Přeskočit na obsah

Zdravotníkům se otevírá šance na dřívější odchod do penze

A4 iStock-1236343234
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Vedle záchranářů budou možná moci odcházet dříve do důchodu i další zdravotníci. Aktuální vládní návrh důchodové reformy totiž počítá s rozšířením okruhu osob v náročných profesích o ty ve třetí a čtvrté kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Sem spadají i někteří zdravotníci. Jak ale Medical Tribune zjistila, od kategorií se nejspíše bude ustupovat a systém bude více vycházet z hodnocení rizikových faktorů. Specifikace rizikových faktorů je ale v souvislosti s důchodovou reformou stále předmětem meziresortních jednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví.

Dřívější odchody do důchodu u náročných profesí jsou jedním z předních politických témat protínajících zdravotní a sociální oblast už druhé volební období. Návrh právní úpravy, která se zabývala problematikou takzvaných náročných profesí, připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí už v předchozím období. Náročné profese byly vymezeny výkonem prací ve třetí a čtvrté kategorii prací dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Do kategorie třetí spadají i někteří zdravotníci na zvláště rizikových pracovištích, jako jsou například některá ARO či JIP. Návrh tehdy podpořila i legislativní rada vlády, ale vláda samotná už jej projednat nestihla. Nastupující kabinet Petra Fialy se následně ve svém programovém prohlášení zavázal k tomu, že dřívější odchody do důchodu u náročných profesí umožní, a to za větší odpovědnosti zaměstnavatelů. V aktuálně představeném vládním návrhu důchodové reformy tedy nechybí ani slibované rozšíření okruhu osob v náročných profesích, konkrétně s účinností od ledna 2025. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by se dřívější odchody týkaly osob z třetí a čtvrté kategorie, jež jsou na pracovišti vystaveny vybraným rizikům, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami. Avizovaná větší odpovědnost zaměstnavatelů má být ošetřena tak, že u těchto profesí bude sazba pojistného na důchodové pojištění zvýšena o pět procent. Současně dle zákona platí, že o zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost zaměstnavatele. Počet zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří spadají do třetí a čtvrté kategorie, Ministerstvo práce a sociálních věcí neeviduje, ale dle dostupných údajů z roku 2022 pracovalo v těchto rizikových profesích celkově přibližně 260 000 lidí.

Rozhodující bude konkrétní míra rizika

Možnost zkrácení důchodového věku pro zaměstnance v náročných profesích ve zdravotnictví dlouhodobě prosazuje také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP). „Opakovaně jsme řešili, jaká kritéria pro dřívější odchody do penze zvolit. A protože česká právní úprava předpokládá zařazení zaměstnanců do čtyř kategorií míry rizika pro jejich zdraví, nabízí se možnost využít právě této kategorizace. Je nutné sdělit, že první dvě kategorie rizika prací nepředstavují až tak významný zásah do zdraví zaměstnance, kdežto kategorie třetí a čtvrtá už hodně rizikové jsou. Návrh ministerstva práce má proto své opodstatnění. Nicméně důležité bude, jaký rozsah rizik se zvolí,“ vysvětlila Medical Tribune předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková. Mezi nejvíce ohrožující rizika patří podle Žitníkové například práce s chemickými látkami, jako jsou třeba karcinogeny, nadměrný hluk, záření, nadměrné teplo či chlad a nadměrná fyzická a psychická zátěž.

Počet zdravotníků, kterých by se ve finále případné dřívější odchody do důchodu mohly týkat, není v tuto chvíli možné s ohledem na probíhající meziresortní jednání určit. „Nemůžeme odpovědět konkrétně, protože přesnější specifikace rizikových faktorů působících na zaměstnance jsou v souvislosti s důchodovou reformou stále předmětem jednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví,“ vysvětlil mluvčí MPSV Jakub Augusta. Od kategorií jako takových se ale bude spíše ustupovat. „Celý systém bude více vycházet právě z hodnocení rizikových faktorů,“ doplnila ředitelka odboru komunikace MPSV Eva Davidová. Rozhodující by tak neměl být název profese, ale konkrétní rizikové faktory, kterým je zaměstnanec vystaven. Jasné v tuto chvíli není ani to, jak by se konkrétně snižoval důchodový věk za dobu odpracovanou v náročné profesi. „I to je předmětem debat a bude se to odvíjet od výsledku jednání. Obecně lze alespoň říci, že současný mechanismus vztahující se k počtu odpracovaných směn by měl zůstat zachován,“ uzavřel Augusta.

Zdravotnické odbory mají však poměrně přesnou představu, kteří zdravotnici by měli mít právo na dřívější odchod do penze. „Určitě budeme jednat zejména o zdravotnících, kteří pracují na pracovištích s vysokou psychickou zátěží, jako je ARO, JIP, operační a porodní sály, psychiatrická, gerontologická a onkologická oddělení. Dále budeme chtít jednat také o zdravotnících, kteří pracují ve směnných provozech, a to na základě posledních studií, které prokazují, že noční práce v kombinaci s vysokou emoční zátěží významně zkracují délku života a vyvolávají nádorová onemocnění,“ upozornila Dagmar Žitníková.

Jde o důstojnost zdravotníků

Nabízí se otázka, jaký by mohly mít dřívější odchody zdravotníků do důchodu vliv na personální situaci ve zdravotnictví. V jaké míře a zda vůbec by zdravotníci nově nabyté privilegium využívali. Podle Dagmar Žitníkové nejsou obavy z nadměrného odlivu zdravotníků namístě. „Ze zkušeností, které nyní máme od záchranářů, neočekáváme žádný extrémní úbytek zdravotníků. Většina zaměstnanců, kterým to jejich zdravotní stav umožňuje, zůstala pracovat ve své profesi. Ze zdravotnických záchranných služeb skutečně odcházejí pouze ti zdravotníci, kteří v důsledku podlomeného zdraví již svoji profesi nezvládají,“ zdůraznila Žitníková. Možnost odejít dříve by tak podle šéfky odborů měla být pouze určitou pojistkou a také ochranou důstojnosti zdravotníků. „Možnost dřívějšího odchodu do důchodu by pro zdravotníky byla spíše určitou pojistkou. Kdo nemůže dál pracovat, nebude nedůstojně nucen řešit dávky nebo hledat jiné způsoby pro svoji další existenci. Dřívější odchod do důchodu je také určitým morálním důkazem, že si společnost práce lidí, kteří pečují o jiné, váží,“ doplňuje.

Existují i důležitější benefity

Kromě možnosti dřívějších odchodů do důchodu však zdravotníci volají, zejména prostřednictvím diskusí na sociálních sítích, také po dalších výhodách, například výsluhách. „O možnosti výsluh jsme jednali s mnoha ministry a určitě nyní znovu jednat budeme. Po téměř dvou letech na Ministerstvu zdravotnictví a po našem vytrvalém tlaku opět vznikla Strategická skupina pro personální stabilizaci resortu zdravotnictví. Za odbory bychom chtěli zdravotníky stabilizovat dalšími benefity,“ sdělila nám Dagmar Žitníková, podle níž by mohlo jít například o pravidelné lázeňské pobyty nebo rehabilitační služby či pravidelnou psychosociální pomoc. Zmíněné výsluhy by podle zdravotnických odborů mohly být realizovány formou zvláštního příplatku za odpracovaná léta. „Možností je mnoho, ale samozřejmě narážejí na finanční limity. Zásadní ovšem je stanovit priority a zdravotníci, kteří o nás pečují, by měli být pro společnost prioritou,“ uzavřela Dagmar Žitníková.

Sdílejte článek

Doporučené

Aireen se naučila poznat VPMD 

17. 7. 2024

Český startup Aireen si připsal významný úspěch. Z digitálních snímků sítnice umí poznat druhou diagnózu, věkem podmíněnou makulární degeneraci. Má…