Data o indikátorech v onkologii: Zrychlit jde hlavně péče před branami KOC

Rozdíly v době, než se dostane pacient k léčbě, jsou mezi komplexními onkologickými centry velké. Kdo nejrychleji začíná léčit karcinom slinivky, prsu nebo plic, je nově k nalezení na portálu Indiko.

Bylo zveřejněno hodnocení několika indikátorů kvality péče v komplexních onkologických centrech. Ta jsou tak další v řadě zveřejňování otevřených dat po pracovištích, která pečují o pacienty s cévní mozkovou příhodou.

„Dříve jsme komunikovali data se zakrytými názvy pracovišť, teď otevíráme data za konkrétní pracoviště,“ uvedl datový analytik ministerstva zdravotnictví Marián Rybář.

U komplexních onkologických center zatím vyšly ukazatele ve třech diagnózách: karcinom slinivky břišní, karcinom plic a karcinom prsu. Data tentokrát zpracovává projekt Indiko Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci s Kanceláří zdravotního pojištění, ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Kromě incidence v jednotlivých centrech se zaměřuje na procesní indikátory, zejména dobu od diagnostického vyšetření do zahájení léčby a podíl pacientů, u kterých byla vykázána péče multidisciplinárního týmu.

„Rozdíly jsou poměrně dramatické Někde vidíme rezervy. Například více než polovina pacientů s karcinomem plic se nedostane ke své léčbě včas, tedy do osmi týdnů, což je podle guidelines,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle expertů data ukazují na význam organizace péče, která se odehrává předtím, než se pacient dostane přímo do komplexního onkologického centra. Tam je potenciál dobu od diagnózy do léčby zkrátit zřejmě největší. „I když bude komplexní onkologické centrum mistr světa v péči, kterou poskytuje u sebe, ale nebude organizovat síť v regionu, nebude mít dobré výsledky. Stále opakujeme, že komplexní onkologické centrum by mělo být regionálním organizátorem péče v kraji. To nebylo zvykem. Je to paradigma, které se snažíme prosazovat, protože jsme přesvědčeni, že to může pomoci,“ uvedl Rybář.

„Slibujeme si od koordinátorů péče, že by se data mohla zlepšit,“ uvedl Vojtěch. Koordinátoři by měli nově pracovat v každém komplexním onkologickém centru a měli by navádět pacienty z regionu včas. Pacienti s diagnózami, které mohou rychle postupovat, by měli mít nastaven zrychlený postup systémem, dodal. „Je to otázka organizace péče, aby byli tito pacienti preferováni například na vyšetření CT proti jiným pacientům, kde nehrozí zhoršení z prodlení,“ usuzuje Vojtěch.

„Komplexní onkologická centra by měla garantovat dobrou dostupnost péče v celém svém regionu. Je to nelehká úloha,“ poznamenala Zuzana Bielčíková, onkoložka Všeobecné fakultní nemocnice. „Koordinátoři by měli aktivně komunikovat s diagnostiky, ale i s internisty a praktickými lékaři, kteří tyto pacienty zachytávají,“ dodala.

Najít možnosti zlepšení a příklady dobré praxe

Doba do léčby je v aktuálních datech dobou od provedení diagnostického vyšetření po zahájení léčby. Do budoucna by se mohla sledovat tato doba už od sepsání žádanky na toto vyšetření. „V současnosti měříme dobu do zahájení léčby od první zobrazovací metody, nicméně zavedení elektronických žádanek nám umožní tuto dobu v budoucnu sledovat výrazně přesněji,“ uvedl Aleš Tichopád, vedoucí výzkumné skupiny Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Ministerstvo zdravotnictví nyní bude komunikovat s jednotlivými komplexními onkologickými centry, jak je možné výsledky zlepšit. „Máme tým kolegů, kteří reálně vyjíždějí do pracovišť, kde jsou výsledky horší. Záměrem není vytvářet žebříčky, ale hledat příčiny, proč se někde nedaří dosahovat výsledků, a hledat řešení,“ říká Vojtěch.

„Chceme, aby to pomohlo otevřené diskusi mezi odborníky, plátci a ministerstvem zdravotnictví, tak abychom našli dobré příležitosti, kam nasměrovat další úsilí,“ doplnil náměstek ministra Patrik Zachar. „Nechceme se soustředit jen na ta centra, která jsou v tabulce v dolní části, ale také zachytit dobré praktiky v centrech na prvních místech a inspirovat se,“ dodal.

Předsedkyně Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková vnímá otevření dat jako dobrou zprávu ze dvou důvodů, jednak mohou pacienti využít zveřejněné informace, hlavně ale budou data sloužit ke zlepšení péče tam, kde jsou rezervy, aby dostali pacienti ve všech regionech kvalitní služby.

Rybář také upozornil, že v případě nízkého podílu pacientů prodiskutovaných multidisciplinárním týmem může být chyba ve vykazování. Správné vykazování je přitom pro komplexní onkologická centra povinností a Rybář doufá, že zveřejnění dat pomůže jeho zlepšení.

Multidisciplinárním týmem by měli projít až na výjimky všichni pacienti před nasazením onkologické léčby, sto procent to ale nikdy nebude. „Přinejmenším všichni pacienti, kteří mají být operováni, by měli být diskutováni multidisciplinárním seminářem,“ uvedla Bielčiková.

Ta také upozorňuje, že nelze srovnávat údaje o době do léčby mezi různými diagnózami, protože urgence zahájení léčby je u různých diagnóz různá a vzhledem k tomu také lékaři pacienty prioritizují. Navíc se diagnózy liší v tom, jak náročné je jejich zpřesnění po první detekci. Data jsou proto zveřejněna zvlášť po jednotlivých stadiích a u prsu i podle toho, zda šlo o diagnózu ze screeningu, nebo diagnózu po podezření na karcinom. „Diagnostika má odlišnou náročnost, u prsu je většinou histologie napoprvé výtěžná, u karcinomu pankreatu tomu tak nemusí být, a pak se proces protahuje,“ uvedla.

Největší a nejrychlejší centra v republice

Co tedy konkrétně říkají zveřejněná data na serveru Indiko (https://www.indiko.cz/)? Podle počtu pacientů, kteří tu zahájili léčbu v roce 2024, jsou největšími komplexními onkologickými centry v léčbě karcinomu slinivky sdružené centrum FN Brno, FNUSA a MOÚ, dále sdružené centrum Motol, Homolka, ÚVN a PTC, na třetím místě FTN s Bulovkou a VFN a na čtvrtém FN Olomouc. Každé z těchto čtyř KOC mělo více než 150 nových pacientů v roce 2024. V období let 2020 až 2022 měla nejmenší podíl pacientů s karcinomem slinivky 1. stadia, kteří by čekali déle než osm týdnů na léčbu, centra v Liberci, Novém Jičíně a na pražských Vinohradech. U pacientů s 2. stadiem onemocnění se dařilo dostat je k léčbě včas nejlépe v Českých Budějovicích, na Vinohradech a v centru Motol + Homolka + ÚVN + PTC.

Co se týká karcinomu plic, nejvíce nových pacientů přišlo v roce 2024 do sdruženého KOC FTN + Bulovka + VFN, dále do centra Motol + Homolka + ÚVN + PTC a dále do centra FN Brno, FNUSA a MOÚ. Další v počtu nových pacientů byla centra ve FN Hradec Králové a FN Olomouc.

Doba do zahájení léčby se výrazně liší podle stadia karcinomu plic. Nejrychleji se dostávali k léčbě pacienti s karcinomem 4. stadia, jen ve třech krajích se nedostala většina těchto pacientů do osmi týdnů k léčbě. Ve sdružených komplexních onkologických centrech FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, FN Hradec Králové, KN Liberec, FN Brno + FNUSA + MOÚ a Nový Jičín se dostalo do osmi týdnů k léčbě 60 procent a více pacientů ve stadiu 4. Ve stadiu 1 se od diagnózy k léčbě do osmi týdnů dostala i v nejrychlejších centrech jen zhruba třetina pacientů, v nejpomalejších méně než pětina.

V tom, jak často vykazují jednotlivá KOC práci multidisciplinárního týmu, jsou také velké rozdíly. U karcinomu plic ve stadiu 1 a 2 vykázala centra FN Hradec Králové a Nový Jičín multidisciplinární tým u více než 90 procent pacientů, v některých jiných centrech to tak běžné není.

Nejvíc nových případů karcinomu prsu v roce 2024 léčili v brněnském sdruženém KOC, dále v KOC FTN + Bulovka + VFN a v KOC Motol + Homolka + ÚVN + PTC. Čtvrté největší pracoviště léčby karcinomu prsu bylo ve FN Plzeň, další v Novém Jičíně.