Agonisté GLP 1 představují obrovskou příležitost, kterou (skoro) nevyužíváme
„Neměli bychom diskutovat o tom, komu léčbu poskytnout, ale spíše o tom, jak ji zpřístupnit co největšímu počtu pacientů. Samozřejmě existují…
Hypertenze, dyslipidémie a nově i obezita – tři klíčové kardiovaskulární rizikové faktory, které dnes může lékař cíleně ovlivnit i v rámci primární péče. Podle doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., předsedy Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, je moderní léčba obezity účinná, ale nestačí ji jen nasadit – musí být správně vedena, provázána s režimem i motivací pacienta. V rozhovoru z XIX. jarní interaktivní konference SVL popisuje možnosti využití analog GLP-1, jejich indikační kritéria i přetrvávající limity dostupnosti.
Uvolněním nových léků se podle mě rozšiřuje prostor pro skutečnou intervenci ze strany praktických lékařů. Často přetrvává představa, že si za obezitu mohou pacienti sami – ale musíme si uvědomit, že u řady z nich, a možná i u většiny, hraje roli genetická dispozice. Není to jen otázka vůle nebo režimových opatření.
Tito pacienti potřebují zásadní pomoc – jak při nastavení racionálního stravování, tak při vedení k pohybu a celkovému hubnutí. A právě k tomu dnes máme k dispozici nové léky, jejichž účinnost je jasně prokázána a jež přinášejí velmi pozitivní výsledky.
To je samozřejmě přesně definováno v doporučeních. Jsou určena pro pacienty s BMI nad 27 kg/m2 v kombinaci s přidruženou patologií nebo pro pacienty s BMI nad 30 kg/m2. Ale klíčová je i motivace – pacient musí být připraven tyto léky opravdu užívat, dodržovat nutná režimová opatření a spolupracovat s lékařem.
Anamnéza začíná samozřejmě u rodinné zátěže – tedy zda v rodině není genetická dispozice k obezitě. Ta může být dána nejen geneticky, ale také způsobem stravování nebo stylem, jak se v rodině řeší stres a různé životní situace.
Dále sledujeme vývoj u samotného pacienta – kdy obezita začala, jaký byl její průběh. U žen se často objevuje v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím nebo dalšími významnými životními událostmi.
A pokud se rozhodneme pro léčbu, vždy musí být součástí takzvaná terapeutická triáda: režimová opatření, farmakoterapie – která je dnes už poměrně komfortní – a podpora fyzické aktivity.
Řekl bych, že jsme na dobré cestě, ale zatím bych neřekl, že je to zcela vyřešeno. A pokud by se tato terapie měla skutečně dostat ke všem, kdo na ni mají – obrazně řečeno – nárok, tak se domnívám, že kapacity stále nejsou dostatečné.
Zatím to vypadá poměrně dobře. Samozřejmě je nutné respektovat souhrn údajů o přípravku (SPC) a známé kontraindikace, ale v tuto chvíli se nezdá, že by zde byl nějaký zásadní problém.
„Neměli bychom diskutovat o tom, komu léčbu poskytnout, ale spíše o tom, jak ji zpřístupnit co největšímu počtu pacientů. Samozřejmě existují…
Prevalence metabolicky podmíněného steatotického onemocnění jater (MASLD) u pacientů s obezitou dosahuje až 80 procent. Kardiovaskulární (KV)…
Nástup nových antiobezitik vycházejících z patofyziologie inkretinového systému je možná největší revolucí současné medicíny. Stále více se ukazuje,…
Agonisté receptoru pro GLP-1, dosud vnímaní především jako účinná antidiabetika a léky pro léčbu obezity, mohou mít širší terapeutický potenciál.…