Zdravější plíce – zdravější lidé

U příležitosti Světového dne chronické plicní nemoci (CHOPN), který každoročně 16. listopadu připomíná dopad chronických plicních onemocnění na morbiditu a mortalitu celosvětové populace, vyhlásili čeští pneumologové na totéž datum Den pro zdravé plíce. Na konferenci hovořili o tom, že kouření, vdechování znečištěného vzduchu, nesprávná životospráva a změny klimatu vytvářejí podmínky pro vznik plicních onemocnění, jejichž význam je stále podceňován, přestože tvoří značný podíl na úmrtnosti světové populace. Dále uvedli, že na nedávném setkání evropských pneumologů v Bruselu, které organizovala Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS) v rámci českého předsednictví EU, jasně zaznělo, že identifikace environmentálních či genetických rizikových faktorů povede k rozšíření screeningových programů a potažmo k záchraně stovek tisíc lidských životů.

Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, uvádí, že úmrtí na chronická plicní onemocnění tvoří celosvětově čtvrtinu všech úmrtí (4 000 000 v roce 2017), přičemž incidence má vzrůstající trend. V současnosti tvoří jednu z hlavních příčin invalidity a pracovní neschopnosti. Jde především o CHOPN, tuberkulózu, která ve světě představuje nezvládnutou problematiku, karcinom plic, progresivní plicní fibrózy a v posledních dvou letech se přidala infekce covidu‑19 a její následky.

Spouštěče a příčiny chronických plicních nemocí

Genetické dispozice jsou faktorem, který zatím neumíme ovlivnit, a ani genetické markery plicních onemocnění se zatím plošně nevyšetřují, uvádí profesorka Koziar Vašáková. K hlavním příčinám vzniku plicních nemocí patří kouření cigaret a vdechování zplodin hoření, expozice prachu a zánětlivým polutantům.

Stres přispívá k rozvoji všech chronických onemocnění, včetně nádorových, protože snižuje imunitní odpověď. Stejně jako u kardiometabolických, i u pneumologických onemocnění hraje významnou roli nedostatek pohybu, nekvalitní strava (především nedostatek vitaminu D₃, který patří k hlavním endokrinním činitelům a modulátorům imunity) a oba extrémy – jak obezita, tak kachexie.

Tabakismus

Podle WHO (2019) tabák zabije každou čtvrtou vteřinu jednoho obyvatele Země. Ročně zemře na celém světě osm milionů lidí na následky kouření.

Důsledky inhalace tabáku:

• 22× zvýšené riziko karcinomu plic,
• 2× zvýšené riziko reaktivace latentní tuberkulózy,
• jeden z každých pěti kuřáků vyvine CHOPN,
• děti kuřáků mají zvýšené riziko rozvoje a zhoršení astmatu,
• zvyšuje riziko rozvoje plicní fibrózy,
• zvyšuje riziko infekcí,
• narušuje činnost ciliárního systému dýchacích cest, čímž se snižuje clearance plic, zvyšuje se hromadění bronchiálního sekretu, což podporuje kolonizaci patogenními organismy, rozvoj chronické infekce a oslabení bronchiální stěny.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Přes všechny pokroky medicíny je CHOPN nevyléčitelná a invalidizující choroba, která významně zhoršuje kvalitu života. Výskyt je vyšší u mužů a zvyšuje se s věkem (1 % ve věkové skupině 18–74 let, 20 % nad 70 let). Mortalita CHOPN v Evropě činí 18/100 000 obyvatel/rok. Nezávažnější komplikací jsou akutní exacerbace s 5% krátkodobou mortalitou v prvním týdnu hospitalizace, která se však zvyšuje po každé další exacerbaci pětinásobně.

Dlouhodobá mortalita CHOPN

• 1. rok 12–33 %
• 2. rok 26–39 %
• 3. rok 39–49 %
• 4. rok 45–47 %

(Zdroj ERS Whitebook 2022)

Progresivní plicní fibrózy

Fibrotický proces postihuje častěji kuřáky a jedince vystavené expozici prachu a polutantům. Farmakoterapií lze sice často průběh zpomalit, ale fibrózy patří k nevyléčitelným chorobám. Incidence i mortalita se stále zvyšuje, před 100 lety šlo o vzácné onemocnění, nyní postihuje v EU a Velké Británii 7,22/100 000 mužů a 4,34/100 000 žen s mortalitou 2,04/100 000 u mužů a 1,02/100 000 u žen. Při akutní exacerbaci umírá 90 procent nemocných ve třech měsících.

Podle screeningu, který byl proveden v Japonsku, je u cílové skupiny vytipované pro karcinom plic 11% záchyt změn svědčící pro nějakou formu fibrotizace.

Karcinom plic

Ve většině zemí světa představuje karcinom plic přední příčinu mortality. Jeho incidence se zvyšuje, zejména u žen. V 90 procentech případů je příčinou vzniku kouření. Pandemie karcinomu plic byla zahájena průmyslovou výrobou cigaret na začátku 20. století a incidence onemocnění s dvacetiletým zpožděním kopíruje počet kuřáků v populaci. V roce 2018 bylo diagnostikováno 2,1 milionu nových případů (11,6 % všech zhoubných nádorů) a 1,6 milionu lidí na karcinom plic zemřelo (18,4 % všech úmrtí na malignitu). Většina nemocných diagnostikována v pokročilém stadiu onemocnění, pouze 10–15 procent pacientů bylo vyléčeno.

Jak předcházet chronickým plicním onemocněním?

Kromě již známých doporučení k zanechání kouření a ke zdravé životosprávě patří časná diagnostika, optimálně již v bezpříznakovém stadiu (ve screeningovém programu) nebo při výskytu prvních symptomů k základům prevence chronifikace plicních nemocí. V časné diagnostice sehrála negativní roli pandemie covidu‑19, kdy se odkládala preventivní péče a lidem bylo doporučováno, aby se zdravotnickým zařízením vyhýbali. Proto nyní přibývá nálezů pokročilých plicních karcinomů. Mnohdy jde o podcenění kašle jako příznaku vážného plicního onemocnění a o záměnu za postcovid.

Velký význam mají screeningové programy v rizikové populaci, které odhalí asymptomatické případy a zachytí časná léčitelná stadia karcinomu. „Od 1. ledna 2022 probíhá screeningový program, v němž jsou rizikoví pacienti praktickými lékaři edukováni a posíláni k vyšetření nizkodávkovým CT (LDCT), respektive k vyšetření plicních funkcí. U klientů, kteří se do screeningu zapojí, bývá nalezen pozitivní výsledek až v pěti procentech, což je vysoký počet vzhledem k tomu, že jde o ‚zdravé‘ asymptomatické jedince,“ doplňuje primářka Ivana Čier­ná Peterová.

Environmentální vlivy respiračních onemocnění

„Existuje celá řada extrémně škodlivých zevních vlivů zodpovědných za vážné plicní choroby, které multiplikují rizika z kouření cigaret,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS. Existují práce, které jasně prokazují, že dlouhodobý pobyt, a ještě významněji opakovaný pohyb poblíž dopravní tepny je spojen s vyšším rizikem vzniku CHOPN. Změny klimatu představují riziko srovnatelné s kouřením cigaret (opakované vlny veder, špatná kvalita ovzduší, lesní požáry). K tomu přistupuje ještě „válečné znečištění“ (war respiratory consequences), což představuje zvýšené riziko infekcí, plicního karcinomu, CHOPN, a nezanedbatelná není ani pracovní expozice škodlivinám v ovzduší.