Zdravý neklid v léčbě plicních nemocí

Naděje pro pacienty s OLA

Nové možnosti se rýsují pro pacienty s obtížně léčitelným astmatem (OLA). Nový terapeutický koncept, který představuje minimálně invazivní bronchiální termoplastika, je zacílený přímo na hypertrofované bronchiální svalstvo. Kanadští autoři navrhli studii AIR2 (Asthma Intervention Research 2), aby ověřili bezpečnost této metody u dospělých pacientů s OLA, symptomatických i přes vysoké dávky kortikoidů a LABA (Long Acting Beta‑2 Agonist). Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie čítala 297 pacientů rozdělených v poměru 2 : 1.

Bronchiální termoplastika pomocí radiofrekvenční ablace byla opakována ve třech sezeních. V placebové skupině se prováděla pouhá bronchoskopie bez následné ablace.

Primárním cílem bylo zlepšení kvality života měřené podle Asthma Quality of Life Questionnaire (AQLQ). V léčené skupině došlo k signifikantnímu zlepšení kvality života a redukci astmatických záchvatů i návštěv pohotovostí pro zhoršení základního onemocnění. Navíc během dalšího sledování trvajícího 46 týdnů docházelo k těžkým exacerbacím v podstatně nižší míře u léčené skupiny (0,48 vs. 0,7 u placebové skupiny za rok).

„Pacienti v intervenované skupině dosáhli 32procentní redukce astmatických záchvatů a 84procentního snížení počtu návštěv pohotovostí,“ komentuje výsledky studie dr. Gerard Cox z univerzity v kanadském Hamiltonu.

Antiprostaglandiny možná nahradí inhalační kortikoidy

Nový přístup k terapii astmatu rovná se blokáda prostaglandinového receptoru. Prostaglandin D2 je důležitý mediátor zánětlivé reakce na alergickém podkladě, jako je astma nebo alergická rinitida. Ve vysoké koncentraci je produkován imunologicky aktivovanými mastocyty. Prozánětlivou reakci zprostředkovává navázáním na receptory DP1 a CRTH2. Aktivace druhého nejenže vyvolá chemotaxi imunologicky aktivních buněk, jako jsou lymfocyty a eosinofily, ale může také spustit uvolnění cytokinů, a to dokonce i v nepřítomnosti alergenů.

Tento vysoce afinitní receptor pro prostaglandin D2 hraje také důležitou roli v potencování alergické odpovědi prostřednictvím parakrinní aktivace Th2 buněk. Proto se farmakologická blokáda tohoto receptoru jeví jako slibná v léčbě alergických respiračních onemocnění. Na myším modelu vede inhibice CRTH2 ke snížení bronchiálního zánětu, nadměrné odpovědi a produkci hlenu.

Nový inhibitor prostaglandinového receptoru nese pracovní název 0C000459, 200 mg se podává dvakrát denně a prochází randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou multicentrickou studií v Rusku. První výsledky bylo zatím možné odečíst z 28denního trvání studie u pacientů se středně těžkým astmatem, kteří neužívali inhalační kortikoidy.

Pacienti byli randomizováni do aktivní (n = 65) a placebové skupiny (n = 67). V léčené skupině došlo k významnému zlepšení plicních funkcí, signifikantnímu snížení cirkulujícího IgE a snížení počtu eosinofilů ve sputu. Signifikantní zlepšení bylo rovněž pozorováno u nočních symptomů a celkově stoupla kvalita života léčených pacientů. „Inhibitor 0C000459 má potenciál bezpečného léku podávaného orálně, který může znamenat průlom v léčbě inhalačními kortikoidy. Tato studie podporuje preklinická zjištění, že antagonisty CRTH2 představují nové protizánětlivé léky pro terapii alergických onemocnění,“ říká prof. Neil Barnes z britského London Chest Hospital, jenž na kongresu prezentoval první data z probíhající studie.

Odvykání kouření je bezpečné

Jeden z řady nadějných nikotinových přípravků sloužících k odvykání kouření se jmenuje vareniklin. Jedná se o molekulu, která se váže na nikotinové receptory v centrálním nervovém systému, současně působí i jako částečný agonista dopaminergních receptorů. Tím vede k vyplavení dopaminu a zmírnění abstinenčních příznaků. Vareniklin prošel třemi velkými studiemi, v nichž byla pozorována jako hlavní nežádoucí účinek nausea. Protože se začaly množit pochybnosti, zda užívání vareniklinu není spojeno s rozvojem deprese, rakouští vědci navrhli čtvrtou studii k vyloučení této možnosti.

Studie se zúčastnilo 100 pacientů ve věku 18 až 74 let s astmatem nebo CHOPN, u nichž bylo naměřeno více než 5 ppm ve vydechovaném oxidu uhelnatém. Dostávali doporučenou dávku vareniklinu 1 mg po dobu 12 týdnů. Současně s medikamentózní léčbou prošli jednohodinovým motivačním sezením s následnými setkáními, pokud bylo třeba. Po třech týdnech přestalo kouřit 57 % pacientů, 38 % snížilo přísun nikotinu, 3 % kouřit nepřestala a 2 % z nich se ztratila z dohledu. Po roce abstinovalo 28 % pacientů, 28 % snížilo počet cigaret, 19 % kouřilo stále a 25 % nebylo možné kontaktovat. Nežádoucí účinky se objevily v 79 % případů, z toho tvořila 21 % nausea, 13 % sucho v ústech a 16 % nespavost.

Přítomnost depresivního syndromu investigátoři sledovali telefonicky, objevil se pouze u tří pacientů, a to bez nutnosti medikamentózní intervence.

„Vzhledem k našim výsledkům můžeme říci, že vareniklin představuje hodnotnou podporu při odvykání kouření a je bezpečný pro pacienty s plicním onemocněním,“ říká Alfred Lichtenschopf, medical director Rehabilitačního centra v rakouském Weyeru nad Enží. ija

Zdroj: Medical Tribune