Přeskočit na obsah

Máme se bát chřipky?

chřipka, nachlazení, ž
Foto: shutterstock.com

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění chřipkou, motivace k očkování a aktuální vazby na onemocnění COVID-19.

Seminářem účastníky provázeli primářka infekčního oddělení FN Bulovka MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., a expert na aplikovanou psychologii a motivaci MUDr. Martin Kalenda, MBA, lékař týmu Canadian Medical.

Chřipkové epidemie ohrožují lidskou populaci dlouhodobě. Jedinou zásadní prevencí je očkování. Bez něj se chřipky oprávněně můžeme bát, protože se jedná o vážné virové onemocnění, které má jak řadu primárních dopadů, tak sekundárních komplikací. Těmi jsou:

Respirační

  • chřipková intersticiální pneumonie;
  • Stenozující laryngotracheobronchitida u kojenců.

Mimorespirační

  • myozitida;
  • karditida;
  • postižení CNS.

K těm se přidávají další sekundární komplikace, zpravidla bakteriální, kterými jsou:

  • bronchopneumonie;
  • otitis media acuta suppurativa;
  • sinusitis acuta suppurativa;
  • syndrom toxického šoku.

Jak zdůraznila paní primářka Roháčová, komplikace jsou poměrně časté a hlavně vážné. A je potřeba si uvědomit, že např. za 6 týdnů chřipkové sezony 2019 ve 4.–9. týdnu vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 000 osob. A průměrně v jedné chřipkové sezoně u nás na ni umírá přibližně 1500–2000 osob.

Vývoj chřipkové epidemie byl v současnosti poznamenán vstupem onemocnění COVID-19, kdy nemocnost na chřipku radikálně poklesla. To však neznamená, že by virus vymizel. Naopak.

Jak plyne z výše uvedeného, chřipka je onemocněním, z něhož je potřeba mít oprávněné obavy. A jediným nástrojem, který nebezpečí eliminuje, je právě vakcinace.

Proočkovanost proti chřipce je v České republice na nízké úrovni. Na rozdíl od covidu, který výrazně ohrožuje starší populaci, je chřipka onemocněním všech věkových kategorií a zásadně ohrožuje jak děti, tak seniorní populaci. Proočkovanost populace v ČR je pouhých 8 %, doporučení WHO je alespoň 30 %. U věkové skupiny 65+ a rizikových skupin je doporučená hladina 75 %. U nás je vakcinováno pouze 25 % populace ve skupině 65+, u rizikových pacientů (KV onemocnění, diabetes mellitus, CHOPN, chronické onemocnění ledvin, astma bronchiale) pouze 16 %. A to je velmi málo. Přitom závažné následky chřipky by měly varovat – a tady je role praktických lékařů a pediatrů naprosto zásadní.

Chřipka a COVID-19 – srovnání onemocnění

Obrázek1

Jak uvedla paní primářka Roháčová, i v případě onemocnění COVID-19 je vakcinace zásadní a jedinou účinnou zbraní. Aktuální pohled na situaci na oddělení, které řídí a které spouštělo léčbu vážných případů COVID-19 v ČR, říká, že více než 70 % pacientů ve vážném stavů tvoří neočkovaní lidé bez dalších předchozích komorbidit. Zbývající jsou sice očkováni, ale jsou to současně nemocní s jinými vážnými nemocemi, pacienti imunosupresivní a polymorbidní.

Protože infekční oddělení FN Bulovka zastřešuje i očkovací centrum, jedním z velmi zajímavých údajů je fakt, že po podání více než 120 000 dávek vakcíny zde nezaznamenali ani jednu vážnou alergickou reakci, anafylaktický šok. Obavy z reakcí jsou tedy liché. Přesto existuje řada nových mýtů a pověr, které se v posledních týdnech a měsících v souvislosti s vakcínou objevují. Názory se polarizují a boj odpůrců vakcín jako by neznal mezí.

Proto téma motivace k očkování – jak vzniká a co je příčinou odporu – vzbudilo zaslouženou pozornost.

Jak zdůraznil MUDr. Kalenda, zásadním motivátorem k očkování v ordinaci je lékař. Právě on je vnímanou autoritou a jeho osobní postoj k očkování se na pacienty přenáší.

S vakcinací je to jako s jakoukoli jinou léčbou. Zásadní je důvěra a důvěra je pocit. Pocit bezpečí. V souvislosti s řadou fám je zde klíčovým „rozpouštěčem obav“ sám lékař, který je očkován. Jako lékař jsem schopen dát pacientům pouze důvěru, kterou mám sám.

V psychologii komunikace s klientem ordinace platí komunikační zákony „Akce vyvolává reakci“ a „Tlak vyvíjí protitlak“. A jestliže máme ovlivňovat racionální uvažování pacienta, nikdy se k němu nedostaneme, bude-li zablokován na úrovni emocí – obavy, úzkost, nedostatek nerespektu k jeho názorům (i když jsou někdy zcela zcestné, považuje je za svou pravdu). Jsou dva základní nástroje, které vytvářejí důvěru a rozbíjejí negativní emoce. Prvním je empatie – schopnost našeho porozumění, že to pacient může vidět jinak; to neznamená, že s ním souhlasíme, přesto ho respektujeme. Druhým nástrojem je aktivní naslouchání. A dát všemu čas – pomalu otáčet pacientovo vnímání situace budováním pocitu vzájemné důvěry a bezpečí.

Na interaktivním semináři si mohli účastníci zažít, jak rychle naroste negativní emoce, jestliže výše uvedené postupy narušíme. A hlavně jsme si ověřili, že pokud s emocemi aktivně pracujeme, jsme schopni vytvořit vztah založený na důvěře v očkování i v naše terapeutické postupy.

Motivace je z pohledu neuropsychologie pozitivní emoce k budoucnosti, která mě čeká. A pocit, že budu zdráv, že neonemocním závažným infekčním onemocněním, k tomu patří.

Součástí práce každého lékaře je jak práce s medicínskou odborností, tak práce s emocemi – svými i pacientů. Pokud se nám podaří obě věci dobře vyvážit, zažíváme jak radost z práce, tak pozitivní odezvu od svých pacientů.

MUDr. Martin Kalenda, MBA

Partneři semináře:

Plus4U



SANOFI_Pasteur_Q

 

Plus4U Lekar_symbol_RGB (1)

 

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Aplikace pro zdraví

29. 6. 2022

Mobilní zdravotní aplikace nelze považovat za plnohodnotnou náhradu klasické zdravotní péče, jsou ale užitečným doplňkem odborné péče. Za covidu…