O zdravém stárnutí budou diskutovat Češi se Švýcary

Zdravé stárnutí (longevity), tedy schopnost žít déle a přitom aktivně a ve zdraví, se stává jedním z hlavních témat současné medicíny i veřejné politiky. V moderním pojetí nejde jen o prodloužení života, ale především o prodloužení života ve zdraví. Jak dosáhnout longevity u jedinců s kardio-renálně-metabolickými riziky, bude předmětem diskuse na nadcházejícím exkluzivním sympoziu Světového fóra pro demografii a stárnutí (WDA), které proběhne 23. května 2025 v Praze. Účastníci se mohou těšit na unikátní porovnání epidemiologických profilů České republiky a Švýcarska, země, která je evropským šampionem v dlouhověkosti.

Sympozium nabídne nejen přehled nejnovějších poznatků o vědeckých aspektech stárnutí, ale přinese i konkrétní odpovědi na otázky, proč Švýcaři žijí déle – a zdravěji – než Češi. Rozdíl mezi oběma zeměmi v délce života stráveného ve zdraví je alarmující: zatímco ve Švýcarsku si lidé užívají v průměru 71 let bez závažných zdravotních komplikací, v Česku je to jen kolem 62 let. Jedním z hlavních důvodů je výrazně nižší míra obezity a vyšší míra prevence a odpovědnosti za vlastní zdraví ve Švýcarsku.

Obě země přitom čelí podobným výzvám: kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní příčinou úmrtí, ale zatímco Švýcarsko díky včasné léčbě a lepší kontrole rizikových faktorů úmrtnost dlouhodobě snižuje, v České republice opět narůstá incidence srdečního selhání. K tomu se přidávají rozdíly v životním stylu, investicích do ambulantní péče a ve struktuře zdravotních systémů. Švýcaři například investují 12 % HDP do zdravotnictví a k tomu mají zaveden i silný soukromý pilíř (doplňkové pojištění nebo vlastní soukromé výdaje), který motivuje k větší odpovědnosti obyvatel za své zdraví. Česká republika sice postupně zvyšuje výdaje na systém zdravotního pojištění (přibližně 9 % HDP), ale většina tohoto nárůstu končí v nákladech velkých nemocnic a platech zdravotnických pracovníků. Soukromý pilíř prakticky neexistuje.

Česko i Švýcarsko mají potenciál dále snižovat kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost (zejména v oblasti tzv. kardio-renálně-metabolického syndromu). Investice do prevence, včasné léčby a inovací by mohly přinést rychlejší a měřitelné změny. Česku by navíc mohla významně pomoci nová strategická vize – Národní kardiovaskulární plán České republiky 2025–2035, který v prosinci loňského roku schválila česká vláda. Plán si klade za cíl změnit přístup k prevenci kardiovaskulárních (KV) onemocnění, organizaci péče a předepisování léků. Jeho implementace by měla přispět ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na KV choroby a zlepšit péči o pacienty s diabetem 2. typu a chronickým onemocněním ledvin, ale i o pacienty se srdečním selháním nebo po cévní mozkové příhodě.

Jaké konkrétní kroky vedou ke zdravému stárnutí? Co může Česká republika převzít ze švýcarského přístupu? A je možné prodloužit aktivní život i v českých podmínkách? Jaký je český recept na prevenci KV chorob dle Národního kardiovaskulárního plánu? Odpovědi nabídnou špičkoví čeští i švýcarští experti během přednášek a panelových diskusí, které propojí vědu, zdravotní politiku a každodenní praxi.

Sympozium WDA bude nejen odborným setkáním, ale i místem inspirace a hledání konkrétních řešení. Můžete být u toho – do 15. května je možné se registrovat na adrese kotorova@tribune.cz.

WDA Healthy Longevity Symposium proběhne 23. května 2025 mezi 10:00–14:30 v prostorách Galerie Café Louvre, Národní 22, Praha 1.

Celá pozvánka je ke stažení zde.