Přeskočit na obsah

Motivace mohou zvýšit ochotu k očkování

Na posilovací dávku očkování se chystá polovina těch, kteří měli po předchozích dávkách nežádoucí účinky, a tři čtvrtiny těch, kdo je neměli.

Podle výzkumu společnosti PAQ Research je k očkování třetí dávkou ochotných 46 procent dospělých. Ochotu k očkování třetí dávkou vyjadřuje 67 procent lidí, kteří jsou již očkovaní a mohou na ni jít. Ochota jít na posilovací dávku očkování výrazně souvisí s předchozími zkušenostmi po první nebo druhé dávce. Lidé, kteří po očkování měli středně závažné nežádoucí účinky, jsou k třetí dávce očkováni ochotni v 56 procentech případů. Ti, kteří středně závažné nežádoucí účinky neměli, jsou ochotni v 73 procentech případů. Tato souvislost existuje i v rámci věkových skupin.

Podle PAQ Research by tedy měl stát, pokud chce posílit ochotu lidí očkovat se posilovací dávkou vakcín proti covidu, zaměřovat na redukci nejistot, které může ovlivnit – například nabízet po očkování plnou nemocenskou v případě nežádoucích účinků.

Očkovaní věří, že to má smysl. Neočkovaní vidí jen pragmatické výhody

Očkovaní podle průzkumu častěji věří, že očkování redukuje šíření a chrání jím i další rizikové lidi (65 %), že pomohou k omezení vzniku nových mutací (49 %) a že vakcinace má smysl kvůli long‑covid, tedy riziku dlouhodobých následků onemocnění (49 %). Neočkovaní těmto argumentům důvěřují zcela minimálně. Naopak velmi často říkají, že očkování má pro mladé a zdravé lidi pouze pragmatické výhody v umožnění cestování apod. (58 %), a věří více přirozené imunitě než vakcinaci (52 %). Tento pohled je naopak málo častý u očkovaných.

Významná část lidí by mohla změnit svou ochotu k očkování, pokud by byla zavedena kombinace nových negativních i pozitivních motivací. Průzkum naznačuje, že by se ochota k očkování mohla zvýšit ze 72 procent dospělých až na 80 procent. Desetina neočkovaných říká, že by je k očkování motivovalo, pokud by se v restauracích a akcích vymáhaly covid pasy (potvrzení o očkování či negativním testu). Sedm procent neočkovaných by motivovalo, pokud by se na pracovištích museli testovat neoočkovaní. Celkem tyto „měkké“ negativní motivace mohou zvýšit ochotu očkování ze 72 na zhruba 75 procent. K většímu zvýšení ochoty je nutno tato opatření kombinovat s pozitivními nefinančními motivacemi zaměřenými na redukci nejistoty, tedy 100% nemocenská v době po očkování v případě nežádoucích účinků, možnost vybrat si typ vakcíny po diskusi s praktickým lékařem, velmi snadná dostupnost bez registrace ve všech místech ČR. Pak lze podle odpovědí respondentů očekávat nárůst ochoty minimálně na 80 procent.

„Dárky fungovat nebudou. Opatření musejí snižovat nejistotu – plná nemocenská v době po očkování, možnost výběru vakcíny po konzultaci s praktikem a tak dále,“ uvedl k tomu sociolog Daniel Prokop.

Očkovaní rodiče nechají častěji očkovat děti

Výzkum se zaměřil také na ochotu rodičů očkovat své děti proti COVID‑19. V přístupu k očkování dětí a mladistvých se velmi liší postoje podle věku – děti nad 12 let by nechalo očkovat 52 procent rodičů (vč. již očkovaných), děti pod 12 let v případě schválené vakcíny jen 29 procent. Očkovat děti a mladistvé by nechali výrazně častěji rodiče, kteří jsou sami naočkovaní. Je tak pravděpodobné, že se společnost rozdělí na domácnosti, v nichž jsou očkované všechny generace, a ty, které jsou napříč generacemi nechráněné.

Zdroj: PAQ Research