EADV: Zaměřeno na psoriázu
Nových poznatků o psoriáze a možnostech její léčby přibývá. Toto onemocnění patřilo i mezi stěžejní témata letošního kongresu Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV), který se konal v Paříži od 17. do 19. září a byly na něm prezentovány výsledky nových studií i nejnovější data z reálné praxe. Jedna z nových studií například ukazuje, že pacienti s psoriázou léčení agonisty receptoru GLP-1 mají výrazně nižší riziko úmrtí, závažných kardiovaskulárních příhod i závislostí. Další práce odhalila, že lupénka zvyšuje riziko vzniku věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), hlavní příčiny ztráty zraku.
Psoriáza je chronické kožní onemocnění postihující dvě až tři procenta populace, které je spojeno nejen s viditelnými příznaky, ale také s vyšším rizikem infarktu, cévní mozkové příhody a psychiatrických problémů, včetně deprese, úzkosti a zvýšeného užívání alkoholu nebo návykových látek. Toto zánětlivé, relabující až chronické onemocnění vyžaduje dlouhodobou léčbu, která by měla být zvolena individuálně v závislosti na typu psoriázy, rozsahu postižení, věku pacienta a sociálním zázemí.
GLP-1RA dramaticky snižují riziko úmrtí a KV příhod u pacientů s psoriázou
Agonisté receptoru GLP-1, včetně semaglutidu a liraglutidu, jež se široce používají k léčbě diabetu 2. typu a obezity, mohou podle nových zjištění pomáhat i v jiných oblastech . Nové důkazy však naznačují, že mohou nabídnout důležité výhody právě pacientům s lupénkou.
Pacienti s psoriázou léčení agonisty receptoru glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1RA) čelí o 78 procent nižšímu riziku úmrtí a o 44 procent nižšímu riziku závažných kardiovaskulárních příhod ve srovnání s těmi, kteří užívají jiné léky na diabetes nebo hubnutí, ukázal nový výzkum prezentovaný na letošním kongresu EADV, který se konal od 17. do 19. září 2025 v Paříži. Studie, jež byla největší svého druhu, také zjistila, že GLP-1RA významně snížily riziko zneužívání alkoholu, a to o celých 65 procent, a zneužívání návykových látek o téměř 50 procent.
Mezinárodní výzkumný tým získal data z databáze více než 110 milionů pacientů ve Spojených státech. Výsledky byly porovnány u více než 6 000 pacientů s lupénkou s diabetem nebo obezitou během dvouletého období, včetně 3 048 pacientů léčených GLP-1RA a 3 048 pacientů, kteří dostávali jiná antidiabetika nebo léky proti obezitě.
Pacienti zařazení do retrospektivní kohortové analýzy byli starší 18 let, měli potvrzenou diagnózu psoriázy vyžadující systémovou terapii a byli kontinuálně léčeni buď GLP-1RA, nebo alternativním antidiabetickým nebo antiobezitickým lékem po dobu nejméně 24 měsíců. Po porovnání věku, pohlaví a komorbidit byly přínosy GLP-1RA jasné a konzistentní ve všech analýzách.
„Naše zjištění naznačují, že agonisté receptoru GLP-1 mohou nabízet přínosy nad rámec svých účinků na kontrolu hmotnosti a glukózy, zejména pro kardiovaskulární a psychiatrické výsledky u lidí s psoriázou. Předpokládáme, že aktivace receptoru GLP-1 může inhibovat prozánětlivé mediátory, které jsou u lidí s psoriázou zvýšené. Receptory GLP-1 jsou navíc exprimovány v částech mozku zapojených do nálady a systému odměňování, což by mohlo vysvětlovat snížení, které jsme pozorovali u užívání alkoholu a návykových látek,“ poznamenal prof. Ralf Ludwig, hlavní autor studie.
Tyto přínosy se zdály být obzvláště výrazné u pacientů s psoriázou ve srovnání s kontrolní skupinou, což naznačuje možnou synergii mezi systémovým zánětem u psoriázy a mechanismy GLP-1RA. Bezpečnostní výsledky byly shodné s výsledky pozorovanými u běžné populace, bez významného zvýšení nežádoucích účinků, jako je hypoglykémie, nevolnost nebo zácpa. „Vzhledem k jejich bezpečnostnímu profilu a rozsahu pozorovaných přínosů by se GLP-1RA mohly stát preferovanou léčbou pro lidi s psoriázou, kteří také potřebují léčbu diabetu nebo regulaci hmotnosti,“ dodal profesor Ludwig.
Díky specifickému zaměření na kontrolu kožních symptomů však tato zjištění zdůrazňují potřebu zvážit širší zdravotní rizika, kterým pacienti čelí. GLP-1RA mohou nabídnout cenný dvojí přínos, zlepšení jak metabolické kontroly, tak dlouhodobých zdravotních výsledků, což představuje důležitý krok vpřed v holistické péči o lidi žijící s psoriázou.
Psoriáza zvyšuje riziko očních onemocnění ohrožujících zrak
Další nový výzkum prezentovaný na letošním kongresu odhalil, že lidé s psoriázou čelí výrazně vyššímu riziku vzniku věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), která je hlavní příčinou ztráty zraku a postihuje miliony lidí na celém světě.
Dr. Alison Treichelová a její tým provedli 15letou retrospektivní kohortovou studii s využitím dat z americké kolaborativní sítě TriNetX. Studie zahrnovala 22 901 pacientů starších 55 let s psoriázou, jejichž výsledky byly porovnány se třemi kontrolními skupinami: jedinci s melanocytárními névy (MN), kteří reprezentovali další pacienty s dermatologickým onemocněním, pacienti s diagnózou závažné depresivní poruchy (MDD) pro zohlednění chronického onemocnění a užívání zdravotní péče a pacienti, kteří podstoupili oftalmologické vyšetření, pro zajištění srovnatelné možnosti s diagnózou AMD. Jedinci s předchozí diagnózou AMD byli vyloučeni. V samostatné analýze byli pacienti s psoriázou léčení biologickými léky porovnáni s pacienty léčenými lokálními kortikosteroidy, kteří biologická léčiva nedostávali před sledovaným obdobím nebo během něj.
Během 10letého sledovaného období měli lidé s psoriázou vyšší pravděpodobnost rozvoje AMD ve srovnání s pacienty v kohortách MDD a MN, s 56procentním a 21procentním zvýšením rizika. Při pohledu na dvě hlavní formy AMD – exsudativní (vlhkou) a neexsudativní (suchou) – byla psoriáza spojena s o 40 procent, resp. o 13 procent vyšším rizikem ve srovnání s kohortou s MDD.
„Psoriáza je systémové zánětlivé onemocnění, při kterém dysregulace lipidů přispívá ke kardiovaskulárním onemocněním. Protože abnormální ukládání lipidů v sítnici je charakteristickým znakem věkem podmíněné makulární degenerace, zejména suché, která způsobuje progresivní ztrátu zraku, je biologicky pravděpodobné, že psoriáza by mohla zvýšit riziko AMD,“ vysvětlila Dr. Treichelová. Jak doplnila, tato studie jako první prokazuje novou souvislost mezi psoriázou a neexsudativní (suchou) formou AMD a slouží jako pozorování generující hypotézu pro budoucí studie.
Je pozoruhodné, že pacienti s psoriázou léčení biologickou terapií měli o 27 procent nižší riziko vzniku AMD ve srovnání s pacienty dosud neléčenými biologickou terapií, kteří byli léčeni pouze lokálními kortikosteroidy.
„Naše zjištění podporují souvislost mezi psoriázou a AMD, a to jak exsudativní, tak neexsudativní, která by mohla být zprostředkována sdílenou lipidovou dysregulací. Naznačují také, že biologická terapie by mohla nabízet ochranné výhody nad rámec kožních symptomů. Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda tato léčba skutečně modifikuje onemocnění, a aby se lépe pochopila role sdílených rizikových faktorů, včetně kouření, obezity, kardiovaskulárních onemocnění a přístupu k specializované péči,“ uvedla Dr. Treichelová.
Jak zdůraznila, osoby s psoriázou by měly zůstat ostražité. „Pacienti s psoriázou by měli i nadále dodržovat standardní pokyny pro oční vyšetření a neprodleně hlásit jakékoli změny ve svém zraku svým lékařům. Než bude možné učinit konkrétní doporučení pro screening, je zapotřebí dalšího výzkumu,“ dodala.
Výzkumný tým plánuje do budoucna stavět na těchto zjištěních analýzou dat ze sítnice pacientů s psoriázou, aby lépe charakterizoval oční abnormality, definoval prevalenci AMD a vyhodnotil dlouhodobé účinky biologické terapie na progresi onemocnění.
Léčbu psoriázy začít časně a zostra
Se zahájením léčby by se nejen nemělo otálet a měla by se zahájit co možná nejdříve, ale aktuálně převládá i názor, že použity by měly být ty nejúčinnější léky a neměly by být „schovávány“ pro pozdější linie léčby. Potvrzuje se, že včasné a razantní zahájení léčby a včasná kontrola systémového zánětu může předejít nevratným změnám a preventovat nebo oddálit nástup komorbidit. Jak vysvětlil Dr. Andrew Blauvelt, Oregon Medical Research Center, Portland, USA, který prezentoval nejnovější poznatky o přístupu včasné intervence s vysokými dávkami biologických léků k léčbě psoriázy, ačkoli remise onemocnění je tradičně základem léčby, byl navržen „lék“ na psoriázu, který obnovuje imunitní homeostázu pomocí kombinovaného přístupu spolu s personalizovanou medicínou. Při použití tohoto přístupu je klíčová včasná intervence s vysokými dávkami biologických léků, pokročilá terapie a intervence životního stylu.
Léčba pacientů s krátce trvajícím onemocněním, např. méně než jeden až dva roky, biologickými léky vedla ke zlepšení účinnosti a schopnosti kontrolovat onemocnění v průběhu času, s úplným vyhojením kůže (skóre indexu plochy a závažnosti psoriázy [PASI] 100) bez recidivy. „Výzkum dále ukázal, že včasná intervence inhibitory IL-23 u pacientů s krátkým trváním onemocnění může vést k dřívější normalizaci paměťových buněk CD8+ v tkáni, které jsou zodpovědné za recidivu ve stejném místě onemocnění, a bezprecedentnímu skóre PASI 100. Důležité je, že data z knockoutů naznačují, že vysoké indukční dávky inhibitorů IL-23 jsou bezpečné a nabízejí možnost prodloužit míru vymizení a dobu remise jako alternativu k zavedeným dávkovacím režimům. Kombinované terapie v současné době zkoumají přístup ‚tvrdý zásah, včasný zásah‘ a výsledky jsou netrpělivě očekávány. Ukazuje se, že včasný a silný zásah může být nejlepší budoucí terapeutickou strategií, která povede k prodloužené remisi, u některých pacientů dokonce k vyléčení,“ uvedl Dr. Blauvelt.
V hledáčku zájmu ale zůstává i perorální léčba. Na její význam v kontrastu s příchodem nových biologik se ve svém vystoupení zaměřil prof. Richard B. Warren, Liverpool University, Manchester, UK, který představil situace, kdy může být opodstatněná, například u pacientů s fobií z jehel, jako nízkonákladová možnost, jako rychlejší cesta nebo v případě obav z imunogenity.
Jak vysvětlil, inhibitory fosfodiesterázy 4 (PDE-4) a tyrosinkinázy 2 (TYK-2) představují dostupné perorální možnosti léčby psoriázy, které byly vyvinuty v posledním desetiletí, a ačkoli účinnost inhibitorů PDE-4 zůstává mírná, bezpečnost může být výhodou. Pokroky v používání inhibitorů TYK-2 umožňují cílenější terapii. Data studie fáze II s látkami druhé generace ukazují konkurenceschopnou úroveň účinnosti a dlouhodobé udržení odpovědi; ve studiích fáze III se očekává vyšší úroveň účinnosti. Bezpečnostní profil je uklidňující, ale doporučuje se minimální screening a monitorování.
Upozornil na roli cytokinů, kde se pro psoriázu vyvíjejí perorální molekuly nebo cytokiny inhibující peptidy. Patří mezi ně icotrokinra, selektivní inhibitor IL-23, a upadacitinib, inhibitor Janusových kináz (JAK), zejména ve studiích zahrnujících dospívající (> 12 let) a osoby s vysokým dopadem na místo léčebného zásahu.
„Tyto sloučeniny mohou být začátkem nového paradigmatu léčby psoriázy, přičemž léčba peptidy inhibujícími IL-23 stanoví standard pro perorální terapie z hlediska účinnosti i bezpečnosti. Data o perorálních peptidech jsou velmi přesvědčivá, mohou prolomit bariéry v léčbě středně těžkého onemocnění,“ domnívá se prof. Warren.
Životní styl a psoriáza
I v případě tohoto onemocnění hraje významnou roli životní styl. Pacienti se často svých lékařů ptají na jeho význam a dietní rady. „Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění s inherentní vazbou na obezitu, kardiometabolická onemocnění a duševní zdraví. Vysoký příjem nasycených tuků, cukru, zpracovaného masa, soli a alkoholu může stimulovat prozánětlivé metabolické dráhy, zatímco strava bohatá na ovoce, zeleninu, tučné ryby, nenasycené oleje, polyfenoly a vlákninu má protizánětlivé účinky. Vitamin D, probiotika a prebiotika jsou také potenciálními modulátory imunitních drah,“ vysvětlila prof. Wendy Hallová, King's College Londýn, UK, která zdůraznila důležitost stravy při léčbě psoriázy.
Jak dodala, redukce hmotnosti, zejména u jedinců s obezitou, zlepšuje závažnost onemocnění a odpověď na léčbu. Doporučení se zaměřují na hmotnost, redukce se však zřídka udrží v průběhu času a ne všichni pacienti mají nadváhu či obezitu.
Současné důkazy o kvalitě stravy naznačují, že strava s protizánětlivými vlastnostmi je důležitá; nové důkazy stále přicházejí. Protizánětlivé diety, jako je středomořská strava, mohou být prospěšné, ale jsou zapotřebí robustní a účinné randomizované kontrolované studie (RCT), které upřednostňují rostlinnou, středomořskou a časově omezenou stravu s půstem ≥10 hodin/den.
„Je také třeba zvážit potenciální heterogenitu fenotypů a reakcí psoriázy a klinické doporučení by se mělo řídit preferencemi/personalizací pacientů. Středomořská dieta a protizánětlivé stravovací návyky jsou slibné, ale zatím nepředstavují důkazy na úrovni doporučených postupů,“ dodává.
Jak vyplývá z nejnovějších poznatků, identifikace specifických endotypů onemocnění umožní přesnou léčbu psoriázy. Přístup „zasáhni brzy, zasáhni tvrdě“ může u některých pacientů vést k prodloužené remisi a vyléčení a cytokiny inhibující peptidy mohou v budoucnu stanovit standard pro perorální terapie. Svůj význam v úspěšnosti léčba nepochybně mají také protizánětlivé, např. rostlinné, středomořské a časově omezené diety.