Tři běžné mýty o mamografii
Navzdory čtyřicet let trvajícímu výzkumu se stále ještě najdou jedinci, kteří pochybují o přínosu mamografie pro screening karcinomu prsu. Proti argumentům opozice však mluví data z mnoha spolehlivých zdrojů, včetně randomizovaných kontrolovaných studií. Tyto informace jasně ukazují, že se mamografický screening vyplatí. Věřím, že většina pochybností vyplývá z neschopnosti mnoha kritiků správně pochopit fakta o mamografickém screeningu, stejně jako z jejich neschopnosti přijmout vědecké principy při zkoumání těchto dat. Existuje samozřejmě oprávněný požadavek, aby pacientky i jejich lékaři byli informováni o všech aspektech screeningu karcinomu prsu, včetně možných negativních dopadů. Protože screening podstupují zdravé ženy, jakýkoli negativní důsledek představuje „poškození“ pacientky, ke kterému by nebylo došlo, pokud by screening neabsolvovala. To platí o všech screeningových testech. Mezi potenciální újmu ženy můžeme počítat strach, nepohodlí a obtíže při absolvování mamografického vyšetření. Pozitivní výsledky testu si vyžádají další následná vyšetřování, což vyvolá u pacientky ještě větší obavy. Dodatečným snímkováním nebo sonografií může být snadno vyvráceno mnoho falešně pozitivních mamografických výsledků, ale některé otázky může vyřešit pouze invazivní zákrok. Abychom nalezli jen několik případů karcinomu, velké množství žen podstoupí biopsii kvůli něčemu, co se později ukáže být benigní záležitostí. Pokud je biopsie pozitivní, některé ženy projdou agresivní léčbou, která u nich může vyvolat nejrůznější komplikace, a vzácně i smrt, aniž by věděly, zda léčba pro ně skutečně znamená přínos.
…
Komentář
Autor: MUDr. Pavel Strnad, CSc.
Snad žádná sceeningová metoda nepřinesla tolik různých názorů a kontroverzí jako mamografie. Bohužel, zatím žádný screeningový test – ani mamografie – nemá stoprocentní efektivitu. V této souvislosti se hovoří o senzitivitě a specificitě mamografie a procentu falešně pozitivních či falešně negativních nálezů, prakticky je to však čekání na preklinickou manifestaci nádoru.■ Senzitivita: schopnost detekce karcinomu prsu, je-li skutečně přítomen.
■ Specificita: pravděpodobnost správně identifikovat ženu jako zdravou při neexistenci karcinomu.
Přibližně 10 % karcinomů prsu není schopna mamografie detekovat. Jedná se především o lobulární typ invazivního karcinomu prsu a o nádory, které nevytvářejí mikrokalcifikace. Maximum výskytu těchto nádorů je právě v mladším věku života ženy, mezi těmi kontroverzními 40 až 49 lety. K prvnímu mýtu nutno připomenout, že věk 50 let nebyl definován na základě nějaké rozumné úvahy, spíše jde dedukci statistiků. V tomto věku se očekává přechod ženy do období menopauzy a dokončení involučních procesů v prsu. Senzitivita mamografie a záchytnost časných stadií karcinomu po dosažení involuce je vyšší. Nižší míra senzitivity a specificity mamografického vyšetření u žen mladších než 50 let působí opoždění diagnózy a screeningový proces prodražuje. Vyšší frekvence falešně pozitivních nálezů a nutnost dalších kontrol a biopsií zvyšuje psychickou traumatizaci takto postižených žen. Je tedy zapotřebí plánované procedury a jejich význam ženě dostatečně vysvětlit. Podobně jako u jiných solidních nádorů platí, že jejich prognóza závisí především na včasné detekci, tedy na velikosti nádoru. Lokální léčba neovlivní délku přežití, proto ten ústup od radikálních výkonů ke konzervativní chirurgii prsu a v poslední době i axily. Cílem screeningu je redukce mortality.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 5/2004, strana 40
Zdroj: