Spočívá budoucnost hodnocení vaginálního nálezu při porodu v cervikometrii?
Všechny dosud používané fetální monitory jsou určeny k zachycení malého počtu (< 2 %) plodů s acidémií a hypoxií v průběhu porodu. Většinu komplikovaných porodů ovšem představují nepostupující porody a mnohé porody komplikované hypoxií a acidémií jsou současně pomalu progredující. Nejčastější indikací k císařskému řezu je děložní dystokie, která je příčinou 670 000 z přibližně 1 200 000 porodů, které císařským řezem v USA každoročně končí. Zhruba u poloviny všech žen je indikováno podání oxytocinu z důvodu indukce porodu nebo sekundárně slabé děložní činnosti a 80 % pacientek s poruchami děložní činnosti na oxytocin reaguje. Nejpodstatnější informací, kterou gynekolog/porodník potřebuje zhodnotit, aby mohl správně diagnostikovat a reagovat na abnormální vývoj porodu, je stav děložního hrdla a vztah naléhající části plodu k pánevním rovinám, což lze zjistit vaginálním vyšetřením. Jak ovšem vyplývá z tohoto článku, má vaginální vyšetření své limity, stejně jako je mají předchozí pokusy, jejichž cílem bylo vynalezení takových přístrojů, které by měřily dilataci děložního hrdla a branky – tedy cervikometrii. Zdá se, že budoucnost má Barnevův cervikometr, což je cervikometr schválený pro používání v Evropě. Nabízíme vám přehled hodnotící jeho použití, dosavadní výsledky a potenciální budoucnost využití této metody. Limity palpačního vaginálního vyšetření
Bimanuální palpační vyšetření hodnotící průběh porodu je limitující v několika směrech.
Dilatace hrdla a branky. Zjišťováním, jak přesně lze vaginálním vyšetřením zhodnotit dilataci děložního hrdla a branky, se zabývalo již několik výzkumníků. Protože neexistuje žádný „zlatý standard“ pro stupeň dilatace, srovnávali výsledky palpačních vyšetření dvou vyšetřujících nebo zkoumali výsledky několika jednotlivců na modelu děložního hrdla. Studie se dvěma vyšetřujícími prokázaly průměrnou variabilitu vaginálního vyšetření o 1 až 2 cm, ale zjistily, že může jít o rozdíl až 6 centimetrů. Ze studií s modely děložního hrdla vyplývá, že pouze polovina lékařů se v hodnocení vaginálního nálezu strefila do limitu 1 cm. Tufnell a spol. prokázali, že palpační vyšetření se shodovalo u jednoho vyšetřujícího (šlo o jednotlivce konstantně hodnotícího správně, jednotlivce konstantně nadhodnocujícího a konstantně podhodnocujícího) pouze ve 33 % případů, z čehož vyplývá, že opakované vyšetření jediným lékařem má své limity.
...
Komentář
Autor: MUDr. Radovan Vlk
S termínem cervikometrie se v porodnictví setkáváme zejména v oblasti ultrazvukové diagnostiky, kdy ho běžně používáme k označení ultrazvukového měření hrdla děložního a oblasti vnitřní branky jako prediktivního markeru předčasného porodu. Ve výše uvedeném článku je však termín „cervikometrie“ vztažen ke zcela jiné problematice, a to hodnocení dilatace hrdla děložního v průběhu běžícího porodu. V tomto smyslu je lépe používat celý název „cervikometrie za porodu“. V angloamerické literatuře se můžeme setkat i s výrazem cervimetrie za porodu („cervimetry“). Autoři sdělení popisují v první části článku nevýhody, nepřesnosti a limitace palpačního vyšetřování za porodu, ve druhé části historická fakta ohledně vývoje měřících přístrojů určených k posouzení průběhu první doby porodní a dále principy snímání a aplikační možnosti nejmodernějšího, tzv. Barnevova cervikometru. V závěru shrnují jeho nevýhody a výhody a snaží se nastínit možnosti využití v blízké budoucnosti. V krátkém komentáři si dovolím pouze několik poznámek z klinické praxe, neboť s využitím tohoto přístroje nemáme vlastní zkušenosti.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2006, strana 14
Zdroj: