Topická léčba ruxolitinibem u atopické dermatitidy

Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé onemocnění kůže charakterizované svěděním, zarudnutím a opakovanými vzplanutími kožních projevů. Onemocnění může významně ovlivňovat každodenní život pacientů a jeho léčba vyžaduje nejen zvládnutí akutních příznaků, ale také dlouhodobou kontrolu zánětu a prevenci dalších exacerbací.

Jednou z možností cílené topické léčby je ruxolitinib, inhibitor Janusových kináz JAK1 a JAK2, který ovlivňuje intracelulární signalizaci cytokinů podílejících se na zánětlivých procesech. Přípravek Opzelura s obsahem ruxolitinibu je dostupný ve formě nesteroidního krému určeného k aplikaci přímo na postižené oblasti kůže. Jeho účinnost byla hodnocena u pacientů s mírnou až středně závažnou AD v různých věkových skupinách, včetně dětí ve věku od dvou let.

Účinnost ruxolitinibu potvrzují výsledky klinických hodnocení

Účinnost lokálního ruxolitinibu byla hodnocena ve třech osmitýdenních, dvojitě zaslepených, kontrolovaných klinických hodnoceních. Dvě zahrnovala více než 1 200 pacientů ve věku od 12 let, z nichž přibližně pětinu tvořili dospívající ve věku 12–17 let. Třetího klinického hodnocení se zúčastnilo 330 dětí ve věku 2–11 let. Ve všech případech byl ruxolitinib porovnáván s krémem bez účinné látky (vehikulum). Pacienti měli mírnou až středně závažnou AD postihující 3–20 % tělesného povrchu. Průměrný rozsah postižení činil 10,5 % (mladší děti) a 9,8 % (od 12 let).

Po osmi týdnech dosáhlo zhojení nebo téměř úplného zhojení kožních projevů 57 % dětí ve věku 2–11 let léčených ruxolitinibem oproti 11 % ve skupině s vehikulem. U pacientů od 12 let činil tento podíl 54 % oproti 15 % při používání vehikula. Obdobné výsledky byly zaznamenány také ve druhém klinickém hodnocení této věkové skupiny.

Dlouhodobá léčba podle potřeby umožňuje udržení příznivého stavu kůže

Po dokončení osmitýdenních klinických hodnocení mohli pacienti pokračovat v používání ruxolitinibu podle potřeby až po dobu jednoho roku, přičemž přípravek aplikovali při opětovném výskytu známek a příznaků AD.

Na konci ročního sledování mělo zhojené nebo téměř zhojené kožní projevy přibližně 75 % pacientů pokračujících v léčbě, konkrétně 72,3 % dětí ve věku 2–11 let a 77,8 % pacientů od 12 let. Průměrný souhrnný počet dnů bez nutnosti aplikace přípravku odpovídal téměř pěti měsícům u mladších dětí a 4,5 měsíce u starších pacientů. Současně se zmenšovala plocha kůže postižená atopickou dermatitidou. U dětí ve věku 2–11 let se průměrný rozsah postižení snížil z 11,1 % na 1,9 % tělesného povrchu a u pacientů od 12 let z 9,6 % na 1,4 %.

Při interpretaci dlouhodobých výsledků je však nutné zohlednit otevřené uspořádání navazující fáze, v níž pacienti i lékaři věděli, že je podáván aktivní přípravek. Tyto údaje proto poskytují méně robustní důkazy než úvodní randomizovaná kontrolovaná klinická hodnocení. Přesto naznačují, že intermitentní podávání ruxolitinibu může přispívat k dlouhodobému udržení příznivého stavu kůže.

Bezpečnost a snášenlivost léčby

Bezpečnost lokálního ruxolitinibu byla hodnocena během osmitýdenních klinických hodnocení i při následném ročním používání podle potřeby. Mezi nežádoucí příhody zaznamenané u nejméně 1 % pacientů během úvodní léčby patřily zejména infekce dýchacích cest, průjem, infekce ucha, změny počtu některých bílých krvinek a lokální reakce v místě aplikace, například podráždění, bolest nebo svědění.

Při ročním sledování byly u nejméně 3 % dětí ve věku 2–11 let hlášeny především respirační a gastrointestinální infekce, horečka a zvracení. U pacientů od 12 let se s četností alespoň 3 % vyskytovaly zejména infekce dýchacích cest, bolest hlavy, bronchitida a chřipka. Uvedené příhody nemusejí mít příčinnou souvislost s léčbou.

Praktické aspekty topické léčby

V klinických hodnoceních byl ruxolitinib během úvodních osmi týdnů aplikován dvakrát denně na postižené oblasti kůže, včetně citlivých lokalizací, například obličeje. Léčba byla používána při postižení nejvýše 20 % tělesného povrchu. V následné 44týdenní prodloužené fázi byl přípravek aplikován dvakrát denně podle potřeby při návratu příznaků onemocnění.Podle amerických informací o přípravku má být aplikace ukončena po odeznění příznaků, jako jsou svědění, vyrážka a zarudnutí. U pacientů od 12 let nemá spotřeba překročit jednu 60g tubu týdně, zatímco u dětí ve věku 2–11 let jednu 60g tubu za dva týdny. Přípravek je určen výhradně k použití na kůži a nesmí být aplikován do očí, úst ani vaginy. Pokud během osmi týdnů nedojde ke zlepšení, je doporučena konzultace s ošetřujícím lékařem.

Význam pro klinickou praxi

Výsledky klinického programu ukazují, že lokální ruxolitinib může představovat účinnou možnost zvládání mírné až středně závažné AD u vybraných pacientů. Již po osmi týdnech léčby dosáhla více než polovina léčených zhojení nebo téměř úplného zhojení kožních projevů, přičemž účinnost byla prokázána jak u dětí ve věku 2–11 let, tak u dospívajících a dospělých.

Dlouhodobé výsledky navíc naznačují, že používání přípravku podle potřeby může umožnit udržení příznivého stavu kůže při současném omezení rozsahu postižených oblastí a dosažení delších období bez nutnosti aplikace léčby. Tyto poznatky jsou důležité zejména vzhledem k chronickému a recidivujícímu charakteru AD.

Zdroj: https://www.opzelura.com/