Z konference ONKO PACIENT zaznělo: Prevence HPV karcinomů začíná očkováním

Prof. Chlíbek nejprve připomněl, že očkování proti HPV chrání před nejčastějšími onkogenními typy viru, zejména HPV-16 a HPV-18. Tyto dva typy jsou odpovědné až za 70 % karcinomů děložního hrdla. „HPV infekce je prokazatelnou příčinou téměř 100 % případů tohoto karcinomu, a proto očkování představuje první skutečně protinádorovou vakcínu, která dokáže zabránit vzniku zhoubného nádoru,“ uvedl prof. Chlíbek.

Virus HPV je spojen nejen s karcinomem děložního hrdla, ale také s karcinomy anu, vaginy, vulvy a orofaryngu. Až 80 % žen i mužů se s infekcí HPV během života setká, nejčastěji na začátku sexuální aktivity. Některé práce dokládají, že většina osob se nakazí pouze jedním typem HPV, ale přibližně 80 % infikovaných může být v průběhu života exponováno i dalším typům viru. Proto má očkování význam nejen pro mladé dívky, ale i pro chlapce a dospělé osoby, protože chrání před novou infekcí jinými typy HPV, které vakcína pokrývá.

Infekce HPV se nejčastěji získává v prvních pěti letech sexuální aktivity. V tomto období dochází k nejvyšší míře kolonizace epitelu děložního hrdla virem, který může v buňkách přetrvávat, a následně vznikají prekancerózy až invazivní karcinomy. Většina žen se sice infekce spontánně zbaví, ale u části z nich virus přetrvává a dochází k maligní transformaci.

Vakcíny proti HPV a očkování

První vakcína proti HPV byla uvedena v roce 2006 a chránila proti dvěma onkogenním typům – HPV-16 a HPV-18. V roce 2007 následovala čtyřvalentní vakcína a od roku 2015 je k dispozici devítivalentní vakcína, která kromě onkogenních typů chrání i proti typům způsobujícím genitální bradavice.

Unikátnost této vakcíny spočívá v rekombinantní DNA technologii, která se pro přípravu vakcín proti HPV využívá k produkci virových proteinů (L1 kapsidových proteinů) v kvasinkách, které jsou pak použity k vytvoření virus-like particles (VLPs). Tyto částice neobsahují žádnou DNA viru, a proto nemohou způsobit infekci, ale stimulují imunitní systém k tvorbě ochranných protilátek. Aby byla imunitní odpověď dostatečně silná, obsahuje vakcína adjuvans.

Mechanismus ochrany spočívá v tom, že protilátky vytvořené po očkování cirkulují v krvi a sliznicích a při kontaktu s HPV se na virus naváží, čímž mu zabrání proniknout do epitelu děložního hrdla.

Účinnost HPV vakcíny proti prekancerózám (stupeň CIN 2 a CIN 3) dosahuje 92–95 %. To znamená, že ve skupině očkovaných žen, dívek a mužů je výskyt HPV infekce a následného karcinomu děložního hrdla o 90–95 % nižší než u neočkovaných.

Očkování proti HPV se doporučuje jako:

• rutinní očkování dívek a chlapců ve věku 11–14 let, dvě dávky s odstupem nejméně 6–12 měsíců, protože jejich imunitní odpověď je nejintenzivnější;
• záchytné očkování ve věku 15–26 let, bez ohledu na pohlaví, tři dávky ve schématu 0, 2, 6 měsíců;
• očkování po prodělané infekci HPV.

Vakcína se podává intramuskulárně (obvykle do deltového svalu), očkování lze zahájit již od 9. roku věku, horní věková hranice není stanovena.

V České republice je očkování proti HPV hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pro dívky a chlapce ve věku od 11 do 14 let (nejpozději do dne před dovršením 15 let).

Karcinom děložního hrdla patří mezi nejčastější nádory žen ve věku 15–45 let. „Statisticky lze říci, že v České republice každých 29 hodin zemře jedna žena na karcinom děložního hrdla – tedy více žen, než kolik jich ročně zahyne při dopravních nehodách,“ řekl prof. Chlíbek.

Očkování proti HPV je proto podle něj nesmírně důležité. Díky němu by se karcinom děložního hrdla mohl stát prvním onkologickým onemocněním, které se podaří celosvětově eliminovat. Je k tomu však nutné splnit tři klíčové cíle iniciativy WHO „90–70–90“:

• 90 % dívek do 15 let věku bude plně očkovaných,
• 70 % žen ve věku 35 a 45 let podstoupí screening vysoce výkonným testem,
• 90 % žen s onemocněním děložního hrdla bude mít přístup k léčbě.

„Česká republika splňuje cíle ve screeningu i v dostupnosti léčby, ale stále zaostáváme v proočkovanosti. Věřím však, že máme potenciál tento cíl naplnit a jednou dosáhneme nulového výskytu karcinomu děložního hrdla i dramatického poklesu dalších HPV-asociovaných nádorů. Proočkovanost ale pomalu stoupá. U dívek narozených v roce 2010 byla proočkovanost v loňském roce 78 %. Není to ještě cílových 90 %, ale trend je postupně vzestupný. Dobrou zprávou je, že převažují ročníky, u nichž se očkuje v optimálním věku kolem 11 let. Tyto dívky jsou imunologicky naivní, tedy dosud se nesetkaly s HPV infekcí, což zvyšuje účinnost očkování. Podobný trend vidíme i u chlapců, kdy proočkovanost činí přibližně 56 %, přičemž i zde je nejčastější věk očkování kolem 11 let. Postupně se tedy zvyšuje proočkovanost i u mužské populace.“

Prof. Chlíbek dále upozornil na to, že i po prodělané infekci HPV přináší vakcinace benefit. Studie podle něj ukazují, že očkování žen po konizaci děložního čípku snižuje riziko recidivy onemocnění o 60 až 70 %. „Očkování má tedy smysl i u žen, které již infekci prodělaly, zejména pokud začínají nový sexuální život nebo mají nového partnera. V takovém případě se mohou nakazit jinými typy HPV, proti nimž dosud nebyly chráněny. Až 80 % žen se během života s HPV infekcí setká, často jen s jedním typem, ale v průběhu života se mohou nakazit i dalšími. Proto má očkování význam i ve vyšším věku,“ řekl prof. Chlíbek.