Zvyšování proočkovanosti seniorů a délka života ve zdraví

Až o 40 procent nižší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, o 22,5 procenta nižší pravděpodobnost cévní mozkové příhody a o 17 procent nižší riziko infarktu myokardu. To jsou jen některé z možných přínosů vakcinace seniorů, které naznačují průzkumy z posledních 15 let. Na tiskové konferenci je novinářům připomněli generální tajemnice Mezinárodní federace pro stárnutí (IFA) Jane Barrattová a prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), předseda Světové asociace pro stárnutí (GAN) a současně také prezident European Ageing Network (EAN) Jiří Horecký, který chystá v této oblasti informační kampaň zaměřenou na pracovníky v sociálních službách a jejich klienty.

Míra vakcinace proti chřipce a pneumokokům ve věkové kategorii nad 65 let je v České republice výrazně pod průměrem Evropské unie. Stejně tak nedosahujeme průměru, ani pokud jde o naději na dožití a zejména pak naději na dožití ve zdraví (viz graf). „Z pohledu statistických dat by se průměrný Čech v roce 2021 dožil 77,3 roku, muži se dožívají staticky nižšího věku – v roce 2021 by se muž dožil průměrně 74,1 roku, žena pak 80,5 roku. Průměr zemí Evropské unie byl v roce 2020 celkem 80,4 roku, k jeho dosažení nám tedy chybí 3,1 roku. V případě očekávané délky života ve zdraví je na tom Česká republika v porovnání s evropskými zeměmi hůře. Naději na dožití ve zdraví mají v ČR ženy 62,5 roku a muži 60,9 roku. Evropský průměr u žen činí 64,5 roku, u mužů zhruba 2,5 roku pod tímto průměrem,“ cituje APSS data Českého statistického ­úřadu.

Studie potvrzují širší přínos vakcinace

Výzkumy z posledních 15 let ukazují, že vakcinace proti těmto onemocněním má vliv na snížení výskytu civilizačních chorob. Například poslední studie z června loňského roku z Texasu, která byla provedena na vzorku takřka 950 000 pacientů očkovaných proti chřipce a stejném počtu pacientů proti chřipce neočkovaných, ukázala spojení vakcinace proti chřipce se čtyřicetiprocentním snížením rizika Alzheimerovy choroby. Možný preventivní vliv vakcinace proti pneumokokům na Alzheimerovu chorobu popsala například také studie publikovaná Dukeovou univerzitou v USA v roce 2020. Vakcinace proti chřipce a pneumokokovým infekcím u seniorů byla spojena s prevencí dalších civilizačních chorob ve více než desítce studií (výběr ze studií viz QR kódy). A právě rozvoj civilizačních chorob zásadním způsobem ovlivňuje nejen naději na dožití, ale především naději na dožití ve zdraví a v případě Alzheimerovy choroby také míru potřeby pobytových či terénních sociálních služeb. Světové organizace jako IFA, GAN či EAN se proto podle APSS chtějí zaměřit na podporu vakcinace u seniorů jako jednoho z možných nástrojů ke zlepšení těchto ukazatelů v České republice. Podle šéfky IFA Jane Barrattové je při podpoře vakcinace podstatná informovanost a česká vláda by měla do této oblasti investovat více prostředků. „Naše organizace hledají cesty k informování o přínosech vakcinace a usnadnění přístupu k vakcinaci. Česká vláda by však stejně jako vlády jiných zemí měla investovat vyšší procento HDP do informování veřejnosti o zdravém přístupu k životu, kam patří také imunizace prostřednictvím vakcinace,“ vysvětlila Jane Barrattová.

Vakcinace v sociálních službách

Do podpory zvýšení proočkovanosti seniorů v České republice se ovšem v kontextu výše uvedených zjištění chce zapojit také APSS. Konkrétně mediální kampaní, kterou plánuje spustit počátkem září. Podle prezidenta APSS Jiřího Horeckého se kampaň zaměří na přibližně 200 000 lidí pohybujících se v sociálních službách. „Cílíme na šedesát tisíc seniorů v pobytových službách, sto tisíc seniorů, kteří jsou pravidelnými příjemci terénních služeb, a přibližně padesát tisíc zaměstnanců sociálních služeb,“ popisuje Horecký. Během pandemie se podle Horeckého také ukázala poměrně významná korelace mezi přístupem personálu k očkování a mírou proočkovanosti seniorů. Pokud se zaměstnanci stavěli k vakcinaci proti covidu odmítavě, promítlo se to významným způsobem i do celkově nižší proočkovanosti u jejich klientů. „Kampaní nechceme primárně přesvědčovat, aby se lidé nechali očkovat. Chceme, aby zaměstnanci sociálních služeb měli relevantní informace, které poté dokáží přenést k seniorům. V rámci kampaně se také budeme snažit identifikovat nejčastější neznalosti, obavy a bariéry,“ vysvětlil Horecký s tím, že kampaň nebude postavena na novinových článcích, ale bude vedena především kontaktní formou. „Rozjedeme se do regionů a budeme s těmi lidmi hovořit. Chceme informovat i ty, kteří se o seniory lidi starají – pečovatele, pečovatelky, pracovníky v sociálních službách, sestry. Všech těch 5 500 sester v sociálních službách a také sociální pracovníky. Chceme zjistit, jaké jsou jejich potřeby a proč je u nás míra proočkovanosti pod evropským průměrem,“ uzavřel Horecký.