Důstojné umírání: potřebujeme minimálně dalších 20 týmů mobilní hospicové péče

Zájem o paliativní péči a její potřeba stále narůstají a vzhledem ke stárnutí populace bude tento trend pokračovat. Průzkumy zároveň trvale ukazují, že většina populace si přeje umřít doma, což klade zvýšené nároky na domácí péči. Průměrné počty těch, kteří odcházejí se službou mobilního hospice, každoročně narůstá o cca 10 procent. Jsou poskytovatelé těchto služeb připraveni na rostoucí zájem o jejich služby?

V roce 2025 žilo v ČR podle dat Českého statistického úřadu 2,25 milionu lidí starších 65 let. Do roku 2030 se jejich počet zvýší o dalších 155 000. Se stárnutím populace roste i zájem o paliativní péči, což potvrzuje výzkum Fóra mobilních hospiců, který mapuje domácí hospicovou péči u nás. V ČR jich aktuálně funguje již na šest desítek. Počty pacientů mobilních hospiců každoročně mírně rostou, a to o cca 10 procent. Průměrná délka péče o pacienta je 27 dní, přičemž 37 procent pacientů je v péči hospice méně než osm dní (viz graf).

Tato čísla se meziročně příliš nemění. Vzhledem k tomu, že počet mobilních hospiců spíše stagnuje, stoupá počet pacientů, o které se průměrně postará jedna organizace. Z průzkumu Fóra mobilních hospiců vyplývá, že v roce 2024 měly mobilní hospice v péči/zemřelo v péči MH cca 8 500 pacientů. 

Jak do dalších let pokrýt rostoucí poptávku po službách MH?

„Naší vizí, ke které směřujeme, je, aby každý člověk, který si to přeje, mohl dožít doma díky kvalitní mobilní specializované paliativní péči. Proto sbíráme data o počtu organizací i počtech pacientů a pracujeme s daty poskytnutými Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Nově skrze naše krajské koordinátory mapujeme situaci v jednotlivých krajích v zastoupení dalších poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a zaměřujeme se na popsání těch míst, kde služba dostupná není. Někde to stále může být tím, že není subjekt, který by tento typ péče poskytoval,“ uvedla pro MT ředitelka Fóra mobilních hospiců Karolina Fialová.

Proto Fórum MH poskytuje zdarma ke stažení na svém webu Průvodce pro (nejen nově) vznikající mobilní hospice, který je návodem, jak takovou službu začít poskytovat. „Častěji ale narážíme na oblasti, které jsou specifické – nízká hustota obyvatel, špatně dostupný region nebo malá oblast mezi již zajištěnými regiony. Zavedení mobilní specializované paliativní péče v těchto specifických regionech není jednoduché, protože dlouhodobě by zde byla služba finančně neudržitelná a zároveň je těžké získat do týmu zejména lékaře paliatry,“ dodává.

Pro kompletní zajištění potřeb umírajících pacientů tak, aby mohli dožit doma s podporou mobilního hospice, momentálně chybí zhruba dalších dvacet hospicových týmů. A tato potřeba bude v souvislosti se stárnutím populace dále narůstat. Fórum proto úzce spolupracuje s Českou společností paliativní medicíny a společně hledají cesty, jak péči v těchto oblastech zajistit.

Možností, jak zvýšit dostupnost, je několik. „Jako první možnost se nabízí posílení kapacit již fungujících organizací. Ve velkých městech, kde ‚pouze‘ nedostačuje kapacita, může díky krátkým dojezdovým vzdálenostem působit několik hospiců na stejném území. Dojezdnost hospice je cca 30 km od sídla, což nám dává limit v rozšíření kapacit daných poskytovatelů na větším území. V některých regionech je ale potřeba vybudovat tuto službu nově nebo založit nový kompletní multidisciplinární tým v dojezdu nepokrytého území. Např. Hospic svatého Lazara rozšířil pokrytí svého regionu tím, že vybudoval kompletní druhý tým, který působí od ledna letošního roku v Klatovech,“ vysvětluje Karolina Fialová.

Rostoucí zájem přináší nové výzvy

Pro zajištění kvalitní dostupné péče je podle ní potřeba zajistit takový způsob péče, který bude nabízet jistotu pacientům a jejich pečujícím a zároveň bude udržitelný finančně, odborně i organizačně. „To je výzvou nejen pro nás a odborné společnosti, ale také pro Ministerstvo zdravotnictví, kraje a zdravotní pojišťovny,“ je přesvědčena Fialová.

Rostoucí zájem rodin o možnosti dožít doma potvrzuje například hospic Medica Třinec. „Zároveň se ale výrazně zkrátilo období, kdy s rodinami reálně pečujeme – stále častěji jde jen o poslední dny, či dokonce hodiny života. Silně vnímáme také trend, že se do našich služeb rodiny vracejí: přicházíme znovu do domácností, kde jsme už o jednoho člena pečovali, což svědčí o důvěře v mobilní hospic i o tom, jak zásadní oporou je pro rodiny v nejtěžších chvílích,“ říká Andrea Szymeczek, ředitelka mobilního hospice Medica Třinec.

„Těší nás mírný, ale stabilní růst počtu pacientů, kteří mohou dožít doma v péči svých blízkých a za podpory mobilního hospice. Příznivý je i fakt, že rovněž stoupá průměrný počet pacientů na jeden mobilní hospic. Méně potěšující jsou ale rozdíly v dostupnosti péče v regionech,“ říká Lucie Mottlová z Fóra mobilních hospiců. Jak vysvětluje, působení MH je limitováno dojezdností (dojezdnost hospice se pohybuje okolo 30 km, aby mohla být zajištěna pohotovost) a v řídce osídlených oblastech není v dojezdové vzdálenosti dost pacientů, aby mohl hospic fungovat podle předepsaných norem, odborně i finančně.

Horší pokrytí mobilních hospiců je většinou v příhraničních regionech, případně málo osídlených oblastech s komplikovaným terénem. V těchto místech pak mohou do určité míry službu suplovat praktičtí lékaři s domácí péčí nebo ambulance paliativní medicíny, ale při náročnějších stavech umírajícího pacienta není péče doma možná.

Právě v problematičtějších regionech je velmi důležitá spolupráce nejen se záchrannou službou, ale i s terénními sociálními službami. Rostoucí zájem o služby i upevnění role v regionu zaznamenal např. Hospic sv. Jiří, o. p. s., Cheb. „Navýšili jsme počet doprovázených pacientů i jejich rodin a zaznamenali jsme trvalý nárůst poptávky po domácí paliativní péči v Karlovarském kraji. Potvrdilo se, že služby v závěru života jsou pro rodiny v našem kraji zásadní a že roste otevřenost spolupracovat a plánovat péči včas. Velmi si vážíme dobré spolupráce s terénními sociálními službami a Záchrannou službou Karlovarského kraje, díky nimž se nám daří poskytovat ucelenou a dostupnou péči v náročných životních situacích,” uvedla ředitelka hospice Alena Votavová.

Oblasti, kde se domácí hospicové péči daří

Naopak existují regiony s velmi dobrou dostupností mobilních hospiců. „Tradičně nejvíce pacientů dochovaných v péči mobilního hospice sledujeme na Vysočině (237 pacientů na 1 000 zemřelých), zároveň se tu hospicům daří pokrýt poptávku po jejich službách. Znamená to, že kraj je službami MH dobře pokryt a zároveň tu má paliativní péče velkou podporu,” uvedla Kateřina Režná z Fóra mobilních hospiců, kde má na starost péči o členské organizace (viz mapku).

Jak vysvětluje Karolina Fialová, široká dostupnost a vcelku kompletní pokrytí službami mobilních hospiců v Kraji Vysočina souvisí s dlouhodobou finanční a systémovou podporou Kraje Vysočina. „Jsme rádi, že většina krajů nabízí nějakou formu dotací a/nebo tvoří koncepce rozvoje paliativní péče na svém území, protože tím mohou ovlivnit rozvoj služeb i jejich dostupnost,“ dodává.

Hospice jsou rovněž schopny reagovat na různé potřeby. Například jihlavský hospic nejvíce pečuje o lidi s onkologickou diagnózou, často jsou péče velmi krátké, jenom v řádu dní. „Rozšířili jsme nabídku služeb o poradenství pro pozůstalé, které je otevřeno i rodinám, jejichž blízké jsme v péči neměli. Dobře spolupracujeme s nemocničním paliativním týmem a lůžkovým oddělením paliativní péče,” uvedla Markéta Brestovská, vedoucí služby domácího hospice Bárka v Oblastní charitě Jihlava.

Rok od roku větší zájem zaznamenává i domácí hospic Alfa-Omega v Ústí nad Orlicí, kde roste také počet dochovaných pacientů. V roce 2024 jich bylo 134. Podařilo se také rozvinout spolupráci s domovy pro seniory, aby i jejich klienti mohli zemřít ve svém domácím prostředí za podpory pracovníků mobilního hospice. „Nedílnou součástí je propojení s ambulancí paliativní medicíny v Orlickoústecké nemocnici a spolupráce s RZS v našem okrese, kde nám lékaři předávají terminální pacienty bez nutnosti odvozu do nemocnice. Pomůžeme vždy tam, kde lidský příběh končí. Naše péče je zaměřena nejen na pacienta, ale také na pečující a rodiny,” připomíná Eva Janatová, fundraiserka z Oblastní charity Ústí nad Orlicí, s tím, že se zaměřují i na edukaci veřejnosti a přednášky o službě nejen domácího hospice. Přednášky pořádají ve školách, obcích a firmách. „Včasné povědomí o naší péči usnadňuje rodinám rozhodnutí a opadá strach z neznámého,“ dodává.

Fórum mobilních hospiců – záruka koordinace a kvality péče

Fórum mobilních hospiců se podílí na zlepšování péče v závěru života v ČR. Podporuje mobilní hospice, dostupnost a kvalitu jejich péče. Aktivně prosazuje zájmy mobilních hospiců při jednáních s ministerstvem, zdravotními pojišťovnami i politickými reprezentanty státu. Zajišťuje sdílení zkušeností a vzdělávání v rámci odborné komunity hospicových pracovníků a podporuje další rozvoj domácích hospiců. Buduje osvětu odborné i laické veřejnosti.

Co zajišťuje mobilní hospic:

1. nepřetržitou dostupnost lékařské péče v domácím prostředí pro pacienty v posledních týdnech života. Poskytuje pravidelné návštěvy lékařů a sester, nabízí psychologickou či duchovní podporu a pomoc se zvládnutím administrativy související s péčí o blízkého na konci života. Předpokladem pro přijetí do MH je, že pacient je v terminální fázi nemoci a má někoho, kdo o něj může nepřetržitě pečovat a zajišťovat jeho základní potřeby. Pečující se mohou střídat. Do péče mobilního hospice může pacienta doporučit ošetřující lékař, ale hospic může oslovit i přímo pacient nebo jeho rodina.
2. Mobilní hospic zajišťuje pohotovost 24/7, půjčuje zdravotnické pomůcky, lékař a zdravotní sestra jezdí na pravidelné návštěvy. Jsou k dispozici, kdykoli to pacient a rodina potřebují.
3. Mobilní hospic pečuje o pacienta, ale i jeho rodinu – pomůže se zorientovat v situaci, pomůže vyřídit příspěvek na péči, dlouhodobé ošetřovné, poskytuje i duchovní či psychoterapeutickou podporu pacientům i pečujícím.
4. Hospice nabízejí také pozůstalostní péči.
5. Péče mobilního hospice je součástí zdravotního systému. Úhrady ze zdravotního pojištění ale kryjí jen cca polovinu nákladů na péči. Další prostředky na své fungování musejí hospice pokrýt z dotací krajů a obcí, z darů od firem, nadací i jednotlivců, některé hospice část svých služeb zpoplatňují.

Nejbližší hospic můžete najít na mapě na www.dozitdoma.cz nebo www.umirani.cz, kde najdete také odpovědi na nejčastější otázky o této péči.

Česká paliativní a hospicová péče už není Popelkou

„Paliativní péče v České republice je na vysoké odborné úrovni, což potvrzují i kolegové z mobilních hospiců, kteří vyjeli na zahraniční stáž nebo se účastní zahraničních kongresů. Už nejsme v situaci, kdy jsme se do zahraničí jezdili jen učit a inspirovat, ale už i my můžeme být inspirací zahraničním kolegům,“ říká Režná. Modely poskytování, financování i organizace paliativní péče jsou v jednotlivých zemích různé, ale některým výzvám čelí společně – např. včasné zachycení pacienta se závažným nevyléčitelným onemocněním v systému, aby se včas dozvěděl, jaké možnosti mu může paliativní péče nabídnout, a mohl o závěru svého života včas přemýšlet a rozhodovat.

„Vnímám, že hlavní výzvou je pro nás zvýšení dostupnosti této péče v regionech. Bohužel existují místa, kde nefungují mobilní hospice, ani v nemocnicích není konziliární paliativní tým a povědomí o paliativě u praktických lékařů je malé. Stejně důležité je i ukotvení paliativní péče v systému sociálně-zdravotních služeb. Je skvělé, že běží projekty, které propojují prostředí paliativní péče a záchranky. Těší nás, že se paliativní péče etabluje také v domovech pro seniory a nově že se rozvíjí v zařízeních s lůžky následné péče a dlouhodobé péče,“ uzavírá Karolina Fialová.