Petr Šonka: Nová náplň preventivních prohlídek nás staví mezi špičku
Podcast vychází ve dvou verzích. Volně dostupná je úvodní část, plné znění je k dispozici pro předplatitele podcastu.
Plný obsah je dostupný pouze pro předplatitele podcastů.
Z lékařských fakult vyšel první silnější ročník absolventů. Jenže do ordinací praktiků jich více nepřišlo, uvádí Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, v podcastu Druhý názor. „Přestože předtím lidé směřovali do primární péče, letos je vysály nemocnice. Máme systém rezidenčních míst u praktických lékařů. Není jich dostatek, a i když máme rezidenční místo, nemůžeme z té dotace lékaři dát víc než 37 000 korun hrubého. Co slyším, tak nemocnice se utrhly a běžně se do nich nastupuje za 60 000 měsíčně. A mnohdy to jsou nemocnice, které by, kdybychom měli racionálně vybudovanou strukturu poskytovatelů, ani na mapě akutních lůžkových zařízení být neměly. A ty nám dneska vysávají personální zdroje, které bychom potřebovali v primární péči a obecně ambulantním sektoru. Personální zdroje se kumulují jinde, než se nám kumulují pacienti, kteří naopak ambulantní péči vyhledávají víc než v minulosti.“ Nedostatek kapacit přitom brání silnějšímu tlaku na kvalitu primární péče: „Pro všechny je to těžké. Mnohdy se tváříme, že je lepší, že tam vůbec je někdo v bílém plášti.“
Novela vyhlášky o preventivních prohlídkách, která byla vydána 13. října, je skutečný krok k posílení prevence. V některých ohledech je ambiciózní. „Největší změna je vyšetření lipoproteinu (a). Je to úplná novinka. Na evropské úrovni se o jeho zařazení do preventivních prohlídek začalo diskutovat, my to tam budeme mít asi jako první země. Totéž se dá říct o sledování NT-proBNP jako markeru, který má odhalit asymptomatická stadia chronického srdečního selhání u rizikových osob. Nová náplň preventivních prohlídek nás staví mezi světovou špičku,“ říká Petr Šonka. „Myslím si, že je namístě věnovat prevenci větší pozornost, protože jsme země, která má velmi vysoký výskyt kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnost na ně.“ Jen do laboratorních vyšetření určených k včasnému odhalení onemocnění a rizik dají zdravotní pojišťovny hrubým odhadem přes 400 milionů korun ročně navíc.
Další požadavek v rámci reformy primární péče, se kterým Šonka půjde za novým vedením ministerstva zdravotnictví, je zrušení preskripčních omezení, která nedovolují praktikům předepisovat některé léky. „Pokud si opravdu seriózně klademe za cíl prodloužit délku života Čechů ve zdraví, znamená to začít léčit chronická onemocnění v jejich časných stadiích. To nemůže udělat nikdo jiný než praktický lékař. Proto potřebujeme zrušit ta preskripční omezení.“
Řeč došla i na změnu v zajišťování lékařské pohotovostní služby – od ledna to bude nově úkolem zdravotních pojišťoven. Budou mít větší páku na ambulantní lékaře, aby chodili na pohotovosti sloužit? „Vžila se mylná představa, že by bylo potřeba k pohotovostem někoho nutit. Pokud ale budou LPS zaplaceny, budou na místech, kde mají být, a bude se tam dělat práce, která dává smysl, tak nebude problém získat pro ně personál,“ říká Šonka.
Podcast Druhý názor je dostupný i v podcastových aplikacích Spotify a Forendors.