Ženy častěji zemřou na srdeční selhání než muži

Podle výzkumu prezentovaného v březnu 2022 na vědeckém kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) Acute CardioVascular Care 2022 je u žen méně pravděpodobné, že dostanou život zachraňující léčbu kardiogenního šoku než muži.

„Ženy a muži v naší studii měli podobné klinické charakteristiky, když se u nich po srdečním infarktu rozvinul kardiogenní šok,“ řekla autorka studie dr. Sarah Holleová z Kodaňské univerzitní nemocnice Rigshospitalet v Dánsku. Jak popsala, jednalo se o retrospektivní studii, takže je těžké určit, proč lékaři učinili určitá rozhodnutí o léčbě. Zjištění však naznačují, že větší povědomí mezi zdravotníky o tom, že ženy mají srdeční infarkt a může u nich dojít ke kardiogennímu šoku, by mohlo být krokem k lepšímu přístupu a výsledkům.

Odhaduje se, že až u 10 procent pacientů s infarktem postihujícím velkou oblast srdce se také rozvine kardiogenní šok. Pouze polovina pacientů, kteří prodělají kardiogenní šok, přežije. Cílem této studie bylo prozkoumat rozdíly v léčbě a přežití mezi ženami a muži s infarktem a kardiogenním šokem.

Studie zahrnovala všechny po sobě jdoucí dospělé přijaté v letech 2010 až 2017 do dvou vysoce specializovaných center poskytujících péči o kardiogenní šok pro dvě třetiny dánské populace. Údaje o charakteristikách pacientů, léčbě a 30denní úmrtnosti byly získány z lékařských záznamů. Údaje o dlouhodobé úmrtnosti pak získali autoři studie z dánského národního registru pacientů.

Do studie bylo zařazeno celkem 1 716 pacientů s infarktem a kardiogenním šokem, z toho 438 (26 %) žen. Průměrný věk žen byl 71 let (vs. 66 u mužů). Charakteristiky pacientů byly mezi pohlavími podobné s výjimkou hypertenze a chronické obstrukční plicní nemoci, které byly častější u žen.

Ženy byly původně přijaty do místní nemocnice významně častěji než muži (41 % žen oproti 30 % mužů), zatímco významně více mužů mělo mimonemocniční zástavu srdce (25 % žen proti 48 % mužů). Když došlo k šoku, měly ženy a muži srovnatelné klinické parametry, jako je krevní tlak, srdeční frekvence, plazmatický laktát (marker koncentrace kyslíku v orgánech) a ejekční frakce levé komory.

Pokud jde o léčbu, výrazně nižší podíl žen dostával mechanickou oběhovou podporu (19 % žen oproti 26 % mužů), minimálně invazivní nebo chirurgické zákroky k obnovení průtoku krve do zablokovaných tepen (83 % žen oproti 88 % mužů) a mechanickou ventilaci (67 % ženy oproti 82 % mužů). Ženy měly výrazně nižší pravděpodobnost přežití v krátkodobém i dlouhodobém horizontu než muži. 30 dní po srdeční příhodě bylo naživu pouze 38 procent žen ve srovnání s 50 procenty mužů. Po 8,5 roku bylo naživu 27 procent žen a 39 procent mužů. Vědci provedli multivariační analýzu, aby prozkoumali, zda pohlaví nezávisle souvisí s každou poskytnutou terapií a úmrtností.

Analýza byla upravena pro věk a mimonemocniční srdeční zástavu při prezentaci, protože oba faktory ovlivňují výsledek u pacientů se srdečním infarktem s kardiogenním šokem a je známo, že se liší mezi ženami a muži s tímto onemocněním. Analýza odhalila, že ženské pohlaví bylo nezávisle spojeno s méně častým používáním mechanické podpory oběhu a horším krátkodobým i dlouhodobým přežitím.

Podle dr. Holleové přibývá důkazů, že ženy s akutními srdečními problémy mají častěji než muži nespecifické příznaky, jako je dušnost, nevolnost, zvracení, kašel, únava a bolest v zádech, čelisti nebo krku. To může být jedním z důvodů, proč bylo více žen než mužů zpočátku přijato do místní nemocnice, nikoli do specializované nemocnice. „Více znalostí o tom, že ženy mohou mít jiné příznaky než bolest na hrudi, by mohlo minimalizovat zpoždění v diagnostice a léčbě a potenciálně zlepšit prognózu,“ uzavřela dr. Hol­leová s tím, že dosavadní guidelines jsou založeny na studiích, které primárně zahrnovaly muže. Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda ženy a muži s kardiogenním šokem mohou mít prospěch z různých intervencí.