Chystaná strategie pro diabetes řeší cestu pacienta i vzdělávání lékařů

Diabetologů je málo. Už nechtějí mít nejdelší specializační program v Evropě. Součástí Národního diabetologického plánu má být modernizace vzdělávacího programu.

Česko by mělo v únoru příštího roku získat Národní diabetologický plán. Jak popsal na kulatém stole v Senátu náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen, ministerstvo a Česká diabetologická společnost ČLS JEP na něm pracují v úzké spolupráci.

„Usilujeme o to, do roku 2035 snížit počet nových případů diabetu 2. typu, dále o lepší kontrolu onemocnění a méně komplikací,“ shrnul Karen cíle, které má dokument sledovat.

V roce 2025 se s diabetem léčilo 1 156 709 pacientů a tento počet bude nepochybně v nejbližších letech ještě růst. Jak uvedl předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. Martin Prázný, tvorbě kvalitního strategického materiálu nahrává, že jsou nově k dispozici podrobná data o pacientech a léčbě.

Podle náměstka Karena je diabetik kvůli léčbě komorbidit po onkologickému pacientovi nejnákladnějším pacientem pro zdravotní pojišťovnu. Kvalitní strategie pro diabetes tak má význam pro celé zdravotnictví.

„Potřebujeme popsat cestu pacienta systémem a zjistit, kdy dochází ke změnám terapie, jaký je čas do komplikace, a najít klíčové body, které je potřeba zlepšit,“ uvedl Prázný. „Polovina našich pacientů nedosahuje uspokojivé kompenzace diabetu,“ zdůraznil.

Klíčem je podle něj včas investovat do prevence diabetu a do jeho kvalitní léčby. „Z mého pohledu je nejhorší, co můžeme udělat s epidemií diabetu, to, že ji nebudeme léčit nebo že ji budeme léčit málo. Potřebujeme investovat do časného screeningu, časné intenzifikace, moderních antidiabetik, moderních technologií, abychom zlepšili kompenzaci a dosáhli snížení výskytu komplikací,“ uvedl prof. Prázný. Mezi úkoly proto podle něj patří bořit úhradové bariéry, které podporují překonanou léčbu. „Měli bychom odstranit to, že si pacient, než se dostane na moderní léčbu, musí projít léčbou rizikovou sulfonylureou, což nedává v dnešní době smysl a je to ohromná bariéra,“ podotkl Prázný.

Dostupnost ambulancí, výchova mladých diabetologů

Ačkoli se očekává, že se diabetologové budou stále více soustředit na komplikované pacienty, zatímco ti dobře kompenzovaní budou využívat péči praktických lékařů, ani tak není ambulantních diabetologů dostatek. Jejich věková struktura je riziková a už dnes zanikají ročně desítky ambulancí v Česku bez náhrady.

Jak upozornil Karen, 30 procent diabetologů je starších 60 let, v některých regionech je nedostatek ambulantních diabetologů a pokud se trend nepodaří zastavit, dojde k přetížení zbývajících ambulancí.

S tím souvisí vzdělávání mladých lékařů, kteří by se chtěli stát diabetology. „Nedaří se vychovávat diabetology, protože máme asi nejdelší vzdělávací program v oboru v celé Evropské unii. To bychom také chtěli vylepšit. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo nalákat více kolegů,“ podotkl Prázný. 

Jako příklad úspěchu české diabetologie uvedl prof. Prázný zavedení screeningu diabetické retinopatie přímo v ordinacích ambulantních diabetologů pomocí AI analýzy snímků z digitální fundus kamery. Zapojilo se 174 diabetologických pracovišť, která v roce 2025 vyšetřila 75 000 pacientů a detekovala a referovala 18 000 nových podezření na diabetickou retinopatii. Před zavedením tohoto modelu sledovaly pojišťovny i lékaři nízkou návštěvnost preventivních očních vyšetření, na která mají diabetici nárok, a tedy vysoké množství pozdě odhalených retinopatií.

Jak uvedl Michal Hink z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, NZIS jako informační základna pro národní diabetologický plán je schopen postupně dodávat data o prevalenci diabetu po okresech, aby bylo možné adekvátně reagovat na regionální specifika. Zajímavé informace přinášejí také nová sdílená data z preventivních prohlídek u praktických lékařů. „Například výsledky z vyšetření eGFR v rámci preventivní prohlídky. Během preventivních prohlídek bylo vyšetřeno 163 000 osob nad 50 let a přes 7 000 z nich má potenciálně omezenou funkci ledvin, ale nepociťovali žádné významné potíže,“ uvedl Hink.

„Národní diabetologický plán nesmí zůstat jen dokumentem, který dobře vypadá na papíře. Potřebujeme, aby se jeho cíle skutečně promítly do fungování českého zdravotnictví a aby bylo jasné, kdo za jejich naplňování odpovídá,“ uvedl předseda senátního výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala, pod jehož záštitou diskuse v Senátu proběhla. „Počet lidí s diabetem dál poroste, potřebujeme dlouhodobou strategii, kterou budeme pravidelně vyhodnocovat.“

„Diskusi o vzniku národního diabetologického plánu vítáme, očekáváme jasně definované realistické a měřitelné cíle,“ poznamenal náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj.