možností a necháváme pacienty bez potřebné pomoci.“
Astma ovlivňuje životy dětí a jejich rodin ve velké míře: 69 % dětí se nemůže věnovat aktivně sportu a namáhavým aktivitám, polovina špatně spí, 42 % chybí ve škole, jedno z pěti dětí nenavštěvuje své kamarády, jedna z pěti rodin zredukovala svoje aktivity mimo domov na minimum.
Přes zmíněná omezení a dopad na život jejich dětí více než polovina (57 %) rodičů vyjadřovala velkou obavu z terapie kortikosteroidy.
Profesor Paul Brand z pediatrické kliniky v Zolle v Nizozemsku, jeden ze spoluautorů studie, k jejich strachu říká: „Je zde zjevný rozdíl mezi doporučenými postupy pro léčbu astmatu, které vypadají logicky a jasně, a tím, co se děje ve skutečném životě. Přišel čas změny a lepší péče o naše pacienty.“ Studie zjistila 65 % špatně kompenzovatelných dětských astmatiků, přesto téměř tři čtvrtiny (73 %) rodičů popisovaly astma svých dětí jako středně těžké.
Výsledky studie se pohybovaly všude ve stejných hodnotách, včetně Jižní Afriky, kde průzkum probíhal formou přímého dotazování, nikoli telefonicky. „Co nám opravdu schází v naší denní praxi, je komunikace s pacienty. Pokud chceme, aby naši pacienti byli lépe kompenzováni, musíme jim lépe vysvětlit problematiku astmatu a důvody, proč je zapotřebí, aby se řídili radami svého lékaře,“ dodává spoluautor studie profesor Johannes Wildhaber z pediatrické kliniky ve švýcarském Fribourgu.
Studie Room to Breathe – charakteristika, výsledky
Studie Room to Breathe byla mezinárodní multicentrická dotazníková studie vedená ICM Research UK, jejímž hlavním cílem byla snaha odhalit rozdíly mezi doporučenými postupy léčby astmatu a reálnými dopady tohoto onemocnění na děti a jejich rodiče. Probíhala v šesti zemích: Velké Británii, Nizozemsku, Kanadě, Řecku, Maďarsku a Jižní Africe. Za použití specializovaného dotazníku investigátoři telefonicky (v Jižní Africe přímo) oslovili 1 284 rodičů a jejich 943 dětí ve věku od čtyř do patnácti let.
Cílem bylo zjistit, jak děti vnímají své astma ve vztahu ke každodenním aktivitám, současně, jak vnímají astma svých dětí jejich rodiče a zda jsou znepokojeni terapií kortikosteroidy. V kostce shrnuto studie ukázala následující:
- průměrný věk v době prvozáchytu byl tři roky;
- kolem 80 % rodičů bylo velmi znepokojeno astmatem svých dětí v době diagnózy, při dotazu během studie toto číslo kleslo na 38 %;
- astma nebylo plně pod kontrolou u dvou třetin dětí, přestože pouze 6 % rodičů popisovalo astma svých dětí jako vážné;
- téměř čtvrtina rodičů udala alespoň jednu neplánovanou návštěvu pohotovosti během minulého roku způsobenou astmatem svých dětí;
- rodiče se shodli na tom, že užívání spaceru se snižuje se stoupajícím věkem dítěte;
- téměř 60 % rodičů bylo znepokojeno, že jejich děti musejí užívat kortikosteroidy, především pro jejich nežádoucí dlouhodobé účinky;
- nejčastěji se děti (osm z deseti) nemohly pro své astma věnovat sportu a namáhavým aktivitám;
- čtyři rodiče z deseti museli přestat pracovat kvůli astmatu svého dítěte;
- problematiku astmatu svým dětem nevysvětlila pouze 3 % rodičů;
- 70 % rodičů přiznalo, že kvůli astmatu svých dětí se pokusili zbavit domácí prostředí potenciálních alergenů, často domácího zvířete a koberců;
- pětina dětí řekla, že jsou smutné a cítí se jiné než ostatní děti, jedno z deseti dětí odpovědělo, že je astmatem týráno;
- téměř dvě třetiny dětí udaly, že se v noci budí.
Inhalační kortikosteroid bez nežádoucích účinků
Léčebným standardem astmatu jsou inhalační kortikosteroidy, jež ovšem současně představují, jak vyplynulo z výsledků studie, často noční můru rodičů astmatických dětí pro jejich nežádoucí účinky. Jednou z možných léčebných alternativ této skupiny je ciclesonid (Alvesco firmy Nycomed), který je indikován jako preventivní terapie persistujícího astmatu dospělých, adolescentů a v mnoha zemích (vyjma Evropské unie) i dětí.
Ciclesonid prošel několika studiemi, které prokázaly jeho souměřitelnou účinnost s ostatními inhalačními kortikosteroidy. Navíc jde o proléčivo, jež konvertuje na aktivní metabolit desisobutyryl‑ciclesonid přímo v plicní tkáni, což snižuje na minimum množství jeho nežádoucích účinků ve srovnání s ostatními inhalačními kortikosteroidy. Mechanismus jeho působení je dán inhibicí nadměrné bronchiální odpovědi na nejrůznější stimuly a zabráněním bronchokonstrikci vyvolané různými alergeny. Současně inhibuje, nebo alespoň snižuje hodnotu prozánětlivých mediátorů, jako jsou cytokiny a eosinofily.
V České republice stejně jako v ostatních zemích EU je zatím preskripce přípravku pro děti off‑label. Schválit jej i pro dětské astmatiky by měla Evropská léková agentura snad ke konci tohoto roku.
Zdroj: Medical Tribune
