Zlepšit sekundární prevenci kardiovaskulárních příhod může „cholesterolová mapa“ Česka

Jak doložila recentní popisná kohortová studie CEEOR, v České republice nejsou příliš dodržována doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních (KV) příhod u pacientů ve vysokém nebo velmi vysokém riziku. Přesnější data přispívající k řešení této rezervy přináší nyní projekt reportování dat z laboratoří, konkrétně pak jeden z jeho výstupů – tzv. cholesterolová mapa. Ta poměrně podrobně ukazuje, jak jsou na tom jednotlivé lokality s kontrolou LDL cholesterolu – jedním ze zjištění je, že rozdíly mohou být poměrně značné. 

Evropská kardiologická společnost v aktuálních guidelines zdůrazňuje význam intenzivní hypolipidemické terapie s cílem razantního snížení hladiny LDL cholesterolu – u pacientů s vysokým rizikem pod 1,8 mmol/l, u osob s velmi vysokým rizikem pod 1,4 mmol/l, a pokud do 2 let od prodělání KV příhody dojde k další, měla by být cílová hladina LDL cholesterolu 1 mmol/l, přičemž zásadní úlohu v sekundární prevenci KV příhod prokázaly PCSK9i (inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9). Studie CEEOR analýzou dat 97 211 pacientů hospitalizovaných kvůli infarktu myokardu, která byla publikována letos v dubnu, ukazuje, že v období, které je pro ně nejrizikovější z hlediska možného opakování KV příhody, v drtivé většině případů neměli předepsánu, a tudíž neužívali intenzivní hypolipidemickou léčbu, která zmíněné riziko prokazatelně snižuje.1,2 Ve sledovaném období tedy v České republice nebyla dodržována doporučení ESC pro sekundární prevenci KV příhod u rizikových a vysoce rizikových pacientů.

Snaha o zlepšení centralizací dat z laboratoří

Situaci by podle slov prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, měla zlepšit centralizace výsledků klíčových laboratorních vyšetření v rámci Národního kardiovaskulárního (NKV) plánu.3 Údaje od poskytovatelů péče shromážděné v Národním zdravotnickém informačním systému (NZIS) mají být dostupné zdravotním pojišťovnám, v eZkartě pacienta a zpět poskytovatelům (viz schéma 1). Jak uvedl prof. Dušek, sběr je zaměřen na velké a střední laboratoře. Malé, což jsou většinou ordinace lékaře s vlastním identifikačním číslem (z nichž 53 % má méně než 100 výkonů za měsíc), záměrně nebyly oslovovány. Získané údaje jsou porovnávány s daty Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) za období od roku 2023 až po 3. čtvrtletí 2025.

V případě hodnot celkového cholesterolu bylo za rok 2024 odevzdáno 86,7 % výsledků očekávaných podle NRHZS a k 30. 9. 2025 o nemnoho více (87,9 %). Pokrytí populace tímto vyšetřením za období let 2020–2024 podle pilotních dat ukazuje tabulka 1. 

Zdroj: prezentace prof. Ladislava Duška

Tab. 1 Vyšetření celkového cholesterolu v letech 2020–2024 – pilotní data z NRHZS

Zdroj: prezentace prof. Ladislava Duška

Blíže se prof. Dušek soustředil na výsledky vyšetření hodnot celkového cholesterolu za období 2020 až 2024 u dvou věkových skupin osob, a sice 45–64 let a 65+ (obr. 1 a 2):Blíže se prof. Dušek soustředil na výsledky vyšetření hodnot celkového cholesterolu za období 2020 až 2024 u dvou věkových skupin osob, a sice 45–64 let a 65+ (obr. 1 a 2):

• V populaci 45–64letých (n = 2 949 908) podstoupilo alespoň jedno vyšetření podle NRHZS 83,6 % (2 466 842) osob, většina výsledků vyšetření z laboratoří byla předána u 72,4 % (2 136 659) osob, o sledování trvající ≥ 3 roky se jednalo u 38,7 % (1 141 855) osob. Skupinu, jejíž výsledky nebyly předány nebo byly významně neúplné, tvořilo 11,2 % (330 183) osob, bez vyšetření zůstalo podle NRHZS 16,4 % (483 066) osob.
• V populaci 65letých a starších (2 296 440) mělo v NRHZS alespoň jedno vyšetření 85,1 % (1 954 936) osob, předánu většinu vyšetření z laboratoří 74,4 % (1 708 701), o sledování trvající ≥ 3 roky se jednalo u 52 % (1 193 381) osob. Skupinu, jejíž výsledky nebyly předány nebo byly významně neúplné, tvořilo 10,7 % (246 235) osob, bez vyšetření zůstalo podle NRHZS 14,9 % (341 504) osob.

Obr. 1 „Cholesterolová mapa“ ČR v letech 2020–2024 – věková skupina 45–64 let

Zdroj: prezentace prof. Ladislava Duška

Obr. 2 „Cholesterolová mapa“ ČR v letech 2020–2024 – věková skupina ≥ 65 let

Zdroj: prezentace prof. Ladislava Duška

Mapy zcela zřetelně dokládají, zda a jakou měrou se daří snižovat průměrné hodnoty cholesterolu v jednotlivých oblastech Česka, umožňují tedy i rychlé porovnání.

Preventivní prohlídky u praktického lékaře: asi 60% účast

Jak moc Češi podstupují preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře (VPL) nebo praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD)? I zde prof. Dušek doplnil statistická data z NRHZS, v tomto případě získaná od osob s vykázanými výkony 01021, 01022 u odbornosti 001 (VPL) nebo s výkony 02021, 02022, 02031, 02032 u odbornosti 002 (PLDD).
V roce 2023 činil podíl lidí, kteří v průběhu předchozích dvou let (2022/2023) absolvovali preventivní prohlídku u praktického lékaře, v rámci celé České republiky 58,9 %, největší byl v Olomouckém kraji (63,1 %) následovaném Moravskoslezským (62,5 %) a Ústeckým krajem (61,6 %), naopak nejmenší byl v Plzeňském kraji (52,1 %) a pod celostátním průměrem se nacházelo i hlavní město Praha (56,6 %).
V letech 2023 a 2024 si podle dat z roku 2024 česká populace v tomto ohledu vedla o trochu lépe. Celorepublikový výsledek činí 62 %, nejlépe si vedli opět obyvatelé Olomouckého kraje (64,7 %), Moravskoslezského (64,3 %) a tentokrát Ústeckého kraje (63,4 %), nad celorepublikový výsledek se dostaly i kraje Královéhradecký a Pardubický (shodně 62,1 %), naopak nejhorší výsledek má opět Plzeňský kraj (54,8 %) a výsledek v hlavním městě Praze nadále zůstal pod celostátním průměrem (58,9 %).

Eva Srbová

Zdroje: 

1. CEEOR Report. Hypolipidemic therapy patterns in post-acute cardiovascular event patients. CEEOR, 8. 4. 2025.
2. Srbová E. Pacienti po infarktu myokardu v ČR nedostávají inhibitory PCSK9, případně čekají přes rok [online, cit. 6. 8. 2026]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/medisekce/kardiologie/infarkt-myokardu/pacienti-po-infarktu-myokardu-v-cr-nedostavaji-inhibitory-pcsk9-pripadne-cekaji-pres-rok/#
3.  Dušek L. Národní kardiologický informační systém (NKIS): Nová data za rok 2024, predikce vývoje a dalších kroků. Prague Prevention, 22.1. 2026.