Co bychom měli vědět o hořčíku

Na XLIV. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP konané od 12. do 15. 11. 2025 ve Zlíně zazněla v rámci bloku Novinky pro praktické lékaře III přednáška Hořčík: Superhrdina proti stresu a nespavosti, kterou připravila MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Hořčík je nezbytný pro správnou funkci řady enzymatických reakcí v těle, které zasahují do energetického metabolismu, metabolismu cukrů i syntézy bílkovin, a je klíčovým faktorem při přenosu nervových signálů a uvolňování svalového napětí. „Důležité je, že naprostá většina magnézia (99 %) je uložena intracelulárně, především v kostech, svalech a ostatních orgánech, pouhé jedno procento Mg je v krvi. Tudíž měření jeho hodnot v krvi nemusí odrážet reálné zásoby tohoto iontu v organismu. Naopak hypomagnezémie detekovaná při krevním odběru je již ukazatelem závažného deficitu hořčíku,“ uvedla MUDr. Křížová. Za fyziologických okolností denně přijímáme kolem 370 mg hořčíku, pouze cca 100 mg vstřebáme a při dobrém fungování homeostázy a nezvýšených nárocích na jeho potřebu je opět 100 mg hořčíku vyloučeno močí.

Synergický efekt hořčíku a vitaminu B6

Hořčík a vitamin B6 spolu působí synergicky. Vitamin B6 zlepšuje vstřebávání Mg ze střev a zvyšuje tkáňové koncentrace zvýšeným vstupem a setrváním Mg v buňce. Významný je tento synergický efekt při působení na neurotransmitery nálady (serotonin, dopamin, noradrenalin a GABA), kdy B6 podporuje syntézu neurotransmiterů a Mg napomáhá uvolňování neurotransmiterů a zvyšuje jejich účinnost. Oba tyto mikronutrienty podporují kvalitní spánek a zvládání stresu. Mg celkově zklidňuje nervový systém, B6 podporuje produkci melatoninu. Jak B6, tak Mg ovlivňují funkci hypofýzy a nadledvin, Mg inhibuje uvolňování adrenokortikotropního hormonu z hypofýzy, čímž snižuje produkci stresového kortizolu, a vitamin B6 stabilizuje jeho hodnoty.

Deficit hořčíku

Některé klinické příznaky deficitu Mg jsou poměrně známé:

• kardiální příznaky – četnější arytmie (extrasystoly nebo fibrilace síní),
• svalové příznaky – křeče, svalové napětí, svalová slabost apod.,
• únava, deprese, poruchy spánku.

„Nízké koncentrace hořčíku působí v organismu produkci prozánětlivých cytokinů a vytvářejí prozánětlivé prostředí. Víme, že subklinický zánět hraje velkou roli v patofyziologii celé řady neurologických, kardiovaskulárních a zánětlivých onemocnění. V řadě studií bylo prokázáno, že suplementace hořčíkem snižuje riziko manifestace těchto onemocnění a naopak, vyšší koncentrace Mg jsou spojeny s vyšší kvalitou života pacientů,“ uvedla MUDr. Křížová.

Prozánětlivé prostředí vzniká při nedostatku Mg i v mozku. Bylo prokázáno, že při nedostatku Mg dochází k hyperexcitabilitě CNS (zaznamenány EEG změny), zvýšené peroxidaci zánětlivých cytokinů a snížené aktivitě antioxidačních molekul.

Příčin nízkých hodnot hořčíku je několik:

1. Nedostatečný příjem – malabsorpční syndrom, malnutrice, zvracení.
2. Zvýšená potřeba – u alkoholiků, při růstu nebo obnově tkání, při graviditě, kojení, regeneraci po chirurgickém zákroku, rekonvalescenci po onemocnění, po zvýšené fyzické námaze nebo při psychické zátěži.
3. Zvýšené ztráty – průjmy, polyurie, užívání určitých léků.

„Řada léků, které se dnes běžně indikují, zasahuje do metabolismu hořčíku. Jde především o antidiabetika – inzulin, řadu antibiotik, glykosidy, ale zejména o thiazidová i kličková diuretika a inhibitory protonové pumpy, jejichž preskripce a užívání je daleko vyšší, než je reálná potřeba,“ vysvětlila lékařka. Odborníci proto doporučují sledování nežádoucích účinků speciálně u dětí, pacientů v pokročilém věku a v případě polypragmazie. Některé práce uvádějí i potřebu rutinního doporučování navýšení příjmu Mg pro zabránění vzniku jeho deficitu.

Komu substituci hořčíku doporučit?

Obecně je zvykem jej doporučovat kardiakům, při křečích, diabetikům (Mg snižuje inzulinovou rezistenci i riziko manifestace diabetu 2. typu). Dále jde o velkou skupinu pacientů potýkajících se se stresem, nespavostí a únavou. Hořčík dokonce podle některých studií může přispívat k prevenci kognitivních poruch.

Jak MUDr. Křížová upozornila, obsah hořčíku v přirozených zdrojích (celozrnné výrobky, listová zelenina, ovoce, avokádo, mák, luštěniny, ořechy, kakao, čaj), které je potřeba i v souladu s racionální stravou pacientům doporučovat, za posledních 50 let klesá, a tudíž u rizikových pacientů není chybou doporučit substituci vyšších dávek Mg v tabletové formě. Na rozdíl od řady jiných iontů je výhodné, že hořčíkem téměř nelze předávkovat, nejčastějším nežádoucím účinkem může být průjem. Ledviny mají obrovskou kapacitu Mg vylučovat.

Role Mg a B6 ve stresu

Kromě obecně známých příznaků se stres může projevovat i příznaky nespecifickými, jako je únava, nervozita, podrážděnost, zažívací potíže, průjem, zácpa, bolesti zad, pokles libida, zhoršení kvality pleti, zhoršené hojení ran, zhoršená kvalita života, přejídání nebo obezita. Dlouhodobý stres organismu neprospívá, zvyšuje riziko onkologických onemocnění, diabetu, infarktu myokardu a dalších civilizačních chorob.

„Při stresu vzniká bludný kruh – dochází k vyplavování hořčíku z buněk a ten se následně ztrácí ledvinami, dochází k poklesu zásob Mg a v důsledku toho ke zvýšenému vyplavování katecholaminů (adrenalin, noradrenalin nebo dopamin), ACTH (adrenokortikotropní hormon) a kortizolu, čímž se udržuje stres. V tomto bludném kruhu můžeme ideálně intervenovat v oblasti stresu např. psychoterapií, na kterou v ordinacích ale často není čas a je dlouhodobou záležitostí. Pokud to lze, měli bychom se co nejvíce vyvarovat používání velmi návykových benzodiazepinů, ale pacientovi můžeme pomoci i tím, že mu doporučíme užívat hořčík,“ vysvětlila MUDr. Křížová spolu s prezentací několika studií. Podle jedné z nich např. 44 procent pacientů vyšetřovaných pro stres mělo nízké koncentrace Mg, a to i intracelulárně. K jeho snížení přitom vedla již nízká úroveň stresu, jako je např. vystavení nadměrnému hluku. Podávání adrenalinu v experimentu vedlo ke snížení koncentrace Mg a naopak, měsíční podávání 500 mg Mg zdravým jedincům bylo spojeno se snížením bazálních hodnot kortizolu.

Na synergický efekt Mg a B6 ukazuje další práce hodnotící podávání Mg+B6 jedincům s vysokou až extrémně vysokou stresovou zátěží. Zde podávání obou nutrientů vedlo k účinnějšímu snižování stresu než podávání hořčíku samotného (snížení stresové reakce po 4 týdnech o 38 % a po 8 týdnech o 24 % více ve srovnání se skupinou užívající samotné Mg) (Pouteau E, et al. PLoS One. 2018;13(12):e0208454).

Role Mg a B6 u deprese

Jak bylo řečeno, hořčík se podílí i na vzniku depresí – bylo prokázáno, že substituce Mg přispívá ke zmírnění nervozity, úzkosti a nespavosti už i při jeho mírném snížení v krvi. „Má také pozitivní vliv na rozvoj poruch nálady a potlačení suicidálního chování. Někteří autoři doporučují k antidepresivům rutinně podávat magnézium a vitamin B6, protože potencují účinek antidepresiv,“ vysvětlila MUDr. Křížová s tím, že u lehčích forem onemocnění u pacientů bránících se psychofarmakům se určitě vyplatí léčbu zahájit právě intervencí za pomoci substituce Mg a B6. To dokladovala výsledky kontrolované randomizované studie (Noah L, et al. Stress Health. 2021;37(5):1000–1009), která potvrdila, že podávání těchto dvou iontů má pozitivní vliv jak na úzkost, tak na depresi.

Role Mg a B6 u poruch spánku

V současné době se s příznaky nespavosti nebo jiných poruch spánku potýká až polovina světové populace, trpí jimi i přes 50 procent Čechů, kteří si nejčastěji stěžují na nespavost, poruchu usínání nebo nekvalitní spánek. Ženy jsou přitom ohroženější než muži. Varující je, že spánková deprivace je spojena s vyšším rizikem například obezity, diabetu, deprese nebo dopravních nehod. Užívání hypnotik však není dlouhodobým řešením. O tom, že sami pacienti mají z jejich užívání určité obavy, svědčí podle MUDr. Křížové například zvýšený zájem o tablety s melatoninem, jejichž spotřeba mezi lety 2020–2024 vzrostla téměř 17násobně.

„Podobně jako u stresu představuje hořčík i u poruch spánku začarovaný kruh. Při krátkodobé i dlouhodobé spánkové deprivaci dochází k vyplavování Mg a snížení jeho koncentrace v erytrocytech, a naopak nedostatek hořčíku vyvolává poruchy spánku,“ uvedla lékařka a tím, že podávání Mg v řadě klinických prací potvrdilo zlepšení subjektivního hodnocení kvality spánku pacienty, prodloužení doby spánku a zkrácení doby usínání. Práce sledující retrospektivně přes 20 000 jedinců prokázaly souvislost mezi deficitem Mg ve stravě a kvalitou spánku.

Data ukazují, že již při měsíčním podávání Mg dochází k poklesu koncentrace stresového hormonu kortizolu, stejně tak podávání Mg u problémů se spánkem mělo signifikantní efekt na vzestup koncentrace melatoninu, ještě větší efekt byl potvrzen při kombinaci hořčíku s draslíkem.

Díky svému protizánětlivému efektu v CNS má Mg význam i u kognitivních poruch, mimo jiné snižuje tvorbu prekursorů amyloidu hrajících zásadní roli u Alzheimerovy nemoci. U pacientů s demencí dochází ke změnám metabolismu Mg, například lidé s AN mají nižší hodnoty Mg. Epidemiologické studie prokázaly, že dieta bohatá na hořčík snižuje riziko demence a kognitivního deficitu.

Jaký hořčík doporučit?

Přípravků s hořčíkem je na trhu značné množství, není proto jednoduché, který pacientovi doporučit. Podle MUDr. Křížové není podstatné, zda jde o organický, nebo anorganický hořčík. „Nenašli jsme žádnou dobře koncipovanou práci, která by prokázala superioritu organického Mg. Nezávislá studie testovala různé dostupné formy hořčíku na trhu a neprokázala, že by například hořčík bisglycinát byl účinnější než jiné formy např. s laktátem, oxidem atd.,“ dodala.

„Deficit hořčíku je častější, než si myslíme, a zdaleka ho neodhalíme měřením koncentrace Mg v krvi, protože je velmi často intracelulární. Hořčík působí synergicky s vitaminem B6 a má význam je podávat dohromady. Suplementace hořčíku má určitě podpůrný význam při stresu, únavě, problémech se spánkem a při depresi. Důležité je, že hořčíkem téměř nelze pacienty předávkovat,“ shrnula své sdělení MUDr. Křížová.