Co se změní od ledna 2026 v elektronickém zdravotnictví

Leden 2026 je v elektronizaci zdravotnictví dlouho očekávané datum, kdy vstoupí v účinnost novela zákona o elektronizaci a dotační podmínky počítají se spuštěním portálu elektronického zdravotnictví s výměnnou sítí pro zdravotní data.

Elektronické agendy zbrojních průkazů a řidičských průkazů. Dobrovolné elektronické žádanky. Sdílený zdravotní záznam. Kmenové registry. Národní portál elektronického zdravotnictví, přes který se ke všem těmto funkcionalitám lékař dostane. To jsou projekty z dosud největší vlny elektronizace českého zdravotnictví, které se mají spustit na začátku ledna 2026.

Národní portál elektronického zdravotnictví na adrese ezdravi.gov.cz bude do budoucna jednou ze tří vstupních bran do centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Otevře se zřejmě jako první. Profesionálové následně budou více využívat cestu přímo z informačního systému své ambulance nebo nemocnice. Integrace do informačních systémů ale ještě nějakou dobu potrvá. Občané zas budou využívat hlavně mobilní aplikaci EZKarta.

Lékař má od začátku roku 2026 možnost se v rámci profese do portálu elektronického zdravotnictví přihlásit přes národní identitu nebo certifikátem. Tam najde jednotlivé služby. Na portálu bude také dočasné úložiště pro předávání standardizovaných dokumentů, jako bude propouštěcí zpráva. Kdo se přihlásí jako poskytovatel zdravotních služeb, najde také možnost využít služby resortní certifikační agentury EZCA. Ta bude bezplatně poskytovat časová razítka a elektronické podpisy na úrovni „zaručená“. Poskytovatel zdravotních služeb bude moci také posílat notifikační oznámení.

Aktuálně jsou i ty funkce, které startují od začátku ledna, jen v uzavřeném testovacím prostředí. První lednové týdny provozu tak můžeme považovat za svého druhu pilotní.

eŽádanky dobrovolně a s papírovou průvodkou

Mezi nejsledovanější patří projekt eŽádanky. I když kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval, že by do budoucna měla být elektronická forma žádanky povinná, zatím tomu tak není a ani v legislativním procesu není konkrétní návrh v tom smyslu. „eŽádanka nebude od začátku povinná, máme ambici dostat ji do rutinního provozu v průběhu příštího roku,“ řekl na konferenci v IKEM ke startu projektů ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví Petr Foltýn.

Zatím tedy bude elektronická forma jen jednou z možností. Dokonce bude možné po přechodnou dobu přijmout papírovou průvodku elektronické žádanky a zacházet s ní stejně jako s listinnou žádankou.

Jako první budou na začátku ledna spuštěny eŽádanky typu K pro konziliární vyšetření, typu Z pro zobrazovací vyšetření a typu FT na fyzioterapii. Očekávaná laboratorní elektronická žádanka má být k dispozici v polovině roku 2026.

Dostat elektronické žádanky přímo do informačních systémů, se kterými lékaři pracují, bude priorita, jen co bude vydán připravený standard. „Na integraci elektronické žádanky do informačních systémů se intenzivně pracuje, velcí poskytovatelé informačních systémů s námi spolupracují a spolupráce je velice tvůrčí. Nebude to ale hned,“ uvedl Michal Opatřil, odborný konzultant ministerstva zdravotnictví.

Při vystavení eŽádanky přes portál ezdravi.gov.cz přihlášený lékař vyhledá v systému pacienta, vyplní základní údaje jako typ žádanky, vybere požadované vyšetření a odešle ji do systému. Rozsah dat je v elektronické žádance obdobný jako v papírové. Každá elektronická žádanka má svůj identifikátor. Ten dostane pacient e-mailem, prostřednictvím své EZKarty, a v listinné podobě. Pomocí SMS se identifikátory posílat nebudou kvůli nákladům. Žádanka je neadresná, uplatnit ji pacient může u jakéhokoli smluvního poskytovatele příslušné služby. Poskytovatel, který pacienta na základě žádanky vyšetřuje, ji najde v systému pomocí identifikátoru, případně pokud ho pacient ztratí, tak i podle identifikace pacienta osobním dokladem.

Mezi prvními centrálními projekty, které se spustí hned v lednu, patří i sdílený zdravotní záznam. Do něj vkládá informace lékař a ten je také může zneplatnit. Sdílený zdravotní záznam obsahuje emergentní dataset, výsledky preventivních vyšetření a výsledky screeningových vyšetření.

Standardy zdravotních dat se zatím připravují v základní verzi, která umožní jejich výměnu, ale budou poměrně málo strukturovaná. Následovat budou standardy vyššího levelu, které budou počítat se strukturovanou zdravotní dokumentací a automatizovaným načítáním dat z informačního systému a do něj.

V prvních dnech se dají čekat problémy s přihlášením

Při každé akci v centrálních službách elektronického zdravotnictví ztotožní zdravotník v kmenových registrech sebe a identifikuje v nich pacienta, kterého se služba týká. To může vyžadovat sladění své vlastní elektronické kartotéky s daty v registru pacientů.

Kmenové registry jsou velkým dluhem českého státu v oblasti elektronického zdravotnictví. I legislativa původně předpokládala, že je touto dobou budeme už řadu let využívat. Zákon o elektronizaci zdravotnictví, schválený v roce 2021, totiž ukládal, že ministerstvo zdravotnictví zřídí kmenové zdravotnické registry,stejně jako výměnnou síť a jiné centrální služby elektronického zdravotnictví, k 1. lednu 2023. Jenže zakázku zrušil antimonopolní úřad a pak se propásla tehdejší možnost čerpat dotace.

„Kdybych si mohl něco přát, potřeboval bych vysokou míru tolerance k tomu, jak bude vypadat start,“ zmínil ředitel Foltýn. „Portál bude 1. 1. 2026 spuštěn, ale máme obavy, že může vzniknout větší zátěž, než je možné zvládnout.“ Český eGovernment totiž dlouhodobě trpí omezenými kapacitami ověřování identity. Pokud se občané začnou 1. nebo 2. ledna hromadně přihlašovat do svého pacientského portálu, nemůže to systém ustát a objeví se jen chybová hláška. Jak ale ředitel Foltýn upozorňuje, náběh pro zdravotníky může být pozvolný a není nutné, aby centrální elektronické služby začali využívat hned od 1. ledna.

O dalším rozvoji elektronizace zdravotnictví rozhodne nový ministr

Další rozvoj služeb je závislý na tom, jakou kapacitu na to ministerstvo zdravotnictví vybuduje. Aktuální vlna elektronizace, včetně činností Národního centra elektronického zdravotnictví, je financována prostřednictvím řady projektů z evropských dotací. V rámci sedmi veřejných zakázek jde celkově zhruba o miliardu korun. Tyto projekty v průběhu roku 2026 končí. Týmu Petra Foltýna končí pracovní smlouvy k poslednímu prosinci 2025. Je tu možnost, že je ministerstvo zdravotnictví ještě prodlouží, k 11. 12. se to ale podle Foltýna nestalo. „K dnešnímu datu platí, že nikdo z NCEZ nebude zaměstnancem ministerstva zdravotnictví k 1. 1. 2026,“ uvedl ředitel Foltýn. Financování výplat z evropských dotací by mělo být možné ještě i v průběhu roku 2026, ale další kontinuita není zajištěna nijak. Ředitel Foltýn předloží novému vedení ministerstva zdravotnictví analýzu potřebných kapacit pro údržbu a rozvoj elektronického zdravotnictví v příštích letech. „Pro ministerstvo zdravotnictví bude nezbytně nutné vyřešit problematiku kapacit, aby byla zajištěna kontinuita, abychom správně implementovali AI a aby byla implementační připravenost na nařízení EHDS,“ říká.

Současná vlna elektronizace se podle ředitele Foltýna neobešla bez komplikací. „Kdybych si mohl znovu vybrat, tak bych nebyl tak optimistický, že se tu dnes potkáme. Úskalí a komplikací byla řada,“ řekl na konferenci IKEM o startu elektronizace. „Připravenost ministerstva zdravotnictví realizovat projekty byla na úrovni, která nám příliš nepomohla.“ Na projektech spolupracovaly jako dodavatelé nebo subdodavatelé prakticky všechny firmy, které na zdravotnickém trhu digitálních služeb v Česku působí.