Studie, na které stojí farmakologická ochrana fertility u onkologických pacientek

Ochrana fertility je důležitým aspektem péče o mladé ženy se zhoubným nádorem, zvláště pak tam, kde léčba probíhá s kurativním záměrem. Poměrně zásadní výsledky, které by mohly být snadno implementovány do terapeutických algoritmů, přinesla studie třetí fáze S0230/POEMS, financovaná z federálních zdrojů USA. Její závěry byly zveřejněny v roce 2014 na zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) a následně publikovány v časopise New England Journal of Medicine. Hlavní výsledky i následné analýzy pak změnily péči o dětské a mladé pacientky. Studie ukázala, že přidání LHRH analoga goserelinu ke standardní chemoterapii u žen s časným hormonálně negativním karcinomem prsu přispívá k zachování reprodukčního zdraví. Pacientky, které dostávaly goserelin, měly o 65 procent nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine ovariální selhání, ve srovnání se ženami léčenými pouze chemoterapií. S větší pravděpodobností také úspěšně počaly a porodily zdravé dítě. Poněkud překvapivým zjištěním bylo to, že goserelin vedl i k prodloužení celkového přežití.

„Tyto výsledky nám dávají jednoduchou možnost, jak pomoci ženám nejen s karcinomem prsu, ale možná i s jinými nádory. Goserelin se jeví nejen jako účinný, ale také jako vysoce bezpečný,“ řekla hlavní investigátorka studie Halle Mooreová z Clevelandu.

Ovariální selhání je častým nežádoucím účinkem chemoterapie. V této studii bylo definováno jako potvrzení postmenopauzálních hodnot folikulostimulačního hormonu a vymizení menstruace. Riziko ovariálního selhání závisí na typu a dávce chemoterapie, věku pacientky a velmi pravděpodobně i na fázi ovariálního cyklu, ve které je chemoterapie aplikována.

Goserelin dočasně potlačuje ovariální funkci, pacientka se tak nachází v uměle navozeném postmenopauzálním stavu. Předpokládá se, že to ochraňuje folikuly před poškozením chemoterapií. Tento lék se široce používá v asistované reprodukci ke kontrole ovulace. LHRH analoga se také využívají k hormonální terapii pokročilého karcinomu prostaty či hormonálně pozitivního karcinomu prsu. V této studii 257 premenopauzálních žen s hormonálně negativním karcinomem prsu ve stadiu I až IIIa bylo randomizováno buď ke standardní léčbě chemoterapií založenou na cyklofosfamidu, nebo do skupiny s chemoterapií a goserelinem. Goserelin byl aplikován injekčně jednou měsíčně, první aplikace proběhla týden před zahájením chemoterapie. Dva roky od zahájení léčby bylo ovariální selhání potvrzeno u osmi procent žen ze skupiny léčené goserelinem a u 22 procent žen, které byly léčeny standardně. Mezi ženami léčenými goserelinem otěhotnělo 21 procent, v kontrolní skupině to byla polovina – 11 procent. Mezi oběma rameny nebyl přitom signifikantní rozdíl v počtu žen, které uváděly, že se snaží o početí.

Minimálně jedno dítě porodilo šestnáct žen (15 procent) v goserelinové větvi (a další tři jsou těhotné v době uzavření dat), ve skupině, která dostávala pouze chemoterapii, to bylo sedm pacientek (plus další dvě těhotenství). Goserelin nebyl spojen se zvýšeným rizikem potratu nebo ukončení těhotenství.

Goserelin také pozitivně ovlivnil přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití. Po přepočtu podle stadia onemocnění je u žen, které tento lék dostávaly, o 50 procent větší pravděpodobnost, že budou naživu po pěti letech od začátku léčby.