Dudra: Digitalizovali jsme ARO a sestry už papír nechtějí ani vidět

„Digitalizace přinese za stejné peníze úžasný stupeň bezpečnosti a kontinuity péče, to je její klíčový efekt z hlediska pacientů,“ říká doc. MUDr. Ján Dudra, PhD., MPH, zástupce ředitele pro zdravotní služby Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a dodává: „Pro adopci elektronického zdravotnictví je podstatné, aby vývojáři reagovali na skutečné potřeby zdravotníků.“

• Schválená Národní strategie elektronického zdravotnictví České republiky pro roky 2025 až 2035 vznikla za spolupráce 190 odborníků a vy jste jedním z nich. Co si od ní slibujete a co je potřeba udělat, aby nezůstala jen na papíře?

Zatím jsou tu nemocniční informační systémy, se kterými pracujeme, ambulantní informační systémy nebo laboratorní informační systémy, zkrátka technologie na úrovni jednotlivých poskytovatelů. Teď přichází doba, kdy se mluví o vyšším levelu, o propojení těchto systémů na národní úrovni. Strategie směřuje k vytvoření komplexní infrastruktury, ve které její součásti spolupracují. Interoperabilita v tomto smyslu znamená kontinuitu péče.

Když při existenci informačních technologií dokumentace stále běhá v osmdesáti procentech v papíru a pacient ji přenáší, to je úplně špatně. Důležitý krok je standardizace elektronické propouštěcí zprávy a za zcela zásadní pro kontinuitu péče považuji pacientský souhrn. Lékař v nemocnici, který ošetřuje pacienta a má v rukách pacientský souhrn, potřebuje mít jistotu, že ten pacientský souhrn ze 100 procent pokrývá kritické informace o pacientovi a že z 95 procent dává reálný komplexní obraz o jeho zdravotním stavu a péči, kterou dostal. To by měly informační technologie v dohledné době zajistit.

• Předchozí strategie elektronického zdravotnictví z roku 2016 byla splněna jen ze 30 procent…

Předchozí strategie selhaly z několika důvodů. Shodou okolností jsem psal do publikace, kterou připravuje profesor Táborský, kapitolu na téma percepce digitalizace zdravotnictví odbornou veřejností. Vnímání digitalizace je kromě legislativy a různých strategií a koncepcí určeno nástroji, se kterými odborná veřejnost pracuje, tedy nemocničními a ambulantními informačními systémy. To je velmi důležitý faktor. A situace je v tom tragická. Dodavatelé informačních systémů mají draze vyvinuté produkty, které ale nereflektují potřebu digitalizace. Jejich představa byla, že digitalizace znamená udělat z listu papíru soubor formátu pdf. V Mladé Boleslavi transformujeme nemocnici a trvalo mi dlouho vysvětlit dodavateli informačního systému, že to není digitalizace papíru, ale změna procesů.

• Pokud se tedy někdy říká, že lékaři brzdí elektronizaci, je to i tím, jak vypadají informační systémy, se kterými musejí pracovat?

Přesně, podle mě to je jeden z důvodů, proč všechny strategie v minulosti selhaly. Procházel jsem literaturu a první zmínku o digitalizaci zdravotnictví v České republice jsem našel z roku 2001, kdy novela zákona o péči o zdraví lidu umožnila vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. Tragické je, že od roku 2001 do roku 2008 se na ministerstvu zdravotnictví nestalo vůbec nic.

• Při představení nové strategie zaznělo, že dnes už je jasné i skeptikům, že elektronizace zdravotnictví musí proběhnout. Vnímáte to také tak?

Tlak technologií a doby je velký a zároveň si už uvědomujeme, že digitalizace přináší větší bezpečnost pacientů. Je ale podstatné, aby vývojáři reagovali na skutečné potřeby zdravotníků. Důležitá je interakce. Přišel mi dodavatel nabídnout určitou funkci a ukazoval: tady kliknete, tady kliknete, tady kliknete a tady to máte. Tak jsem mu vypočítal, že celý proces trvá 13 vteřin a lékař to potřebuje třeba padesátkrát za den. To je jedenáct minut denně. Pokud mám 250 lékařů, budu platit každý rok deset plných úvazků lékařů jen za klikání na tenhle nástroj.

Informační technologie tu nejsou samy pro sebe, ale jsou nástrojem, se kterým někdo pracuje. Pokud je ten nástroj blbej, tak s ním nikdo pracovat nebude. A to je jeden z hlavních problémů implementace elektronického zdravotnictví v České republice, že odborná veřejnost nemohla akceptovat dostupná technická řešení.

•  Kdy nastává v praxi ten moment, kdy zaměstnanci začnou nějaké nástroje digitalizace brát za svoje?

To bylo dobře vidět, když jsme se v Mladé Boleslavi rozhodli zdigitalizovat ARO. Vnímali jsme to jako nejtěžší oddělení a věříme, že když úspěšně zdigitalizujeme ARO, na ostatních odděleních to pak bude jednodušší. Narazili jsme na hromadu problémů, detaily u záznamů medikací, kontinuita podávání léku v infuzi… Vyřešili jsme je a udělali první krok digitalizace ARO. Cítili jsme se ale na tenkém ledě, a to i proto, že nikdo před námi to na takovém oddělení v takovém rozsahu neudělal. A tak jsme asi čtyři měsíce pracovali v hybridním režimu. Sestry vše zaznamenávaly elektronicky a zároveň psaly do papírové dokumentace. To byla obrovská zátěž, ale jinak to nešlo. Po čtyřech měsících se sestry začaly bouřit, že to tak dál nejde. Šel jsem do rizika a souhlasil, že od pondělí papír končí. Za týden jsem se tam opatrně přišel podívat, jak to vypadá. Na stole, na kterém bývala hromada papírů, ne úplně přehledná, ohmataná, s omezenou bezpečností záznamu, byla prázdná čistá plocha. Sestry občas něco zaznamenají na monitoru, zajdou k pacientovi… Říkají mi: Neopovažte se nám zpátky přinést papír, nechceme ho ani vidět. Nemluvím o těch sestrách, co vyrostly s iPadem v kolíbce, ale ženách před důchodem, co si potřebují na práci s PDA brát brýle. Potvrzuje se, že sestry budou mít víc času na pacienta. Místo aby sestra dvacet minut zapisovala monitor, pumpy, ventilátor, tak přijde s PDA, načte si čárové kódy a má za 30 vteřin hotovo.

Navíc se téměř na sto procent eliminuje lidská chyba. Nově testujeme infuzní pumpy, které umožní, když lékař předepíše v systému podání léku a sestra fyzicky napojí pumpu, aby systém kontroloval podání léku z pumpy. Pumpa posílá informace o objemu a rychlosti podání léku. Změnu rychlosti podávání léku, kterou lékař naordinuje, musí sestra validovat, je tam několikanásobná kontrola. Sestry jsou v menším stresu.

To je odpověď na vaši otázku, kdy zaměstnanci přijmou technologii: Když sestra vidí, že jí to pomáhá, že jí to dává klid a má víc času na kontakt s pacientem, když vidí rozdíl proti tomu, kdy se hodinu věnovala papírům.

• Oblastní nemocnice Mladá Boleslav se rozhodla investovat do hodnocení míry digitalizace EMRAM. Co vás k tomu vedlo?

Došli jsme k tomu, že to je nutnost. Chtěl jsem jít na vysoký stupeň digitalizace, protože si uvědomuji výhody pro pacienta a pro bezpečnost. Přijali jsme základní moduly informačního systému, ale nevěděl jsem, co dál. Standardizace digitalizace nemocnic v Čechách neexistuje.

Můžete si vytvořit vlastní pohled, jak má být nemocnice digitalizována, ale bude subjektivní. Cíl není nikde definován. Proto jsem se rozhodl, že EMRAM pro mě může být vodítkem, jak dál, kam směřovat. EMRAM hodnotí pět oblastí stupni od nuly do sedmi. Nechali jsme si tedy za nevelké peníze ve spolupráci s německými experty na EMRAM zpracovat analýzu. Dopadlo to katastrofálně. Jsme na stupni EMRAM nula. Vychází to z metodiky hodnocení. V jedné oblasti například máme pro stupeň jedna a dva splněno přes 70 procent, ale nesplňujeme dvě mandatorní podmínky. Když se na to zaměříme, pravděpodobně je bez větších investic splníme. Stupeň čtyři pak plníme na 85 procent a stupně pět a šest na 80 procent. Vnímám to jako důkaz, že jsme intuitivně postupovali správně, ale metodicky jsme nedělali všechny kroky v optimálním pořadí, spíš jsme je řešili ad hoc. Máme dobrý základ, významně modifikovaný nemocniční informační systém Fons Enterprise od společnosti Stapro, a spolupracujeme na dalších funkcionalitách. Mám ambici dotáhnout to do roka na EMRAM stupně pět nebo šest. To by bylo úžasné, takových nemocnic je ve východní Evropě jen pár.

• EMRAM stupně pět nebo šest, tomu už se dá říkat bezpapírová nemocnice, je to tak?

Bezpapírová nemocnice, to je velké zjednodušení. Není to jen o tom. Kdyby se na to nemocnice dívaly jen jako na cestu k provozu bez papírů, může to i škodit, protože se v tom ztrácí důraz na úpravy procesů.

• Jak to je s financováním investic do digitalizace? Mohou je nemocnice financovat z budoucích úspor, které přinesou? A jaký je trend, jak těžké je sehnat peníze na investice do digitalizace?

Vnímám to tak, že dnes není rozdíl, jestli investujete do digitalizace, nebo do koupě nového CT. Digitální nástroje se stávají naprosto nevyhnutelnou součástí diagnostického a terapeutického vybavení. Jsou to zdravotnické prostředky a nástroje, které zkrátka potřebujeme. Naši nemocnici dosud stála digitalizace včetně nového nemocničního informačního systému 97 milionů korun. Ještě podle mého názoru tak do 100 milionů potřebujeme, abychom se dostali na vysoký stupeň EMRAM, aby to odpovídalo době. Jestli nemocnice naší velikosti potřebuje na digitalizaci 150 až 200 milionů korun, pro všechny nemocnice v České republice bych to odhadl na 30 miliard korun, a to nemluvím o ambulantní sféře.

Financovali jsme to z různých zdrojů. Snažíme se hledat dotační zdroje, které jsou na tyto záměry určeny. Zčásti to financujeme z provozních peněz. Problém to je. Neočekávejme, že digitalizace ušetří peníze. Není možné, aby tyto drahé technologie zlevnily péči. Co dneska zdigitalizujete, zítra už musíte pracovat na upgrade a obnovovat vybavení, vývoj technologií je velmi rychlý. Nemocnice budou také potřebovat zaplatit schopné ajťáky, ne jen někoho, kdo umí vyměnit cartridge v tiskárně, a každá jich bude potřebovat dvacet.

Digitalizace přinese za stejné peníze úžasný stupeň bezpečnosti a kontinuity péče, to je klíčový efekt digitalizace z hlediska pacientů.

• Není zvýšení bezpečnosti a kvality argument, proč by s tím měl systém počítat a nenechávat jen na poskytovatelích, aby na to hledali peníze ve svých rozpočtech?

Financování krajských nemocnic je aktuálně ostuda. Ne že nejsou peníze na rozvoj a modernizaci, ale nejsou peníze ani na platy.

• Pořádáte konferenci Digitální nemocnice zaměřenou na praktická úskalí a příklady dobré praxe elektronizace nemocnic. Jaká jsou v tomto ohledu nejčastější diskutovaná témata?

Je to různé. U nás se díváme například na nuance v efektivní digitalizaci medikace a klinických skladů s důrazem na bezpečnost procesu. Obecně je zapotřebí říci, jak k digitalizaci nemocnice přistoupit a jak má vypadat tým v nemocnici, který má digitalizaci na starost. Digitalizovat se dá s kterýmkoli nemocničním informačním systémem, ale je potřeba ho uzpůsobit – a analýza EMRAM může pomoci vyjasnit si, čeho chcete dosáhnout.